V § 108 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavateli stanovena povinnost „organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast BOZP a zjištěné nedostatky odstraňovat“. Tato povinnost se vztahuje i na zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace a ani jeden zástupce pro oblast BOZP.
Prověrky BOZP, které mají téměř padesátiletou tradici, jsou pozůstatkem doby, kdy zajištění BOZP bylo pod společenskou kontrolou odborů. V dnešní době systémového přístupu k BOZP, kdy nosnými pilíři jsou mnohem progresivnější hodnocení rizik, kategorizace práce a systémy managementu BOZP, jsou velice časově a organizačně náročné prověrky BOZP pro větší střední a pro velké společnosti neefektivní, neboť v poměru k vynaloženým prostředkům přinášejí zaměstnavateli mnohem méně potřebných informací, než vyhodnocení rizik. Pro malé a menší střední firmy jsou naopak vhodnější než vyhodnocení rizik. To však nic nemění na tom, že se jedná o požadavek právního předpisu, tedy o závazný požadavek, jenž je nutné dodržovat a naplňovat ve všech firmách a společnostech obdobně jako vyhodnocení rizik. Ani firma, která má zavedený systém managementu BOZP, se nemůže této povinnosti zbavit s poukázáním na provádění pravidelných půlročních interních auditů, neboť audit není prověrka.
Prověrky BOZP jsou v zákoníku práce pojaty jako komplexní kontrola zajištění úrovně BOZP. Během nich by měla být posouzena všechna pracoviště a všechna zařízení zaměstnavatele. Přitom se nejedná jen o provedení prověrek, ale i o jejich přípravu a vyhodnocení, o zpracování návrhů opatření, o jejich schválení a uvedení do praxe. K tomu by mělo dojít v co možná nejkratším časovém úseku, neboť je nezbytné plnit i další úkoly v zajištění BOZP, a to včetně též velice časově náročného vyhledání a vyhodnocení rizik a kategorizace prací. Zaměstnavatel by měl do průběhu roku vhodně rozvrhnout plnění všech požadavků. Nejlépe s půlročním odstupem – například na jaře prověrky BOZP a na podzim vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, včetně kategorizace prací. Prakticky vzato, prověrky BOZP se tak stanou pevnou součástí celoročního managamentu rizik. Z tohoto pohledu je nezbytné na ně nahlížet jako na doplněk ostatních prvků managementu rizik a tím mimo jiné docílit odstranění nežádoucích duplicit prováděných činností.
Prověrky BOZP nesmí být zaměňovány s prováděním kontroly úrovně BOZP ve smyslu požadavku § 102 odst. 3 zákoníku práce. U prověrek se jedná o kontroly vyšší úrovně – o komplexní superkontrolu. Součástí této superkontroly musí být i kontrola, jakým způsobem a jak kvalitně jsou prováděny kontroly úrovně BOZP.
Pokud pomineme malé firmy, tak je jen těžko představitelné provést v celé firmě kontrolu zajištění BOZP v celém rozsahu na všech pracovištích firmy a jejích zařízeních. Je zcela pochopitelné, že současná BOZP je mnohem rozsáhlejší a komplikovanější, než byla před padesáti lety, kdy tento požadavek vznikl. Je tedy nutné k jeho naplnění přistupovat způsobem odpovídajícím současnosti (například využívat informační a komunikační technologie), ale především z pohledu, že prověrky BOZP jsou jen jednou ze součástí managementu rizik firmy, nikoliv samostatným komplexním nástrojem.
Podrobnější požadavky na provedení prověrek BOZP
Podrobnější požadavky na provedení prověrek BOZP si stanoví sám zaměstnavatel. Z toho vyplývá, že prověrky mají být provedeny na základě příkazu statutárního orgánu, který nejen stanoví jejich provedení ve firmě nebo společnosti, ale i další potřebné náležitosti – harmonogram, způsob provedení, jejich zaměření, způsob zapojení zaměstnanců do prověrek v případě, že ve firmě nepůsobí odborová organizace, ani zástupce pro BOZP atd.
Prověrky by měly být provedeny v krátkém časovém úseku a efektivně. Proto je vhodné je provádět komisionelně. V komisi by určitě měl být vedoucí zaměstnanec pracoviště, na kterém se prověrky provádějí, zástupce odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP (pokud u zaměstnavatele působí) a odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik. V závislosti na velikosti firmy a složitosti její organizace může být ustanoveno několik dílčích komisí a jedna hlavní.
Zaměstnavatel však může zvolit i jiný způsob provedení. Může sestavit dotazník, který je zaslán vedoucím zaměstnancům jednotlivých pracovišť nebo je umístěn na intranetu. Jednotliví vedoucí zaměstnanci jej vyplní podle vlastního zjištění na svých pracovištích. Komise si namátkově vybere některá pracoviště, na nichž ověří pravdivost vyplnění dotazníku. Poté dotazníky vyhodnotí a vytvoří zápis o provedených prověrkách BOZP, včetně návrhů na přijetí opatření. Zaměstnavatel stanoví opatření k odstranění závad, termíny provedení a osoby odpovědné za provedení.
Obsah prověrek BOZP je stanoven – „prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele“. To je pochopitelně v mnohých případech nemožné, neboť se jedná o příliš rozsáhlý soubor činností (nejedná se pouze o vizuální kontrolu pracovišť, ale též například o kontrolu řídící dokumentace BOZP na pracovišti, která je nejdůležitějším organizačním prvkem). Proto by zaměstnavatel z tohoto globálního celku při přípravě prověrek měl vyloučit to, co je prověřeno v rámci příslušného ročního managementu rizik při práci, tzn. při vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a při kategorizaci prací. Pokud počet činností, které mu zůstanou, je stále příliš velký na to, aby je v rámci prověrek realizoval, nezbývá mu, než vyhradit si určité dílčí oblasti, které budou určeny prioritními pro daný rok. V následujícím roce budou vybrány zase jiné. Požadavek provést prověrky na všech pracovištích zaměstnavatele je vhodné dodržet, a to nejen z důvodu, že je to požadavek právního předpisu, ale i z důvodu možnosti porovnat úroveň BOZP na jednotlivých pracovištích a především z důvodu získání informací o fungování systému řízení BOZP ve firmě nebo společnosti v určitém segmentu činností.
2017-02-01
