specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Dítě na pracovišti

diteZaměstnankyně, z důvodu jejich mateřského poslání, požívají při výkonu práce speciální zákonné ochrany. V případě, že při výkonu jejich práce přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, je zaměstnavatel povinen ihned při přidělení takovéto práce zaměstnankyně o tom informovat, tedy v rámci školení před zahájením práce. V souvislosti s jejich mateřstvím však mohou vzniknout pro zajištění BOZP i jiné situace, jež pramení z vytváření podpory pracovní pohody zaměstnankyň, např. možnost pečovat o dítě přímo na svém pracovišti.

Oznámení těhotenství

V posledních létech některé ženy své těhotenství v zaměstnání co nejdéle tají, neboť chtějí co nejdéle vykonávat svou práci a obvykle se co nejdříve po porodu do ní vrátit a o dítě pečovat na pracovišti při výkonu své práce (netýká se to jen administrativních pracovišť, jak by se mohlo zdát).

Neoznámit své těhotenství zaměstnavateli je jejich právo, neboť žádný právní předpis jim nestanovuje povinnost oznámit jej, jakož i před porodem „včas“ nastoupit na mateřskou dovolenou. Měly by si však uvědomit, že v případě vykonávají-li práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána, že by ve svém vlastním zájmu, resp. v zájmu svého dítěte, měly zaměstnavatele ihned informovat. Oznámíli zaměstnankyně těhotenství vedoucímu zaměstnanci, ten je povinen zajistit veškeré s tím související náležitosti, např. zajistit možnost odpočinku vleže (§ 55 odst. 4 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Oznámi-li zaměstnankyně vedoucímu své těhotenství, nemůže počítat s tím, že se o něm nedozví další zaměstnanci.

Dítě na pracovišti

Jak bylo již uvedeno, zaměstnankyně po návratu do zaměstnání někdy požadují umožnit jim, aby o své dítě mohly pečovat na svém pracovišti. Zda to zaměstnavatel zaměstnankyni umožní je zcela na jeho rozhodnutí. Obdobně to platí v případě, že o možnost péče o dítě na pracovišti požádá otec.

Umožní-li to, je povinen zajišťovat BOZP i vůči tomuto dítěti (§ 101 odst. 5 zákoníku práce), tzn. vytvořit pro něj neohrožující podmínky, a to v závislosti na jeho tělesném a rozumovém vývoji (např., že nebude ohroženo elektrickými prodlužovacími kabely nebo volně přístupnou elektrickou zásuvkou ve zdi).

Dojde-li k úrazu dítěte, nejedná o pracovní úraz a zaměstnavatel za tento úraz není automaticky odpovědný (nutno prošetřit, kdo vznik úrazu zavinil). Může se však stát, že za něj odpovědný bude, resp. vedoucí zaměstnanec.

Při vydání souhlasu k péči o dítě na pracovišti, bez ohledu na jeho věk, je nutné zohlednit, že vedoucí zaměstnanec je povinen vytvářet příznivé pracovní podmínky na pracovišti. Je tedy otázkou, do jaké míry je přítomnost dítěte na pracovišti rušivým faktorem pro jiné zaměstnance. Zároveň musí být vyhodnocena nová rizika, která vznikají v důsledku přítomnosti dítěte na pracovišti (např. hračky na pracovišti, zvýšení hladiny hluku) a stanoveny podmínky, za kterých může být vykonávána péče o dítě na pracovišti (např. řešit možnost kojení a přebalování, u starších dětí časté krmení).

Problematiku dítěte na pracovišti by zaměstnavatel neměl opomíjet ani při řešení homeworkingu. I když se nejedná o jeho pracoviště, tedy se v tomto případě neuplatní ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce, je nutné mít na zřeteli odpovědnost za výkon pracovní činnosti svého zaměstnance a s tím např. související bezpečnost technických zařízení, a to bez ohledu na to, zda jejich majitelem je zaměstnavatel nebo zaměstnanec.

2020-01-25

vas_nazor_6

 

Vyhledávání