Česká strategie nazvaná „Průmysl 4.0“ (v němčině Industrie 4.0; v Německu byl představen základní dokument) má být konceptem pro čtvrtou průmyslovou revolucí, která se vyznačuje vysokým stupněm digitalizace (propojení do sítě) a s ní související automatizace výroby. Nejedná se jen o evropský trend. V Japonsku mají s tímto způsobem výroby mnohaleté zkušenosti.
Je logické, že má mít výrazný vliv na člověka ve výrobním procesu. Část manažerského rozhodování nahradí umělá inteligence. To však neznamená, že se jedná o nahrazení lidí umělou inteligencí, jak je někdy prezentováno. Budou vznikat nové profese a některé stávající zažijí boom – například údržbáři. Budou však na ně kladeny daleko vyšší kvalifikační nároky.
Česká republika nechce zůstat pozadu, a proto vláda „Průmysl 4.0“ ustanovila jako strategii pro zvýšení konkurenceschopnosti republiky. Na kolokviu zástupců české vlády a automobilového průmyslu konaném 16. 2. 2017 v Mladé Boleslavi bylo stanoveno, že nemá být nástrojem pro zvýšení konkurenceschopnosti, ale možností pro každého (určitá cesta pro průmysl obecně).
Zda společnost bude chtít zavést strategii „Průmysl 4.0“ bude záležet jen na jejím vedení. To bude muset mimo jiné sestavit realizační tým. Jeho součástí by měla být i odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik.
Vliv na BOZP
Zavedení strategie „Průmysl 4.0“ může mít zásadní vliv na úroveň zajištění BOZP. V jejím rámci je možné zajistit monitorování:
- dělníků v extrémním prostředí, ale i nejen v něm (je možné sledovat změnu polohy chodidla, což může signalizovat pád, atd.) na základě dat sbíraných senzory (náramky mohou monitorovat tělesnou teplotu, srdeční frekvenci, reakce kůže a úroveň aktivity zaměstnance – bezpečnostní opatření mohou být stanoveny pro každého zaměstnance individuálně),
- teploty, ÚV záření a znečištění,
- připoutání se na vysokozdvižném vozíku atd.
Dále je možné využít bezpečnostních pastí. Umístit senzory na místech, kde je zvláště důležité dodržovat bezpečnost práce. Díky tomu například, když dělník vstoupí do nebezpečného prostoru, vedoucímu směny se objeví hlášení o této skutečnosti.
Také je možné využít heat mapu (určí, kde se člověk právě pohybuje) a analýzu rizikových míst v podniku (zjištění přesných míst pracovních úrazů a skoronehod).
Možností využití je mnohem více, například je možné sledovat, zda zaměstnanec má ochrannou helmu, vestu apod. Zaměstnanec se oblékne předepsaným způsobem a naskenuje se. Systém hlídá jeho podobu a v případě zjištění odchylky provede hlášení vedoucímu směny.
Vedoucí zaměstnanec se bude muset mnohem více věnovat řízení, než nyní, a méně vlastnímu výkonu práce.
2017-07-09
