Homeworking, česky distanční práce nebo domácká práce, případně práce na dálku (teleworking), má svá specifika, která je nutné zohlednit i při zajišťování BOZP. Je nutné si uvědomit, že se nejedná pouze o home office, případně již zmíněný teleworking, ale může se jednat i o drobné dílenské práce (ty mají v českých zemích velmi dlouhou tradici).
Zaměstnavatel, který zaměstnanci umožní výkon práce na dohodu o výkonu práce doma, si předtím musí stanovit interní pravidla pro zajištění BOZP na takto vznikajících pracovištích.
Tento způsob výkonu práce řeší zákoník práce zatím pouze v § 317. Je v něm uvedeno, že zákoník práce se, až na uvedené výjimky, vztahuje i na tohoto zaměstnance. Mezi nimi není zahrnuto zajištění BOZP. Proto i na těchto pracovištích musí zaměstnavatel přiměřeným způsobem BOZP zajistit (pro pracoviště zaměstnavatele i pro jiné dohodnuté místo výkonu práce platí z hlediska zajištění BOZP stejné podmínky).
Zajištění BOZP v rámci homeworkingu většinou bývá problematičtější než na pracovištích zaměstnavatele. Bez souhlasu zaměstnance nemá zaměstnavatel přístup na pracoviště homeworkingu, tedy bez něj není možné provádět kontroly úrovně zajištění BOZP, prověrky BOZP atd. Proto je vhodné tento způsob výkonu práce v sepsaných podmínkách výkonu práce podmínit možností vstupu zástupce zaměstnavatele za účelem řešení BOZP a PO.
Zajištění BOZP při výkonu distanční práce má být součástí podmínek výkonu práce sjednaných mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V těchto podmínkách by mělo být poměrně podrobně specifikováno místo výkonu práce, také i doba výkonu práce (přestože zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu, je nutné vymezit, bude-li práce vykonávána v noci [nelze zakázat] – pracovnělékařské prohlídky, případně z nějakého důvodu vymezit bezpečnostní přestávky [řešit formou závazku zaměstnance]). Způsob výkonu práce lze vymezit negativně, tzn. uvést, jakým způsobem nesmí být práce vykonávána. Lze i uvést, jaké požadavky musí pracovní místo na výkon sjednané práce splňovat a poté si v pravidelných intervalech nechávat zaměstnancem potvrzovat, zda pracoviště tomu odpovídá (nechat si potvrdit check-list pro kontrolní činnost). Součástí podmínek by měl být i výčet pracovních nástrojů a pomůcek, které budou při práci používány (bez ohledu na to, zda jejich majitelem je zaměstnanec, nebo zaměstnavatel).
Zaměstnavatel by měl věnovat pozornost všem zařízením, přístrojům a nástrojům, které budou při práci používány. Měl by zaměstnanci poskytnout návody k obsluze nebo místní provozně bezpečnostní předpisy k jednotlivým zařízením (obsahují požadavky na bezpečné používání zařízení). Zajištění BOZP i na těchto pracovištích hradí zaměstnavatel (poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a pracovního oděvu, pracovnělékařské prohlídky, revize technických zařízení, vybavení lékárničky pro zajištění první pomoci, školení atd.), jakož i zákonné pojištění pro případ vzniku pracovního úrazu nebo přiznání nemoci z povolání.
Pro možný případ vzniku pracovního úrazu je důležité mít v podmínkách výkonu práce sjednán způsob bezodkladného nahlášení zaměstnancem nebo rodinným příslušníckem či jinou osobou, jakož i další potřebné kroky řešení této mimořádné situace, včetně doložení zaměstnancem, že úraz, ke kterému došlo, má být uznán za pracovní úraz (případně sjednání možnosti šetření úrazu zaměstnavatelem na místě).
Záleží pouze na zaměstnanci, zda zaměsnavaeli umožní šetření vzniku úrazu v jeho bytě za účelem určení zda se jedná o pracovní úraz. Neumožní-li to (to nemůže být důvodem k neuznání úrazu za pracovní, ani k snížení náhrad škody a nemajetkové újmy), musí zaměstnanec prokázat, že utrpěný úraz je úrazem pracovním, a že mi v příčinné souvislosti s tímto úrazem vznikla škoda nebo nemajetková újma (důkazní břemeno je na straně zaměstnance – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2507/2000). Zaměstnavatel na základě předložených důkazů, lékařských zpráv apod. rozhodne zda se jedná o pracovní úraz, či nikoliv, a zda nenastaly důvody pro jeho zproštění se povinnosti nahradit zaměstnanci vzniklou škodu nebo nemajetkovou újmu (§ 270 zákoníku práce). Nesouhlasí-li zaměstnanec s jeho rozhodnutím, může se obrátit na soud.
Ani při homeworkingu nesmí zaměstnavatel zapomínat na školení, která souvisí se zajištěním výkonu bezpečné a zdraví neohrožující práce (pro home office je vhodné využít formu e-learningnu, viz ukázka). Obsah a četnost školení je nutné přizpůsobit specifikům tohoto druhu výkonu práce. Velmi důležité je seznámení s riziky vykonávané práce a s opatřeními, která omezují působení rizik.
Homeworking je spojen se specifickými riziky práce. Jedná se především o sociální izolaci. Mnohá rizika vyplývají z nedodržení ergonomických a dalších požadavků na pracoviště, jakož i případně z nalézání se dítěte na pracovišti. Pracoviště distanční práce by nemělo být provizorním pracovištěm, ale stálým pracovištěm uspořádaným a vybaveným v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP.
Podrobnější informace o požadavcích na zajištění BOZP v tzv. domácí kanceláři pro výkon home office naleznete zde. Vhodné je, když zaměstnanec splnění podmínek BOZP potvrdí čestným prohlášením, například na Kontrolním listu pro hodnocení domácího pracoviště.
2021-02-03
