V případě, že rizika při práci nelze odstranit, nebo jejich působení není možné snížit na únosnou míru technickými nebo organizačními opatřeními, je zaměstnavatel povinen zaměstnancům a případně i dalším osobám, které jsou na jeho pracovištích ohroženi těmito riziky, přidělit osobní ochranné pracovní prostředky. K zajištění poskytování těchto prostředků nestačí je pouze nakoupit, ale je nezbytné vytvořit celý systém řešící problematiku od stanovení, které prostředky mají být poskytovány až po zajištění jejich fyzické likvidace.
Za osobní ochranné pracovní prostředky (zkráceně OOPP) se považují ochranné prostředky, které chrání zaměstnance před riziky, neohrožují jejich zdraví, nebrání při výkonu práce a splňují požadavky stanovené Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/425 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS. Chci zdůraznit, že se jedná o prostředky chránící zaměstnance, tedy nikoliv prostředky poskytované z důvodu ochrany technologie, například pracovní oděv a obuv do superčistého prostředí, jež mají za úkol zamezit přenosu nečistot na pracoviště.
Za OOPP nejsou považovány běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb, speciální ochranné prostředky používané v armádě, bezpečnostních nebo pořádkových silách, výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích (například bezpečnostní vesty), sportovní výstroj a vybavení (například oblečení a obuv učitelů tělocviku), ochranné prostředky pro sebeobranu (například sprej, který u sebe má pokladní při převozu hotovosti) a prostředky pro zjišťování a signalizaci rizik a škodlivin na pracovišti (například osobní dozimetry zaměstnanců v nemocnicích).
Pokud pracovní oděvy nebo obuv podléhají mimořádnému opotřebení nebo znečištění (konkrétní definice těchto pojmů není nikde uvedena a je tedy na zaměstnavateli, jak si je v interním předpise definuje) či plní ochrannou funkci jsou považovány za OOPP a i u nich musí být postupováno jako u OOPP (povinnost bezplatného přidělení, zajišťování údržby zaměstnavatelem atd.).
OOPP se nesmí zaměňovat s ochrannými pomůckami, který jsou například pohyblivé opěrky. Pomůcky pomáhají při ochraně zdraví, avšak nemusejí splňovat požadavky na osobní ochranné prostředky.
Stanovení, které OOPP mají být poskytnuty
Při stanovení opatření k omezení vlivu rizik na přijatelnou míru je vždy nejprve nutné zvážit, zda není možné použít některé organizační nebo ještě lépe technické řešení, včetně kolektivní ochrany, a až pokud to není možné, přidělit OOPP. Osobní ochranné pracovní prostředky se poskytují až jako poslední možnost řešení!
Podle zákoníku práce se OOPP bezúplatně přidělují na základě seznamu (interního předpisu) zpracovaného zaměstnavatelem, resp. odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik a zaměstnavatelem schváleným. Jeho zpracování je též nutné pro daňovou uznatelnost nákladů na pořízení ochranných prostředků. Postup pro zpracování seznamu, resp. interního předpisu, určuje nařízení vlády č. 495/2001 Sb. (do 31. října 2021). Nejprve je nutné provést hodnocení rizik pro výběr OOPP podle přílohy č. 1 a vyhodnotit konkrétní podmínky práce. Na základě zjištěných údajů se provede výběr OOPP podle přílohy č. 2 a 3. Ten se doplní potřebnými OOPP podle vyhodnocených konkrétních podmínek (poskytováno jako OOPP může být například spodní prádlo – v prostředí s nebezpečím výbuchu). Na výběru OOPP by se měli podílet i zaměstnanci, kteří je budou používat (OOPP musí vyhovovat individuálním požadavkům zaměstnance).
Při vytváření seznamu se nesmí zapomenout na to, že někdy povinnost vybavit zaměstnance OOPP stanovuje právní nebo ostatní předpis k zajištění BOZP. Například u svářečů ČSN 05 0601. Pro práce v zátěži chladem je to nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Na základě získaných informací se zpracuje seznam, který je vhodné začlenit do interního předpisu zaměstnavatele. Vhodné je, aby ten, kromě seznamu poskytovaných OOPP, včetně dob jejich životnosti, obsahoval i popis jakým způsobem se provádí nákup OOPP (zákoník práce výslovně zakazuje nahrazovat poskytování OOPP finančním plněním) včetně uvedení, co vše musí OOPP splňovat, způsobu jejich skladování a vydávání zaměstnancům. Měl by též obsahovat ustanovení o používání, udržování, přezkušování a způsobu navracení OOPP a jejich likvidaci, neboť po celou dobu používání se jedná o majetek firmy, resp. společnosti. Také by neměl být opomenut vzor dokladu, na kterém bude prováděna evidence vydaných OOPP. Vhodné je, umožňuje-li tento doklad nejen potvrzení vydání OOPP, ale i potvrzení poučení o zacházení s ním, neboť zaměstnanec musí být seznámen s používáním přidělených OOPP. Součástí tohoto seznámení by mělo být i upozornění na dodržování hygienických pravidel, pokud je OOPP používáno více zaměstnanci. Formulář tohoto dokladu není ničím stanoven.
Při vytváření seznamu musí být zohledněno, že OOPP se nepřidělují na vykonávanou funkci, ale že musí být přiděleny i v případě byť jen krátce vykonávané činnosti, při níž se vyskytují rizika, proti jejichž působení má chránit, a to bez ohledu na to, jedná-li se o zaměstnance nebo jinou osobu, která se souhlasem zaměstnavatele se pohybuje v prostoru, kde riziko působí nebo vykonává činnost s tímto rizikem spojenou. Je zcela nepřípustné, aby OOPP byly zaměstnancům přidělovány až po ukončení zkušební doby.
Interní předpis o poskytování OOPP musí být průběžně aktualizován, minimálně po každém novém hodnocení rizik při práci.
Poskytování OOPP
Na základě vytvořeného seznamu jsou jednotlivým zaměstnancům přidělovány OOPP podle pracovní činnosti, kterou mají vykonávat, tzn., že vedoucí zaměstnanec, který zaměstnanci přidělí práci, mu též musí na základě interního předpisu přidělit jí odpovídající OOPP (včetně stanovení individuální lhůty použitelnosti v osobním listě výdeje OOPP podle konkrétních podmínek jejich používání zaměstnancem), které si zaměstnanec před výkonem této práce vyzvedne. Tedy zaměstnanec může mít přidělené OOPP z více položek uvedených v seznamu, neboť vykonává více činností (OOPP se nepřidělují na funkci, ale na vykonávané pracovní činnosti. Přidělené OOPP jsou po celou dobu majetkem zaměstnavatele.
Poskytnuté OOPP musí být vzájemně slučitelné, tedy nesmí se vzájemně negativně ovlivňovat. Též musí vyhovovat individuálním požadavkům zaměstnance, který je má používat. OOPP musí být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat pro zaměstnance další riziko.
Pořizované OOPP musí splňovat požadavky stanovené Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/425 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS. Ze zákona zaměstnavatel nesmí jiné zaměstnanci přidělit. Podle uvedeného nařízení musí být u OOPP výrobcem nebo dovozcem zajištěno provedení posouzení shody. Dokladem o jejím provedení je uvedení označení CE. Označení CE musí být umístěno na každém kusu OOPP a provedeno tak, aby bylo viditelné a nesmazatelné po celou předpokládanou dobu životnosti. Pokud to vzhledem k vlastnostem OOPP není možné, může být označení CE umístěno na obale a v průvodních dokladech.
Jen je-li uvedena značka CE je možné prokázat, například i kontrolnímu orgánu (OIP, odborové organizaci, finančnímu úřadu atd.), že OOPP, které jsou zaměstnancům poskytovány, splňují povinnost stanovenou zákoníkem práce – „…musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem“.
Dále pořizované OOPP musí být, kromě identifikačních údajů o výrobci, případně dodavateli, vybaveny návodem v českém jazyce, z kterého musí být zřejmé informace o skladování, používání, čistění, údržbě, seřizování nebo dezinfekci, dosahované účinnosti, vhodném příslušenství a náhradních dílech, třídě ochrany odpovídající různým úrovním rizika, době použitelnosti, resp. životnosti, vhodném způsobu balení pro přepravu, významu všech označení umístěných na OOPP, případně i další informace.
Používání OOPP
Zaměstnavatel má za povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu, tedy zajišťovat provádění jejich údržby, čištění, praní atd. Pokud jsou u OOPP stanoveny prohlídky nebo zkoušky, musí i ty v předepsaných intervalech zajišťovat. Dále musí zajistit uložení používaných ochranných oděvů v souladu s požadavky nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zaměstnanec má provádět denní běžnou údržbu. Pokud během stanovené doby životnosti ztratí OOPP ochranné vlastnosti, musí mu být přidělen nový OOPP. Tedy stanovená lhůta je pouze orientační a též může sloužit k stanovení výše náhrady škody za zaměstnancem poškozené OOPP (dobu použitelnosti stanovenou výrobcem je nutné považovat za maximální). Další povinností zaměstnavatele je provádět kontrolu jejich používání. Tu by měli provádět přímí nadřízení zaměstnanců, kteří mají OOPP používat.
Po skončení doby použitelnosti OOPP musí zaměstnanec poskytnuté OOPP zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je nemůže zaměstnanci prodat, ani darovat, neboť se jedná o odpad, někdy i o nebezpečný odpad.
Bezpečnostní přestávky
Pokud je při trvalé práci, která je na základě kategorizace prací zařazená jako riziková nezbytné nepřetržitě používat OOPP k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci musí zaměstnanec povinně OOPP používat z jiného důvodu a tento ochranný pracovní prostředek ztěžuje zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce musí být podle § 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec tyto prostředky odložit. Za ztěžování pohybu dýchání, vidění a jiných fyziologických funkcí se nepovažuje stav odpovídající pocitu omezení, které je vnímáno individuálně, nebo stav, při němž míra omezení nebrání základnímu využívání fyziologické funkce.
První bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději po dvou hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně patnácti minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších dvou hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně deseti minut. Poslední přestávka v trvání nejméně deseti minut se zařazuje nejpozději jednu hodinu před ukončením směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován rizikovému faktoru překračujícímu hygienický limit. Doba bezpečnostních přestávek se započítává do pracovní doby, a to i v případě, vyjde-li na dobu přestávky na jídlo a oddech.
Vzor směrnice pro poskytování OOPP naleznete zde.
Od 1. listopadu 2021 nabude účinnosti nové nařízení vlády č. 390/2021 Sb. I když změn není mnoho a nejsou zásadní, některé věci se mění.
2021-10-24
