V této elektronické knize se můžete vyjádřit k mým stránkám, případně k problematice, kterou se zabývají. Také zde můžete vznést svůj dotaz týkající se řešení nějakého problému z oblastí BOZP a PO. Rovněž mě zde můžete kontaktovat. Určitě se vám ozvu.
Dobrý den,
chtěl bych se doptat detaily ohledně místního provozního řádu laboratoře. Můžete mě prosím kontaktovat na emailu? Děkuji
Ano, ozvu se vám.
Dobrý den, na stěně u dveří mám umístěn kovový výklopné botnik o hloubce 16 Cm. Needosahuje ani k zárubni našich dveří, ponechává min 140 Cm průchod.
Několikeré boty na rohozce u sousedů se mi jeví jako mnohem nebezpečnější, ovšem chápu, ze se daji před požární kontrolou snadno odstranit! 🙂
Dekuji moc za Vase vyjádření. Lustigová
Bez bližších informací, případně prohlídky nelze dát jednoznačné stanovisko. V obecné rovině lze dovodit, že botník je nevhodně umístěn.
Mám podobný dotaz. Pokud bych vám zaslal například fotografii a půdorys chodby, bylo by možné z toho udělat nějaký závěr?
Bohužel, celá problematika je mnohem složitější. Je nutné vyjít ze zpracované požární dokumentace. Pokud není, je nutné provést zhodnocení stavu na místě v souladu právními předpisy a především příslušnými technickými normami. Fotografie a půdorys chodby jsou opravdu nedostatečné.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Kdo je povinen zajistit lékařské ošetření při pracovním úrazu zaměstnance, je to povinnost jeho nadřízeného zaměstnance nebo je zaměstnanec povinen zajistit si ošetření sám?
Jiří Samec
Lékařské ošetření zraněného (poskytnutí předlékařské první pomoci, přivolání záchranné služby) je povinen zajistit každý občan, tedy i zaměstnanec, který je svědkem vzniku úrazu, případně později zjistil, že k úrazu došlo a zatím předlékařská první pomoc nebyla poskytnuta. Vedoucí zaměstnanec z toho není vyňat.
Dobrý den, prosím o radu. Pracuji jako ošetřovatelka drůbeže. Na preventivní prohlídku chodím co dva roky a jako starší 50ti let absolvuji i zátěžový test. Vždy je v žádosti o preventivní prohlídku fyzická zátěž kategorie 3. Od 20.5.3024 jsem v pracovní neschopnosti s bolestí rukou(diagnóza středně těžká rhisartroza palce na obou rukou). Již po informaci zaměstnavateli, že čekám na vyšetření u ortopeda mi k 1.7.2024 předali žádost o posouzení zdravotního stavu. Ve formuláři Žádosti o mimořádnou preventivní prohlídku mám uvedenou 1.kategorii fyzické zátěže . K provedeným řádným preventivním prohlídkám nedostávám kopii výsledku a je mou chybou,že ji nežádám.Jak teď,prosím, mám postupovat a kde zjistím kategorizaci svého pracovního zařazení. Děkuji za radu.
Paní Škrabalová, kategorii, do které je vámi prováděný výkon práce zařazen zjistíte od svého zaměstnavatele, resp. zeptejte se na ni vašeho vedoucího zaměstnance. Její sdělení je zaměstnavatelova zákonná povinnost. Kategorizace prací se provádí v závislosti na konkrétních podmínkách výkonu práce. Není tedy možné ji zjistit z nějakého obecného seznamu.
V uvedeném případě se může jednat o chybu, která vznikla při vyplňování formuláře. Pokud výkon vaší práce byl dříve zařazen do kategorie třetí, jednalo se o výkon rizikové práce. V tom případě musí zaměstnavatel vést evidenci výkonu vaší práce a není možné ji jednoduše přesunout do kategorie první (změnu může na základě zaměstnavatelem dodaných podkladů provést pouze orgán ochrany veřejného zdraví – příslušná hygienická stanice).
Doporučuji tedy obrátit se na vašeho vedoucího zaměstnance, zda se nejedná o chybu, případně proč došlo ke změně zařazení, zda bylo provedeno hygienickou stanicí.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Momentálně řeším naprosto identický případ, jako popisuje JUDr. Dandová. Zaměstnanec- sanitář uplatňuje vzniklé onemocnění kýlou jako následek fyzické práce u zaměstnavatele. V období cca před 3 týdny se podílel na stěhování věcí a předmětů z oddělení do jiné budovy, na oddělení probíhá rekonstrukce a ty věci se musely dočasně přemístit. I když stěhování obecně zajištuje údržba , tak tento úkol také dostal. Pracovní úraz žádný nehlásil. V lékařské zprávě ze dne 10.7. má uvedeno : cca 3 týdny se občas objeví vyklenutí v oblasti pravého třísla, vyklenuje se hlavně při zátěži, není zde zatím zmíněna souvislost z vykonávanou prací.
Závěr: zaměstnanec by tedy musel prokázat vznik úrazu v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, přesně kdy a za jakých okolností k úrazu došlo? Břemena asi opravdu zvedal, o tom není sporu, ale úraz zřejmě neprokáže, žádný nenahlásil. Zpětně to dokazovat by byl problém, nelze prokázat přesný okamžik vzniku úrazu. O nemoc z povolání se také asi nejedná.
Jiří Samec
Kýla a pracovní úraz
5.12.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Při zvýšené námaze v práci, kdy zaměstnanec zvedal těžší břemena, zjistil asi po 14 dnech oboustrannou tříselnou kýlu. Jde o úraz pracovní či nikoli?
Odpověď:
Obecně platí, že pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, a to může být i vznik kýly. V tomto případě však bude asi rozhodující otázka prokázání vzniku úrazu v přímé příčinné souvislosti (kauzálního nexu) s plněním pracovních úkolů.
To je věc důkazní a zaměstnanec nebo jeho zástupce budou muset prokázat přesně kdy a za jakých okolností u Vás k úrazu došlo. Tvrdit, že před x dny zvedal zaměstnanec těžší břemena asi neobstojí, musí dokázat kdy přesně se tak stalo a za jakých okolností.
Proto se vždy doporučuje zaměstnancům, aby každý i sebemenší úraz hlásili buď svému vedoucímu, nebo jej zapsali do knihy úrazu. Nikdy nikdo neví dopředu, co se z drobného poškození může vyvinout. S odstupem 14 dnů podle mého názoru nelze dobře prokázat přesný okamžik vzniku úrazu a vysledovat při jakém konkrétním plnění pracovních úkolů k němu došlo, pokud neexistují jiné důkazy.
Pane Samče, o nemoc z povolání se opravdu nejedná. Jedná-li se o pracovní úraz, je velmi problematické určit, jak již uvedla pí JUDr. Dandová. Vznik úrazu při výkonu práce nebyl zaměstnancem zaměstnavateli nahlášen, je tedy na zaměstnanci, aby jeho vznik prokázal, jakož i, že se jedná o pracovní úraz. Na tuto skutečnost je třeba zaměstnance upozornit.
Dobrý den
Společnost ve které pracuji nemá zpracována MPŘ pro zařízení které provozuje. Dalo by se obecně říci že by no toto mělo dohlížet odd.EHS? Od koho by měl vzejít prvotní požadavek na zavedení MPŘ.
Předpokládám, že zkratkou „MPŘ“ máte na mysli místní provozně bezpečnostní předpis. Ten se pro zařízení zpracovává v případě, že není k dispozici návod od výrobce, nebo je-li potřeba stanovit další požadavky na provoz zařízení nad rámec uvedený v návodu.
Místní provozně bezpečnostní předpis (MPBP) zpracovává zaměstnavatel. Přihlédneme-li k ustanovení § 101 odst. 2 zákoníku práce, lze z toho dovodit, že zpracovatelem by měl být příslušný vedoucí zaměstnanec, nebo jím pověřený zaměstnanec pracoviště, pro které se zpracovává. V praxi by se mělo jednat o kolektivní dílo, jehož zpracování vedoucí zaměstnanec řídí. Vydává jej, resp. schvaluje, statutární orgán. Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik („bezpečák“) by měla na žádost vedoucího zaměstnance s ním na zpracování MPBP spolupracovat.
Dobrý den, pane Neugebauer, mohu se zeptat na následující záležitost: pracuji jako strážník u Městské policie, kde každý rok absolvujeme povinné školení řidičů. Jsem držitelem profesního průkazu učitele autoškoly, kdy jsem 15 let učil nové řidiče. Můj dotaz k Vám je, zda musím v rámci BOZP absolvovat toto povinné školení řidičů. Asi je to tak, jak si to nastaví zaměstnavatel, tedy v tomto případě MP. Ale může být i jiný pohled, názor, výklad. Pokud by byl i nějaký odkaz na příslušné znění předpisu, budu za něj rád. Předem děkuji za případnou odpověď a přeji pěkný den
Ano, vaší povinností je toto školení absolvovat („Zaměstnanec je povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí“ – § 106 odst. 4 písm. a) zákoníku práce). Záleží na vašem zaměstnavateli, tedy městské policii, jaké si stanoví požadavky na zajištění BOZP při výkonu vaší práce.
Dobrý den, pane Neugebauer, mohu se zeptat na následující záležitost:
Komunikace v prostorách, kde procházejí osoby musí mít minimální podchodnou výšku
2 100 mm od podlahy – viz příloha k nařízení vlády č.101/2005 Sb. – Další podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, čl. 5.14.
V paragrafu 4, čl.1 uvedeného nařízení je uvedeno – Pracoviště a pracovní prostředí musí splňovat další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení.
Lze z provozních důvodů tuto výšku snížit a označit to bezpečnostními tabulkami?
Kdyby se tam stal nějaký úraz, zřejmě by se to OIP moc nelíbilo.
Jiří Samec
Vážený pane Samče, jedná se o závazný požadavek právního předpisu. Tedy měl by být dodržen. Výjimku tvoří pouze případ, kdy by komunikace s nižší podchozí výškou byla zkolaudována v době, kdy nižší výška byla umožněna. V každém případě doporučuji označit černožlutým šrafováním.
Dobry den.
Vazeny pane Neugebauer, Dobrý den,
máme zájem o spolupráci na tvorbě obsahu BOZP školení pro naše zamestnance.
Prosím o zaslání kontaktu, abych mohla zaslat konkrétní poptávku.
Kontakt na sebe posílám.
Dobrý den,
máme zájem o spolupráci na tvorbě obsahu BOZP školení pro naši online platformu.
Prosím o zaslání kontaktu, abych mohla zaslat konkrétní poptávku.
Děkuji
Kontakt na sebe vám posílám.
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat jestli náhodou prodej auta nemůže být zbavování se odpadu. A kde další podrobnosti případně mohu nastudovat? A jak je toto zpracováno v české judikatuře?
Já se již delší dobu odpadovým hospodářstvím nezabývám. Přesto si dovolím alespoň orientačně na váš dotaz odpovědět.
Nepředpokládám, že prodáváte autovrak, lépe řečeno vozidlo s ukončenou životností, tedy automobil, který již není možné používat k původnímu účelu. Nejedná se tak o prodej odpadu, ale věci, která bude dále využívána k svému účelu (pouze změní majitele). Pokud by tomu tak nebylo a jednalo by se o vozidlo s ukončenou životností, tedy o odpad, je potřeba postupovat podle zákona č. 542/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 345/2021 Sb., ve znění vyhlášky č. 445/2022 Sb.
Jak je tento problém pojat v judikatuře vám bohužel neuvedu. Chci jen upozornit na to, že judikáty jsou obecně právně nezávazné. Slouží tedy pouze jako předpokládané správné řešení v případě, který z právního předpisu není zcela jednoznačný, nikoliv jako jednoznačné stanovisko pro řešení jiného konkrétního případu (může být postupováno jinak).
Dobrý den. Předně moc děkuji za Váš portál a možnost zeptat se na BOZP pravidla na pracovišti. Vážím si této možnosti, jelikož nikde jsem odpověď na uvedené nenašla.
Naše společnost plánuje nové pracovní prostory, sestávající z tzv. buňkových kanceláří společných (6 pracovníků na kancelář, podlahová plocha cca 30,1 m2). Dle prvního návrhu floorplanu mají pracovníci v kancelářích sedět ve 3 řadách po 2 stolech (sousedící pracoviště mají stoly k sobě přiraženy kratší stranou, každá řada je pak kratší stranou stolu přiražena k oknu). Pracovníci sedící zády k sobě mají plánován odstup stolů 2m, tj. každý má k dispozici 1m odstupu od stolu (tj. při délce stolu 1,6m má každý pracovník k dispozici 1,6 m2 podlahové plochy). Jejich pracovištěm navíc prochází přístupová cesta ke stolům u okna.
Je prosím toto rozložení v souladu s nařízením vlády č. 361/2007 Sb.? (Dle něj má být pro jednoho zaměstnance v prostoru určeném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m2, mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty.) Nebo se do tohoto prostoru započítává i jiná nesouvislá plocha kanceláře (část u stěny se vstupními dveřmi, která je však dle mého názoru spojovací cestou). Lze prosím pokládat přístup k pracovišti u okna (kdy je nutno projít za zády pracovníků majících od sebe stůl 2m) za spojovací cestu?
V uvedené kanceláři jsou dále umístěny 3 skříně vysoké (zabírají podlahovou plochu cca 1,5 m2) a 3 skříně polovysoké (zabírají podlahovou plochu cca 1 m2). Je prosím toto rozložení kanceláře v souladu s ČSN 73 5305? Naše kanceláře (6 pracovníků, plocha 30 m2) jsou povahou spíše „kancelářská pracoviště bez prostoru pro jednání, ale s odkládací plochou“ (minimální plocha kancelářského pracoviště by dle ČSN měla být 8 m2). Nicméně i kdybychom brali skříně jen jako bonus navíc a pokládali se za „pracoviště bez odkládací plochy“ (min. plocha dle ČSN je 5 m2), počítá se prosím do plochy kanceláře i plocha zabraná skříněmi? (Skutečná čistá podlahová plocha kanceláře pro 6 pracovníků, tj. bez zahrnutí skříní, činí cca 26,7 m2.)
Omlouvám se, že jsou mé dotazy delší, snad jsou alespoň srozumitelné. Bohužel nemám kde jinde se zeptat, zda jsou takto plánované prostory v souladu s BOZP a dalšími hygienickými předpisy. (Pokud by pomohl nákres kanceláře, ráda jej dodatečně zašlu.)
Předem moc děkuji za Vaši reakci a čas věnovaný odpovědi na můj dotaz.
Paní Lórová, jsem rád, že se vám mé webovky líbí, a že je využíváte k zajišťování BOZP.
Na základě vašich informací jsem si udělal nákres. Pokusím se vše objasnit.
Kancelář má podlahovou plochu cca 30 m2 a mají v ní být vytvořena pracoviště pro šest zaměstnanců (předpokládám, že zde budou pracovat déle než čtyři hodiny za směnu). Je tedy nezbytné od podlahové plochy odečíst plochu stolů, plochu skříní a plochy spojovacích cest, tedy koridor od dveří k jednotlivým místům výkonu práce. Je nutné vyjít z konkrétních údajů. Jen pro příklad uvádím: 6x stůl – 6 x 1,6 x 0,7 = 6,72 m2; skříně – 2,5 m2; plocha spojovacích cest se mi opravdu špatně odhaduje, ale domnívám se, že to bude minimálně 13 m2, tedy celkem 22,22 m2 minimálně. 30 – 22 = 8, 8 : 6 = 1,3. Tedy obávám se, že počet pracovišť je vyšší, než, aby vyhověl požadavku nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Je nezbytné výpočet provést podle konkrétních podmínek. Obávám se však, že dojdete ke stejnému výsledku, tedy, že šest zaměstnanců je mnoho. Navíc mne napadl ještě jeden problém. Budou mít zaměstnanci u vzdálenějších stolů od okna dostatečné denní osvětlení?
Dobrý den pane Neugebauer,
chtěla bych se zeptat zda práce prodavačky v domácích potřebách byla správně zařazena mým zaměstnavatelem do kategorie 1. Domnívám se že patří do kategorii 2, ( velmi častá fyzická zátěž, pracovní poloha,12 – hod.prac.doba).
Děkuji za odpověď Vodičková
Začlenění práce do příslušné kategorie prací vždy vychází z konkrétních podmínek u zaměstnavatele. Není tedy možné na váš dotaz dát jednoznačnou odpověď bez znalosti těchto podmínek. Nelze vyloučit, že by měla být zařazena do kategorie druhé, avšak zároveň nelze uvést, že zařazení do kategorie první je chybné. Proč tak bylo učiněno, by vám měl objasnit váš zaměstnavatel.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jaká je minimální teplota a doporučená teplota pro pracoviště- kancelář. Máme v kanceláři 17-18 stupňů. Teplota je v rámci úspor regulovaná centrálně, ale při sezení je nám zima. děkuji za odpověď Aleš K.
Bohužel došlo k úpravě právního předpisu (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Dnes je za minimální teplotu pro výkon práce v kanceláři považováno 18 °C (dříve 20 °C). Tedy těch 17 °C je již málo.
Dobrý den,
potřeboval bych pro účely připojení FVE s výkonem 40KWp k distribuční soustavě fy EG.D. místní provozní předpisy. Je možné z Vaší strany tyto zpracovat event. poskytnout za úplatu nějaký vzor?
Děkuji předen za Vaší odpověď
Ing. Petr Blažek, Brno, tel. 603 417 369
Bohužel, tyto služby neposkytuji.
Dobrý den pane Neugebauer,
mohl byste mi poradit jestli při pořízení elektroauta zaměstnavatelem pro řidiče- referenty, musí v tomto případě změnit rizika, když je má vypracovány jen pro klasické spalovací motory ?
Z toho minima dokumentů na internetu jsem zjistil že jistá minimální rizika ohledně například požáru tam jsou. Zaměstnavatel nebude stavět nabíjecí stanici a chce nabíjet pouze na veřejných nabíječkách.
Prostor pro parkování máme zřízen u objektu zaměstnavatele mimo podzemní garáže.
A poté například ohledně školení řidičů, kteří takové auto budou řídit ?
Děkuji mnohokrát, Jan Boško
Vyhodnocení rizik má odpovídat konkrétním podmínkám u zaměstnavatele. Je tedy nejprve nutné zjistit, zda pořízením elektroaut u zaměstnavatele dojde ke vzniku nějakých nových nebezpečí, která dosud nebyla analyzována. V případě, že ano, musí být provedeno vyhledání rizik a jejich vyhodnocení.
Dobrý den, paní Neugebauer,
Prosím o konzultaci v této záležitosti, sporného pracovního úrazu zad.
Zdravotní sestra polohovala spolu s kolegyněmi pacientku při ranní hygieně. Při ohnutí a zvedání pacientky pocítila náhle prudkou bolest v bederní části zad. Po nahlášení úrazu a telefonické domluvě s nadřízenou odešla z pracoviště domů. Další lékařské ošetření tohoto dne nevyhledala. Během víkendu se však bolesti stupňovaly, potíže s hybností přetrvávaly. K úrazu došlo v sobotu, lékařskou zprávu má z pondělí, byla jí v soukromém zařízení vystavena pracovní neschopnost.
Interní směrnice zaměstnavatele upravuje postup, že postižený zaměstnanec je povinen zajistit si ošetření na příslušném odborném oddělení či klinice, myšleno v den úrazu. Je nedodržení tohoto postupu důvodem k případnému neuznání úrazu, u úrazu byli svědci, úraz zad je navíc poměrně specifický. Je delegování povinnosti zajistit si ošetření na zaměstnance správné?
Nelze zřejmě prokázat příčinnou souvislost mezi nahlášeným úrazem a vystavením PN, mezitím uběhly 2 dny.
Děkuji, Jiří Samec
Podle vámi poskytnutých informací bych já úraz považoval za pracovní. Kde a kdy byla postižená lékařem ošetřena není rozhodující pro to, zda se jedná či nikoliv o pracovní úraz. Co se týče příčinné souvislosti, tak tu vyhodnotí ošetřující lékař.
Dobrý den, pane Neugebaer,
Chtěl jsem se zeptat na tuto záležitost. Upadl mi v práci zaměstnanec, při odchodu z oběda tj. ze stravování, na schodišti u budovy, kde je umístěn stravovací provoz, je to již ve venkovním prostoru. Jedná se v tomto případě o pracovní úraz?
Cesta zaměstnankyně z jídelny na pracoviště, při které došlo k jejímu úrazu, byla úkonem během práce obvyklým, a tedy v přímé souvislosti s plněním jejích pracovních úkolů ?
Děkuji, Jiří Samec
Předpokládám, že venkovní prostor je v areálu zaměstnavatele. Tedy došlo k úrazu na cestě z oběda na pracoviště, a to v areálu zaměstnavatele. V tom případě se jedná o pracovní úraz.
Ano, bylo to na schodišti u vchodu do budovy stravovacího provozu, při odchodu z oběda.
Jiří Samec
Tedy při vzniku úrazu byly vykonávány „úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele“ (§ 274 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se tedy o pracovní úraz.
Dobrý den, pane Neugebauer
Chci se zeptat, zda nedošlo k nějaké změně a úpravě toho, že za ruční manipulaci s břemeny podle par.28 NV č.361/2007 Sb. je považován též přesun pacientů ve zdravotnických zařízeních, manipulace s pacienty. Děkuji, Jiří Samec
§ 29
Vážený pane Samče, je-li prováděno zvedání a přenášení pacienta, jedná se o ruční manipulaci s břemenem. Nejedná se tedy o pouhé nadzvedávání části těla pacienta, např. z důvodu natřepání polštáře.
O žádné plánované změně nevím. V současné době platí to, co jsem uvedl.
Dobrý den pane Neugebauere,
obracím se na Vás s dotazem týkající se evakuace osob z pracoviště. Minulý týden byl na naší vysoké škole proveden cvičný požární poplach – hlásiče hlásily v několika světových jazycích nutnost evakuace z budovy – počítám, že na výzvu reagovalo (jestli) 20% osob.
Považuji to za zajímavý psychologický moment – tzn. nácvik, na který by lidé měli reagovat jako na reálnou situaci. Ale co když pak na reálnou situaci budou reagovat jako na nácvik. Zajímaly by mne i doporučené postupy pro instrukce zaměstancům v takových situacích: mají být „premedikováni“ informací, že bude simulována požární situace, nebo ne? Jsou na to nějaké studie?
Předem Vám velice děkuji za odpověď, budu velice ráda pokud se ozvete. Vaše odpověď bude zajímat i mnoho zůčastněných profesorů z naší školy.
Hezký zbytek dne,
Dvořáková
Vážená paní Dvořáková, zcela Vás chápu. Jedná se o tristní výsledek. Bohužel neznám konkrétní podmínky provedení evakuace ve Vaší škole, proto má odpověď bude víceméně v rovině teoretické na základě Vámi poskytnutých informací.
Nácvik evakuace je vyvrcholením aktivit v oblastech BOZP, PO a krizového managementu. Její pouhé vyhlášení bez dostatečné přípravy (teoretické i praktické) je zcela nedostatečné. Přípravou myslím nejen zpracování evakuačního plánu (obsahující nejen postup evakuace, ale i způsob jejího řízení, evakuační místo apod.), ale též seznámení s jeho obsahem osob, které se budou cvičné evakuace účastnit. Nemyslím tím sdělit jim, že v pondělí proběhne cvičná evakuace, ale seznámit je s jejich povinnostmi, způsobem provedení cvičné evakuace a místem pro shromáždění, včetně činností, které budou následovat.
Co se týče předem poskytnutí informace, že v konkrétní den a čas v takovém a takovém rozsahu proběhne cvičná evakuace by podle teoretických předpokladů neměla být poskytnuta. Z hlediska praxe je však vhodné tuto informaci při „prvním“ nácviku poskytnout. S každým dalším nácvikem omezovat okruh osob, které budou předem informováni. Časem bude možné vyhlásit cvičný požární poplach bez předčasného informování a bude možné očekávat dobrý výsledek, a to bez ohledu na to, že dochází k obměně studentů.
Na závěr jedna připomínka na základě Vámi poskytnutých informací:
„počítám, že na výzvu reagovalo (jestli) 20% osob“ – možná, že nemáte přístup k výsledkům cvičné evakuace, ale na mne to udělalo dojem, že cvičná evakuace nebyla vyhodnocena a nebyla zpracována závěrečná zpráva, což je velmi důležité pro řízení zajištění BOZP, PO a krizového managementu. Cvičná evakuace musí být proces, který má svou přípravu, včetně zpracování tzv. rozehry (rozpis jednotlivých kroků, včetně simulovaných – vzor zde), provedení a vyhodnocení. Pouhé provedení je zcela nedostatečné. Podrobnější informace můžete nalézt na této stránce.
Dobrý den, prosím na jaké emailové adrese se na Vás mohu obrátit s dotazem ohledně používání UV lampy na svém pracovišti? Ráda bych dotaz položila soukromě. Děkuji
Dobrý den, pane Neugebauer,
prosím Vás, který konkrétní právní předpis říká, zaměstnanec je povinen při skončení pracovního poměru vrátit pracovní pomůcky a prostředky i OOPP mu zaměstnavatelem poskytnuté?
Děkuji.
Dan
Uvedl bych, že za prvé se jedná o obyčejnou lidskou slušnost. Když mi někdo něco půjčí, tak mu to vrátím. Nepředpokládám, že zaměstnanec, který obdrží služební mobil, nebo motorové vozidlo, si jej při odchodu ze zaměstnání ponechá. Stejné je to s OOPP.
Za druhé, zaměstnavatel je ze zákoníku práce povinen zpracovat vlastní seznam poskytovaných OOPP. Tento seznam obvykle bývá součástí směrnice o poskytování OOPP, jejíž součástí je popis celého procesu, včetně sběru a likvidace OOPP (u firem, které mají zaveden systém managementu, je zpracování tohoto dokumentu povinností). Tedy z tohoto interního předpisu zaměstnavatele obvykle vyplývá povinnost vracet OOPP zaměstnavateli (obvykle vyjma prostředků, které se přímo nosí na těle – spodní prádlo atd.).
Za třetí, pro vás nejpodstatnější, problém řeší právní předpisy. Zákoník práce v § 301 písm. d) uvádí, že zaměstnanci jsou povinni „řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele“. Dále v § 255 odst. 1 uvádí: „Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení“. Z toho lze dovodit, že pokud zaměstnanec ochranný pracovní prostředek zaměstnavateli nevrátí, že zaměstnavateli tak vzniká škoda (zaměstnanec jej poškozuje). Dalším právním předpisem, který je nutné zohlednit je zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Konkrétně ustanovení § 13 odst. 1 – „odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat, s výjimkou… …1. přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení, 2. obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, popřípadě dopravci odpadu určenému tímto obchodníkem, nebo 3. na místo určené obcí podle § 59 odst. 2 a 5“. Navíc je nutné mít na zřeteli, že mnohdy se jedná o nebezpečný odpad – filtry apod. (i montérky mohou být nebezpečným odpadem, zaleží na tom, čím jsou znečištěny) a po zaměstnavateli může být požadováno prokázání, jakým způsobem s ním naložil.
Děkuji mnohokrát. U Vás se vždy dočtu jasné a věcné odpovědi.
Přeji hezký den.
Daniel Uličný
Děkuji vám a jsem rád, že vám můj web pomáhá.
Dobrý den, chtěla bych se vrátit ještě jednou k tématu práce s křovinořezem. Jak je to ohledně mladistvých? Může 16letý brigádník ( DPP ) pracovat s křovinořezem? Je jasné, že jako zaměstnavatel musíme provést školení BOZP a školen dle informací z návodu daného stroje. Jen je otázka, jestli není i nějaké věkové omezení. Děkuji ještě jednou moc za Váš čas. S pozdravem Mašková
V prvé řadě je vhodné se podívat do příslušného návodu k použití od výrobce. Je-li tam stanoveno, že s křovinořezem nesmí pracovat osoba mladší 18 let, není co řešit. Tento požadavek musí být dodržen.
Dále je nutné se řídit vyhláškou č. 180/2015 Sb., která uvádí zakázané práce a pracoviště pro mladistvé. Zde je uvedeno, že mladistvým je zakázán výkon rizikové práce. Tedy záleží na tom, do jaké kategorie prací máte práci s křovinořezem zařazenu. Postačí, že je zařazena do 2R a již ji mladiství nesmí vykonávat.
Při přidělení práce s křovinořezem mladistvým, je nutné stanovit maximální dobu, po kterou s ním mohou pracovat a počet a délku přestávek v rámci této doby tak, aby bylo zejména zabráněno negativnímu dopadu hluku a vibrací na jejich zdraví.
Děkuji za rychlou odpověď. Přeji příjemný zbytek dne J. Mašková
Dobrý den, pane Neugebauere.
Chtěla bych Vás požádat o radu. Agenturní pracovník pracuje ve firmě 15 let (kategorizace práce 2). Jeho praktický lékař je shodný s naším firemním lékařem. Může na periodické prohlídky chodit k našemu firemnímu lékaři nebo musí jít k lékaři, který má podepsanou smlouvu s agenturou práce?
Děkuji za odpověď
Hezký den
Hiršová
Vážená paní Hiršová, omlouvám se, že reaguji až tak pozdě.
Ve vašem dotazu uvedený pracovník je zaměstnán u agentury práce. Pracovnělékařské služby (PLS), včetně pracovnělékařských prohlídek, je povinen zajišťovat zaměstnavatel. Tedy v uvedeném případě agentura práce. Zajistit je může v uvedeném případě prostřednictvím svého poskytovatele PLS, nebo prostřednictvím vašeho poskytovatele PLS (záleží na ní, který způsob zvolí, resp., který se uvede v dohodě o dočasném přidělení) – § 54 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec ve vaší firmě pracuje již patnáct let, tedy již prodělal několik pracovnělékařských prohlídek, dovozují, že je systém u něj nastaven. Jak již jsem uvedl, zajistit mu pracovnělékařské prohlídky je povinností agentury práce, ta je za zajištění odpovědná a záleží na ní, jaký způsob zvolí. Můžete jí navrhnout využití služeb lékaře, kterého máte nasmlouvaného. Rozhodnutí však záleží na ní.
Vážený pane Neugebauere,
nyní řeším problematiku školení v zemědělském podniku, přesněji školení obsluhovatelů traktorů, nakladačů, kombajnů apod. Kdysi jsem dostala radu, že pokud v technickém průkazu je napsáno „zemědělský stroj“, není potřeba řešit strojní průkazy a je dostačující zaškolení osobou znalou problematiky (např. vedoucím zaměstnancem). Se stroji se neprovádí zemní ani stavební práce, takže si myslím, že strojnické průkazy v takovém případě nejsou nutné. Jak problematiku takového školení vidíte prosím z Vaší strany? Stejně tak dle mého lze nahlížet na situace, kdy zaměstnanec jezdí pouze v areálu dle katastru na manipulační ploše, stačí zaškolení zaměstnance i bez řidičského oprávnění.
Předem děkuji za Vaší odpověď.
S úctou Lucie Jedličková
Vážená paní Jedličková, pokud se nejedná o stavební stroj uvedený ve vyhlášce č. 77/1965 Sb. nebo ve výnosech ministerstva stavebnictví, které rozšiřují jejich výčet, a nejsou jimi prováděny zemní nebo jiné stavební práce, nemusí osoba, které je obsluhuje být držitelem průkazu k oprávnění k obsluze stavebního stroje (průkaz strojníka). Zaměstnavatel je však povinen zajistit příslušné školení v souladu s ustanovením § 103 odst. 2 zákoníku práce. Navíc, může být povinnost absolvovat nějaké speciální školení v návodu od výrobce.
Co se týče řidičského oprávnění, tak musí být zohledněno, zda stroj není použit na pozemní komunikaci (stačí přejezd z jednoho areálu přes pozemní komunikaci do druhého areálu, tedy pouhý přejezd tzv. přes ulici). Pozemní komunikace může být i součástí areálu. I zde však platí, že v průvodní dokumentaci může být stanoven požadavek na kvalifikační předpoklady obsluhy.
Pane Neugebauere, mockrát děkuji odpověď. Ještě Vás chci poprosit. Stále se však nemohu s jednou osobou shodnout, zda průkazy strojníka ano nebo ne. Prosím jen o potvrzení, že kolový traktor nad 50 K, který slouží k zemědělským účelům nespadá pod vyhl. č. 77/1965 Sb.
Na závěr Vám chci poděkovat za Vaše stránky, jsou pro mě, a věřím že nejen pro mě, přínosem.
Vážená paní Jedličková, předem vám děkuji a jsem rád, že se vám stránky líbí.
Vyhláška č. 77/1965 Sb. je z právního hlediska značně problematická. Avšak je zcela jednoznačné, že řeší problematiku výcviku, způsobilosti a registrace obsluh stavebních strojů, které jsou uvedeny v § 1 odst. 2 vyhlášky (plus rozšíření jejich výčtu třemi výnosy) v souvislosti s prováděním zemních nebo jiných stavebních prací. Pro posouzení, zda se na obsluhu vztahuje či nikoliv, je nutné vyhodnotit, ke kterým pracím obsluha bude uvedený traktor používat. Nebude-li používán k zemním nebo jiným stavebním pracím, tedy například bude používán jen k čistě k zemědělským účelům, nevztahuje se.
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o objasnění ohledně školení křovinořezů. Pokud má naše společnost zaměstnány osoby na DPP, které budou obsluhovat křovinořezy, musí mít samostatně provedené školení odbornou firmou, nebo postačí školení BOZP či případně pokud je proškolí zaměstnanec naší společnosti, který prošel školením na křovinořezy od odborné firmy? Děkuji za odpověď. J. Mašková
Vážená paní Mašková, ano, i na zaměstnance zaměstnané na DPP se vztahuje povinnost zajistit jim školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, jakož i příslušná profesní školení BOZP spojená s výkonem jejich práce.
Požadavky na zajištění BOZP při práci s křovinořezem stanovuje nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Za pracoviště obdobného charakteru jsou mimo jiné považovány parky, sady, břehové porosty a doprovodné zeleně pozemních komunikací. Za práci na těchto pracovištích jsou považovány veškeré práce prováděné s křovinořezem na nich. Z nařízení vlády zaměstnavateli nevyplývá povinnost zajišťovat speciální profesní školení pro zaměstnance pracující s křovinořezem. Pouze je uvedeno, že zaměstnavatel musí zaměstnance před zahájením práce seznámit mimo jiné se stanovenými pracovními postupy a způsobem organizace práce, které stanovil.
Zároveň však platí ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce, že zaměstnavatel je zaměstnancům povinen zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které se týkají jimi vykonávané práce. Tedy v tomto případě práce s křovinořezem. Je tedy, v souladu se zákoníkem práce, na zaměstnavateli, jaký zvolí obsah, rozsah, způsob provedení, včetně kdo bude školit, pro školení zaměstnanců pro výkon práce s křovinořezem.
Avšak pozor. Závěr předchozího odstavce nemusí platit vždy. V případě, že v návodu k použití konkrétního křovinořezu je uveden požadavek na proškolení obsluhy, je zaměstnavatel povinen se jím řídit. Tedy platí, že pokud v návodu od výrobce je uvedeno, že obsluha křovinořezu musí být nejméně jedenkrát za rok proškolena zástupcem servisní firmy, je zaměstnavatel povinen toto školení zaměstnancům, kteří budou křovinořez používat, v uvedeném intervalu zajistit.
Dobrý den, děkuji za vyčerpávající a jasnou odpověď. A pozdravem Mašková
Dobrý den, pane Neugebauer,
je možné se s Vámi sejít a řešit bezpečnost okolo laserů?
S pozdravem Tvrdík
Vážený pane Tvrdíku, bohužel, takovéto služby neposkytuji.
super stránky 🙂 chodím sem často 🙂 díky za to
Vážený pane Sobku, velice Vám děkuji a jsem rád, že se Vám stránky líbí.
dobrý den, bylo by možné zaslat vámi napsanou publikaci Zdraví do práce, zdraví z práce???
Ano, posílám Vám ji.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Chtěl jsem se zeptat, jak je to s praním a opravami pracovních oděvů. Pokud je to OOPP tak určitě ano dle par. 104 ZP. Ale pokud se jedná o přidělené profesní oblečení, ne OOPP, vzniká také zaměstnavateli tato povinnost?
Děkuji, Jiří Samec
Ne, v tomto případě se § 104 zákoníku práce neuplatní. Záleží na zaměstnavateli, jaká pravidla si stanoví pro poskytování pracovního oděvu a obuvi, které se neposkytují jako OOPP, včetně jejich údržby.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Mám tento dotaz – jak dlouho se mají uchovávat certifikáty povinných školení BOZP, vstupního, periodického, vedoucích zaměstnanců. Děkuji, Jiří Samec
Vážený pane Samče, přesná lhůta není nikde stanovena. Záleží na zaměstnavateli, jakou si určí. Obvykle se uchovávají záznamy o dvou posledních školeních, aby mohlo být prokázáno, že školení se provádí periodicky v zaměstnavatelem stanovené lhůtě.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Lze tedy toto upravit u pracovní obuvi, která není součástí OOPP, ale tzv.profesního oblečení?
Děkuji, Jiří Samec
Domnívám se, že u obuvi, která není poskytnuta jako OOPP by to možné bylo.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Je možno nechat zaměstnance uhradit částku za poskytnutou profesní obuv, když pracovní poměr skončil ve zkušební době z jeho vůle? Použitou obuv už nikdo nosit nebude….Lze toto upravit v pracovní smlouvě nebo ve směrnici o OOPP?
Děkuji Jiří Samec
Jedná se o majetek zaměstnavatele a v případě ukončení pracovního poměru mu musí být vrácen. Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat, aby mu uhradil částku za obuv poskytnutou jako OOPP, neboť by tím na něj převedl náklady na zajišťování BOZP, čímž by porušil ustanovení zákoníku práce (§ 101 odst. 6). Nelze to ani v případě, že k ukončení došlo ve zkušební době a ze strany zaměstnance.
Lze tedy toto upravit u pracovní obuvi, která není součástí OOPP, ale tzv.profesního oblečení?
Děkuji, Jiří Samec
Domnívám se, že u obuvi, která není poskytnuta jako OOPP by to možné bylo.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Chtěl jsem se zeptat, jak řešit používání pracovní obuvi při přecházení zaměstnance na jiné pracoviště v areálu? Měl by se přezout do svojí obuvi a vyčleněnou pracovní obuv použít i pro další pracoviště obdobného charakteru? Přidělování dalších OOPP, např. Prestige by bylo zřejmě příliš nákladné….
Děkuji, Jiří Samec
Řešení tohoto problému je plně v kompetenci zaměstnavatele. Záleží na tom, jaký způsob je pro něj nejvýhodnější.
Dobrý den
připravujete prosím nějaké školení po změnách souvisejících s 250/2021?? Děkuji za info
V současné době žádné školení pro veřejnost nepřipravuji. V brzké době bych rád na těchto stránkách zveřejnil článek, možná i prezentaci, k nové právní úpravě bezpečnosti technických zařízení. Samozřejmě součástí bude stručný přehled toho, co bylo zrušeno, a co z minulosti zůstalo.
Dobrý den pane Neugebauere, zdravím Vás po delší době a dovoluji se na vás, jako na odborníka, opět obrátit. Zkoušela jsem Vás kontaktovat přes LinkedIn, ale rozumím a chápu, že zdrojů a dotazů máte spoustu. Mám prosbu ohledně novely VTZ. V průběhu roku 2021 naši vybraní zaměstnanci prošli školením VTZ (kotelny, topiči nízkotlakých kotlů + obsluha plynových zařízení, tlakové nádoby, cryo nádoby). Je nutné, abychom lidi opět proškolovali s příchodem novely VTZ od 1. 7. 2022?
Vážená paní Keimarová, velice se vám omlouvám, že reaguji až tak pozdě. Byl jsem však dlouhodobě nemocen.
K vašemu dotazu. S nabytím účinnosti nové právní úpravy vyhrazených technických zařízení (1. 7. 2022) není nutné obsluhu VTZ nově školit (zajistit kvalifikaci podle nové právní úpravy). Zákon č. 250/2021 Sb. v přechodných ustanoveních jasně uvádí: „Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaná před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení podle tohoto zákona a zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána“. Tedy není nutné provést proškolení podle nové právní úpravy, pokud jim platí odborná způsobilost podle staré právní úpravy.
Dobrý den,
Řeším teď v naší nemocnici úpravu směrnice o Poskytování OOPP a profesního oblečení. Zdravotní obuv pro zdravotnické zaměstnance, která není součástí OOPP, jsme v ní měli řešenu tak, že je poskytnuta až po uplynutí zkušební doby zaměstnance, po 3 měsících.
Pracovní obuv odebíráme od více dodavatelů, zejména Kovyst, Santé a Sázavan – Moosbacher.
V prohlášení o shodě – Santé, Sázavan je odkaz na normu ČSN ISO 20347 – pracovní obuv.
V příloze 3 k nařízení vlády č.390/2021 Sb. není u rizika pádů způsobených uklouznutím – obuv odolná proti uklouznutí, uvedeno zdravotnictví jak odvětví a obor činnosti.
Občas jsme tu nějaký pracovní úraz uklouznutím na vlhkém povrchu např.chodby evidovali, souviselo to ale převážně s činností úklidu, buď chodba ještě úplně neuschla nebo úklidová firma neoznačila chodbu kuželem. atd.
Můžete mi v této záležitosti nějak prosím poradit, můžeme ponechat stávající úpravu?
Děkuji, Jiří Samec
Vážený pane Samče, velice se vám omlouvám, že reaguji až tak pozdě. Byl jsem však dlouhodobě nemocen.
Nyní k vašemu dotazu. Nevím, zda jej správně chápu, ale domnívám se, že řešíte zdravotní obuv pro zdravotnické zaměstnance, která se neposkytuje jako OOPP. Pokud ano, tak vše následující uvedené ve vašem dotazu je bezpředmětné, neboť to se týká poskytování OOPP. Tedy nejprve si musíte rozhodnout, zda obuv poskytujete jako OOPP (ochrana proti rizikům, mimořádné opotřebení nebo znečištění), či nikoliv, a následně podle toho postupovat. Pokud u rizika uklouznutí bude přijato jako bezpečnostní opatření poskytnutí pracovní obuvi, bude se jednat o OOPP. Pokud toto opatření nebude přijato (bude přijato nějaké jiné), tak se nemusí jednat o poskytování OOPP.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Zajímalo by mě, jaké náležitosti by měl obsahovat dokument při předávání OOPP, neexistuje žádný univerzální vzor dokumentu pro předávání OOPP, je tedy určitě užitečné zavést pro jednotlivé pracovníky například systém evidenčních listů ?
Může se profesní obuv, která není součástí OOPP poskytnout zaměstnanci až po ukončení zkušební doby?
Nevíte co musí splňovat ochranné brýle proti slunečnímu záření pro řidiče, jaké vytypovat?
Děkuji Jiří Samec
Pane Samče, jak sám uvádíte, neexistuje předepsaná forma dokumentu, na kterém se potvrzují předané OOPP. Dokument by měl dokazovat prokazatelným způsobem (proti podpisu) předání jednotlivých OOPP, jejich počty a seznámení s jejich používáním konkrétnímu jednoznačně identifikovanému zaměstnanci. Zavedení evidenčního listu pro jednotlivého zaměstnance plně doporučuji.
Pracovní obuv, která není poskytována jako OOPP (neposkytuje se proti působení rizik při práci, ani z důvodu mimořádného znečištění nebo opotřebení) se poskytuje podle pravidel, které si stanovil sám zaměstnavatel. Tedy pokud si stanoví, že bude poskytnuta až po ukončení zkušební doby, je to v pořádku.
Ochranné brýle pro řidiče proti slunečnímu záření, pokud jsou poskytovány jako OOPP, by měly splňovat všechny požadavky stanovené na OOPP. Měly by být označeny symbolem „CE“ a v průvodní dokumentaci by měly mít uveden odkaz na normu ČSN EN ISO 12312-1 Ochrana očí a obličeje – Sluneční brýle a související vybavení – Část 1: Sluneční brýle pro všeobecné použití.
Dobrý den, pane Neugebauere,
rád bych se zeptal, který předpis může stanovit kratší lhůtu provádění revizí u plynového zařízení (konkrétně plnicí stanice na oxid uhličitý), která je standardně 1x za 3 roky. V návodu k použití je uvedeno – „Revize jsou prováděny minimálně 1x za 3 roky, pokud jiný předpis nestanoví jinak“.
Děkuji za případnou odpověď i za tento skvělý web plný hodnotných informací.
Přejí hezký den
Děkuji a jsem rád, že se vám web líbí. Připravuji jeho renovaci, takže věřím, že během několika měsíců bude ještě lepší.
Uvedenou formulaci v návodu je nutné chápat tak, že výrobce nebo dodavatel zařízení se jí vymezuje vůči jiným předpisům. V současné době se netrpělivě očekává vydání prováděcích předpisů k novému zákonu o vyhrazených zařízeních, který nabude účinnosti 1. 7. 2022. Pokud bude v novém nařízení vlády stanovená jiná lhůta, bude platit ta, přestože v průvodní dokumentaci je uvedeno minimálně 1x za tři roky.
Vážený pane Neugebauere,
pracuji jako produktová manažerka ve vzdělávací společnosti a ráda bych Vám nabídla lektorskou spolupráci. Dejte mi prosím vědět, zda by to pro Vás mohlo být zajímavé, obratem bych Vám napsala více detailů.
Přeji hezký den,
Eva Novotná
Ozvu se vám.
Tomáš Neugebauer
Dobrý den, pane Neugebauere, nemám dotaz, ale chci vám poděkovat za tento web. Nehodnotím vzhled ani přehlednost, ale OBSAH. Bezkonkurenční.
Pane Procházko, děkuji za Vaše ocenění. Již delší dobu chci upravit vzhled webu, ale není čas. K přehlednosti slouží Mapa webu. Vzhledem k tomu, že web má přes 150 stránek a stále se rozšiřuje, je velmi problematické udržet jeho jednoduchou přehlednost. Navíc je možné využít vyhledání, jakož i hypertextové odkazy. Výhledově bych rád doplnil další stránky řešící další problematiky zajištění BOZP. Snad v létě se mi podaří celý web trochu upravit. Přesto i nadále jej budu považovat za „encyklopedického“ rázu, a proto trochu jiné vizuální podoby, než komerční weby.
Rádo se stalo. Jak se webem postupně prokousávám, zjišťuji, že některé části už nejsou zcela aktuální (zrovna jsem u chemických látek a bezpečnostních pravidel). Má cenu Vám psát nebo je nemožné web o tomto rozsahu aktualizovat?
Pane Procházko, každá stránka je aktuální k datu, které je na ni uvedené. Bohužel, v poslední době jsem neměl čas průběžně všechny stránky aktualizovat (dokončuji novou knihu věnovanou OOPP atd.). Chystám se celý web upravit a aktualizovat.
Vážený pane Neugebauere,
chtěl bych se Vás zeptat, zda bude kniha Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce – 2. vydání ještě někdy v prodeji, případně zda nemáte nějakou jinou knihu, díky které bych se mohl ponořit do problematiky BOZP. Bohužel není nikde k dostání a mám raději tištěné vydání než elektronickou verzi. Dále bych se Vás rád zeptal, jakou další literaturu by jste mi mohl doporučit, abych se mohl seznámit s problematikou BOZP a do budoucna jít na zkoušku z odborné způsobilosti v prevenci rizik. Váš web je plný skvělých informací a jsem za to rád, ale jak jsem psal výše, mám raději tištěnou verzi :).
Předem Vám děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den,
Koprnický Jiří
Vážený pane Koprnický, nejste jediný, kdo projevuje zájem o mou publikaci „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce“. Třetí, aktualizované a rozšířené vydání této knihy je již dva a půl roku připraveno k vydání a průběžně neustále aktualizováno. Bohužel nakladatelství Wolters Kluwer ČR není schopno ji vydat. Osobně se domnívám, že již nikdy nevyjde. Druhé vydání je již zcela zastaralé a z tohoto důvodu nevhodné k použití (šest let je v BOZP dlouhá doba).
V současné době připravuji pro jiné nakladatelství publikaci věnovanou poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů v souladu s novou právní úpravou. O jejím vydání budu na svých stránkách informovat.
Plánujete-li absolvování zkoušky odborné způsobilosti, doporučuji před ní absolvovat přípravný kurz, např. u Rožnovského vzdělávacího servisu, který v jeho rámci zdarma poskytuje vysoce kvalitní studijní materiály (v současné době v hodnotě 1 500 Kč).
Vážený pane Neugebauere,
děkuji Vám za informace. Je škoda, že se vydání Vaší knihy zadrhlo. Snad se nám někdy dostane do rukou, aby jsme se mohli dále vzdělávat v oblasti BOZP :).
Přeji Vám hezký den,
Koprnický Jiří
Dobrý den, pane Neugebauer,
Mám následující dotaz. V rámci plnění služebních povinností umožnujeme sanitáři nemocnice používání soukromého malého motocyklu k rychlému převážení vzorků do laboratoří atd. Jak bychom to měli upravit po stránce BOZP, abychom něco nezanedbali. Zaměstnanec byl písemně upozorněn, že motocykl používá na vlastní nebezpečí a podepsal proškolení z BOZP, výňatky ze Zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
Děkuji Jiří Samec
Pane Samče, je to stejné, jako při povolení použití motorového vozidla pro služební cestu. Motocykl používá k plnění pracovních úkolů, a to se souhlasem zaměstnavatele. Nepoužívá jej tedy na vlastní nebezpečí. Odpovědný je zaměstnavatel.
Proškolení je zcela v pořádku. Jeho součástí by mělo být i seznámení s interními předpisy, které uvádějí pravidla provozu motorového dopravního prostředku uvnitř areálu nemocnice. Důležité též je nezapomenout na technický stav motocyklu. Zda je v pořádku, zda má motocykl předepsané vybavení (lékárnička atd.) a zda má platné kontroly atd. Též je nutné nezapomenout na vybavení řidiče – přilba atd. V neposlední řadě je nutné stanovit pravidla a kontrolovat jejich dodržování, která se týkají způsobu přepravy věcí.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Můj dotaz směřuje na nové nařízení vlády č.390/21 Sb. V příloze 3 tohoto nařízení se hovoří o ochranných oblecích proti biologickým činitelům ve zdravotnictví. Nevíte jaký další předpis, norma tyto ochranné obleky upravuje? Jde mi o to, aby byly poskytnuty správně v souladu s předpisy.
Děkuji, Jiří Samec
Pane Samče, není mi známo, že by se v této otázce něco měnilo. Váš dodavatel OOPP by vám s jejich dodáním měl mimo jiné doložit, že OOPP splňují všechny požadavky na ně kladené pro účel, pro který mají být použity. V nemocnici by asi měly splňovat požadavky ČSN EN 14126:2004 Ochranné oděvy – Všeobecné požadavky a metody zkoušení ochranných oděvů proti infekčním agens.
Dobry den, pane Neugebauere,
jsme mala neziskovka, kteri cita do max 10 zamestnancu (jsme slozeni z HPP a DPP, kteri pracuji z domova a ICO). Sidlime v pronajate kancelari o rozloze 19m2.Budova je, co do bezpecnosti BOZP a PO) v gesci Magistratu.
Radi bychom si zaridili BOZP, avsak poptane firmy nam udelali cenu jak pro korporat a to si bohuzel nemuzeme nyni dovolit.
Prosim, nemate kontakt,na nejakeho zivnostnika,ktery by nam toto mohl zajistit, dopomoci.
Predem Vam dekuji za odpoved
Vážená paní, v tomto vám moc neporadím. Máte dvě možnosti. Vzhledem k tomu, že jste malý zaměstnavatel, můžete si BOZP zajišťovat sami, avšak za předpokladu, že máte potřebné znalosti (základní informace na http://bozppo-neu.cz/?page_id=705). Případně máte druhou možnost, a to zajistit si odborně způsobilou osobu. Firem, které tuto službu nabízejí jak pro oblast BOZP, tak i PO (což asi bude převážně záležitost Magistrátu, jak uvádíte) je mnoho. Myslím, že ceny většinou nejsou přemrštěné. Je nutné si uvědomit, že se jedná o vysoce odbornou práci.
Dobrý den,
prosím o vyjasnění ohledně provádění ročních kontrol hasicích přístrojů( v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu judikát sp.zn.21Cdo 1502/2016.
Otázka zní: Může provádět roční kontroly hasicích přístrojů(dle §9.Vyhlášky č. 246/2001 Sb.) odborně způsobilá osoba v PO dle §11. zákona č. 133/1985 Sb.
Předem děkuji za odpověď
S pozdravem
Michal Ďuráč
Pane Ďuráči, pouhá kvalifikace odborně způsobilé osoby v PO podle § 11 zákona č. 133/1985 Sb. je nedostatečná. Musí splňovat i další kvalifikační požadavky – viz http://bozppo-neu.cz/?page_id=3889
Dobrý den,
V návaznosti na stále zlepšování BOZP a PO v naší společnosti hledáme firmu, která by nám provedla posouzení úrovně BOZP a PO, jehož výsledkem by mělo být umístění na křivce DuPont Bradley.
Myslíte si, že byste byli schopni takový audit ev. provést anebo poradit, na koho se zde v ČR(EU???) obrátit?
VS vr.
Vážený pane Suchý, takové služby neposkytuji a, bohužel, ani nevím, na koho byste se mohli obrátit.
Vážený pane Neugebauere,
jelikož (pro mě nově) zastřešuji TNS, chtěla bych se Vás tímto dotázat na 2 věci ohledně tlakových zařízení.
1) může být provozní deník tlakových nádob veden elektronicky?
2) jak vypočítám bezpečnostní součin? (např.: 10 l nádoba s max. přetlakem 16 Bar a zkušebním přetlakem 24 Bar)- takových nádob máme ve firmě několik a nwm zda se tedy jedná o VTZ či nikoli (jelikož u 10 l nádob musí být součin větší než 10 pro VTZ)
Mockrát děkuji za pomoc
Vážená paní Matýsková, není mi známo, že by bylo řešeno, zda provozní deník může být veden v elektronické podobě. Lze tedy uvést, že teoreticky ano, avšak musí být splněn účel. Provozním deníkem se dokládá plnění povinností provozovatele. Jakým způsobem budou jednotlivé zápisy podepisovány? Shrnu-li, tak osobně se domnívám, že teoreticky ano, avšak konkrétní praktické řešení bych konzultoval s dozorovým orgánem nebo revizním technikem.
Bezpečnostní součin je nejvyšší pracovní přetlak v MPa krát objem v litrech. Jeden bar se rovná 100 000 Pa, tedy 0,1 MPa.
Vážený pane Neugebauere. Chci se zeptat, zda se dá někde pořídit vaše kniha Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce neboli o čem je současná BOZP 2.vydání? Všude píši že není k dostání.
Předem děkuji za odpověď.
Paní Matýsková, velice mne těší váš zájem o mou publikaci BOZP v kostce.
Její tištěná verze druhého vydání je již zcela vyprodána. Objednat si můžete elektronickou verzi – https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/bezpecnost-a-ochrana-zdravi-pri-praci-v-kostce-2-vydani.p3283.html.
V současné době provádím korekturu 3. aktualizovaného a rozšířeného vydání této publikace. Tedy, pokud na ni nějak nepospícháte, během několika měsíců by se mělo objevit nové vydání BOZP v kostce. Oproti druhému vydání zde naleznete např. kapitoly věnované předání pracoviště, zpracování plánu BOZP při provádění údržby, ochraně osobních údajů podle GDPR při zajišťování BOZP a PO, zajištění bezpečnosti při svařování, kontrolám zdrojů obloukového svařování a lhůtám, po které musí být uchovány dokumenty BOZP a PO, jakož i motivačnímu školení zaměstnanců k prevenci rizik. Některé stávající kapitoly budou rozšířeny, například „Exkurz do historie“, „Odpovědnost za zajištění BOZP a PO“. Také bude přidána nová příloha „Formulář příkazu k provedení svářečských prací se zvýšeným nebezpečím“. Tedy, pokud na publikaci nespěcháte, domnívám se, že se vyplatí si počkat.
Skvělé. Děkuji za informaci a budu se tedy těšit na nové vydání 🙂
Dobrý den pane Neugebauer ,jsem zprávce bytového domu . Firma u nás provádí kontrolu Hydrantů a Hasicích přístrojů . Nový pracovník firmy mi předložil pouze osvědčení Technika Po . Což podle mne stačí na kontrolu Hydrantů . Na kontrolu hasicích přístrojů , by měl mít osvědčení o výrobce . Po staru . Nikde jsem nedohledal zda stačí Technik Po , nebo na kontrolu musí mít osvědšení o výrobců . Děkuji za odpověď.
S pozdravem
Budil
Pane Budile, máte zcela pravdu, že pouhá kvalifikace technika PO je pro kontrolu provozuschopnosti hasicích přístrojů nedostatečná, a že dotyčný by měl též předložit i další doklad. Váš dotaz mne inspiroval k napsání stránky, která se tomuto problému věnuje podrobněji – viz „Kontroly požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany“.
eva.lindnerova@seznam.cz – je kontakt. Předem děkuji a zdravím Lindnerová
Dobrý den, zajímám se o zavedení školení BOZP/PO formou e-learningu ve firmě, prosím Vás o kontaktování, jaká je cena za kurz zakončený certifikátem, resp. Vaši cenovou vabídku. Děkuji Vám, Pavlína Hanzalová
Paní Hanzalová, školení BOZP a PO formou e-learningu neposkytuji.
Vážený pane Neugebauere, poté, co jsem zjistila, jaká jste kapacita ve svém oboru, si ani netroufám požádat Vás o kontaktování na mé adrese. Mám dva až tři naprosto trapné dotazy k vyplnění Záznamu o úrazu a nechci ventilovat přes „byznis“, kde bych čelila útokům o špatně použité interpunkci (proč nenapíšu otazník)a dalším trapnostem. Třeba Vaše mazaná zmínka o (také) nepoužívání CapsLocku byla naprosto geniální. Nebude-li z Vaší strany projeven zájem, stále zůstávám s úctou a zdravím Lindnerová
Paní Lindnerová, své dotazy můžete napsat zde, nebo může uvést kontakt na vás. Rád vám je zodpovím.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Obracím se na Vás s následujícím dotazem:
Vedoucí auditor mi zadal úkol – prověřit správnost a případně dopracovat Místní řády skladů v naší organizaci(viz technická norma 269030).
Kromě velkých a kolaudovaných skladů jako např. sklad materiálně technického zásobování a sklad lékárny máme různé příruční sklady, které jsou umístěny na každém oddělení vesměs s několika regály a uskladněným materiálem.Ve skladech se trvale nepracuje.
Je nutno pro tyto příruční sklady mít zpracovaný MŘS dle ČSN 269030, včetně zkresleného a vyvěšeného půdorysného plánu skladu a např.označení uliček?
Pokud tento sklad není kolaudován jako sklad na základě schválené stavební dokumentace a označen jako sklad, byl by to jiný prostor určený pro skladování?
Mohl by se např. Označit tabulkou Zásobovací místnost. Samozřejmě by musely být dodrženy požadavky čl.10 NV 101/2010.
Zpracovávat desítky místních řádů skladů pro tyto příruční sklady mi přijde kontraproduktivní, zaměstnanci se mohou proškolit jiným způsobem.
Pozn: Dle NV 101/2005, příloha čl.11 je nutno mít zpracovaný místní řád skladu pro sklady pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv, tam je to předepsáno.
Děkuji, Jiří Samec
Pane Samče, vezmu to postupně. Auditor nemá právo vás úkolovat. Víme však, jak to ve zdravotnictví chodí.
ČSN 26 9030 se mimo jiné odvolává na normu ČSN 26 9015 Skladování. Základní názvosloví. Z ní vyplývá, že za sklad je považován objekt, popř. prostor používaný k souboru činností uskutečňujících schopnost přijímat zásoby, uchovávat je, vydávat zásoby a provádět potřebné skladové manipulace, který je vybavený zařízením a prostředky, které slouží k manipulaci s materiálem ve skladu a k uložení zásob ve skladu. Jeho velikost tedy není rozhodující a i příruční sklad je skladem, pokud splňuje výše uvedené. Tedy i pro něj platí povinnost zpracovat místní řád skladu.
Doporučuji zpracovat jakousi šablonu tohoto řádu, kterou předáte na jednotlivá pracoviště, a ty podle ní si zpracují a ve skladech vyvěsí znění místního řádu skladu zpracovaného podle konkrétních podmínek, jež bude platit pouze pro tento sklad.
Dobrý deň p. Neugebauer,
rád by som sa informoval či poskytujete BOZP školenia pre obchodné spoločnosti, v rámci ktorých sa kladie dôraz aj na prácu na home office.
Vopred Vám ďakujem za odpoveď.
Vážený pane Hupko, takováto školení neposkytuji.
Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat jak se z hlediska kategorizace práce posuzuje člověk, který byl dříve ženského pohlaví a nyní je pohlavím mužského. Pokud se jedná o práci, která je celkově fyzicky náročná (velké tažné a tlačné síly), podle jakých kritérií postupovat? Mužských či ženských?
Předem mockrát děkuji za odpověď.
Paní Matýsková, musím přiznat, že s takovým dotazem jsem se ještě nesetkal.
Prvořadé je, zda mužské pohlaví má přiznáno oficiálně, tzn., zda na personálním oddělení je evidován jako muž (doložil oficiální doklad o tom, že je mužem). Pokud ano, vzhledem k tomu, že má konat fyzicky náročnou práci, poslal bych jej k lékaři, který pro vás zajišťuje pracovnělokařské služby, aby posoudil, zda může vykonávat jemu přidělenou práci podle norem pro muže (mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku). Jeho závěr by, podle mě, měl být rozhodující.
Předem mockrát děkuji za odpověď.
Vše je přiznáno oficiálně a tento člověk je evidován jako muž. Samozřejmě, že stavba těla je rozdílná u obou pohlaví a tudíž bych potřebovala poradit jak poté proměřovat LSZ, CFZ apod.. Aby mi například nenastala situace, že mi ten člověk přijde s NzP na ,,karpály´´ a hygiena mi neuzná měření, protož eto nesedí tabulkově.
Určitě to tedy prodiskutuju se závodním lékařem. Mockrát děkuji.
Dobrý den,pane Neugebauer,
Je nutno se striktně držet při zpracování provozně bezpečnostního předpisu skladu položek dle citované normy když norma je nezávazná a pouze doporučená? Je to spíše kvalifikované doporučení ?
Děkuji, Jiří Samec
Pane Samče, i když technické normy jsou obecně nezávazné, neznamená to, že nemohou být celé nebo jejich části zezávazněny. Může se tak stát několika způsoby. Jedním z nich je prostřednictvím právního předpisu, což se právě týká bezpečnosti práce. Konkrétně se jedná o § 349 odst. 1 zákoníku práce. Tedy, pokud norma, nebo její část upravuje otázky týkající se ochrany života a zdraví, je tato norma, nebo její část závazná (řád skladu upravuje). Z toho lze dovodit, že místní řád skladu musí obsahovat zejména to, co je uvedeno v čl. 4.1.1 ČSN 26 9030:2016. Může tedy obsahovat i jiné položky. V normě uvedené položky mají být vždy uvedeny. Jejich pořadí bych však nepovažoval za závazné.
Dobrý den, pane Neugebauer,
auditor po nás požaduje zpracování místního řádu skladu v pořadí podle ČSN 269030 viz text.
Je to nutno zpracovat tímto způsobem, nevím zda je to povinnost a je to nutné?
Struktura textu obecného návrhu) má být standardně v pořadí podle ČSN 26 9030 – podle Základních zákonných požadavků na BOZP ve skladu
• Místní řád skladu
• Pěší a dopravní komunikace
• Osobní ochranné pracovní prostředky
• Ruční manipulace s břemeny
• Odebírání uskladněného materiálu
• Skladování nebezpečných látek
• Pravidelná kontrola regálů
• Školení práce ve skladu
• Lékařské prohlídky pro obsluhu vozíků.
Místní řád skladu by měl mít zahrnuty standardně všechny body. Tozn, i ty, které nejsou využívány, s uvedením, že pro konkrétní sklad není jeho náplň předmětná.
Děkuji, Jiří Samec
Platné znění normy z prosince 2016 (čl. 4.1.1) požaduje pro každý sklad zpracovat „Místní řád skladu“. Dále uvádí: „který má obsahovat zejména“, což znamená, že se nejedná o taxativní výčet. Tedy může obsahovat i další potřebné položky.
To, že jednotlivé uvedené položky jsou uvozeny v abecedním pořadí, bych nechápal jako nutnost jejich uvedení v tomto pořadí. Zároveň však nevidím problém v tom jej použít. Problém vidím spíše v tom, že to, co uvádíte v dotazu není v souladu s normou. Ta uvádí:
a) odpovědnou osobu za provoz skladu, údržbu, opravy a prohlídky skladovacích zařízení a prostředků,
b) organizační a bezpečnostní opatření pro bezpečný provoz skladu při:
– manipulaci při příjmu, skladování a výdeji,
– tvorbě manipulačních jednotek,
– obsluze skladovacích zařízení a prostředků,
– pohybu dopravních prostředků,
– pohybu osob,
– používání komunikací, cest, uliček atd. včetně jejich úklidu, údržby a osvětlení,
– poškozeních, poruchách, nehodách a haváriích skladovacích zařízení a prostředků,
c) stanovení termínů prohlídek a kontrol skladovacích zařízení a prostředků,
d) vyhrazení provozních a neprovozních ploch skladu,
e) vybavení a místa použití ochranných pomůcek.
f) organizaci kontrol, školení a přezkušování zaměstnanců,
g) schématický půdorysný plán skladu s vyznačením využitelných ploch a pohybu osob a dopravních prostředků,
směrů příjezdů a vstupů, způsobů parkování atd.
Podle mého názoru není nutné, aby obsah místního řádu skladu byl zpracován tak, aby jednotlivé položky byly řazeny podle pořadí v technické normě. Domnívám se, že by mělo stačit, že požadované položky jsou v něm uvedeny.
Dobrý den, pane Neugebauer,
auditor po nás požaduje zpracování místního řádu skladu v pořadí podle ČSN 269030 viz text.
Je to nutno zpracovat tímto způsobem, nevím zda je to povinnost a je to nutné?
Struktura textu obecného návrhu) má být standardně v pořadí podle ČSN 26 9030 – podle Základních zákonných požadavků na BOZP ve skladu
• Místní řád skladu
• Pěší a dopravní komunikace
• Osobní ochranné pracovní prostředky
• Ruční manipulace s břemeny
• Odebírání uskladněného materiálu
• Skladování nebezpečných látek
• Pravidelná kontrola regálů
• Školení práce ve skladu
• Lékařské prohlídky pro obsluhu vozíků.
Místní řád skladu by měl mít zahrnuty standardně všechny body. Tozn, i ty, které nejsou využívány, s uvedením, že pro konkrétní sklad není jeho náplň předmětná.
Viz výše.
Dobrý den,pane Neugebauer,
Je nutno se striktně držet při zpracování provozně bezpečnostního předpisu položek dle citované normy když norma je nezávazná a pouze doporučená? Je to spíše kvalifikované doporučení.
Děkuji, Jiří Samec
Dobrý den, pane Neugebauer,
Je nutno označit provozní plochy skladu,zejména uličky, když v něm manipulaci provádějí pouze 2 ženy.
Manipulaci provádějí ručně, nebo s pomocí plošinového vozíku, nákupního vozíku nebo paletového vozíku.
Ve skladu jsme v minulosti označili jen uličku u vstupu do skladu, kde je největší provoz, označení zbývajících prostor se nedělalo.Muselo by se to zřejmě zadat externí firmě.
Děkuji, Jiří Samec
Podle mého názoru označení uličky jen u vchodu není dostačující – viz:
„Provozní plochy skladu zejména plochy skladovacích zón (užitné plochy, manipulační a průchodové uličky), komunikace pro pěší, dopravní cesty, plochy příjmu, výdeje, parkovišť, překladišť, údržby, nabíjecích stanic atd. musí být v souladu s požadavky příslušných předpisů a na podlaze viditelně (kontrastně) označeny vodorovným značením například čárami (šířky od 100 mm do 125 mm), barevným odlišením povrchů nebo jiným způsobem.“ – čl. 4.3.3 ČSN 26 9030:2016
Prosím o nabídku proškolení BOZP naší společnosti http://www.clifford-trading.cz
Děkuji Leško
Vážený pane Leško, takovéto služby nenabízím.
Dobrý den, pane Neugebauer,
jedná se mi o rizikovou práci kterou vykonává zaměstnanec v kat. 4 vibrace a kat. 3 prach.
V kolektivní smlouvě mají ustanovenou odměnu za práci v riziku a otázka zní: proplácet obě rizika, nebo jedno to větší.
Děkuji za odpověď
Josef Netolický
Obsah kolektivní smlouvy je vzájemná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací o řešení některých otázek výkonu a zajištění práce a pracovních podmínek. Odpověď na vaši otázku je nutné hledat v kolektivní smlouvě. Nelze nijak dovodit, jak byla vzájemná dohoda myšlena.
Odměna nebo příplatek za práci v riziku jde proti smyslu zajišťování BOZP. Z hlediska BOZP nevyplácet ani za obě, ani za jedno riziko.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Lze postup uznání nemoci z povolání uplatnit také zpětně u zaměstnanců, kteří zemřeli a byli dříve touto chorobou nakaženi?
Přímou souvislost z úmrtími nelze v těchto případech zřejmě prokázat,ale jak tuto záležitost vůbec řešit, je to zřejmě poměrně složitý právní problém.
Děkuji, Jiří Samec
Musím se přiznat, že jednoznačnou odpověď na tuto otázku neznám. Kdyby byla nemoc z povolání před smrtí přiznána, bylo by to jasné.
Domnívám se, že v uvedeném případě to není možné, neboť musí být provedeno posouzení zdravotního stavu osoby, což si nejsem jist, že je možné ztotožnit s pitvou. Domnívám se, že když někdo na coranavirus zemře, že není možné předpokládat, že by se mohlo jednat o nemoc z povolání.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Nevíte jak je to v současné době s uznáváním nemoci- koronaviru jako nemoci z povolání?
Jak přitom postupovat?
Děkuji, Jiří Samec
Podle mého názoru, za určitých podmínek prodělání nákazy koronavirem může být uznáno za nemoc z povolání, např. u zdravotní sestry pečující o pacienty s touto nákazou. Doporučuji postupovat standardním způsobem, tedy prostřednictvím lékaře pracovnělékařských služeb řešit u pracoviště, které je oprávněno uznat nemoci z povolání.
Vážený pane, obracím se na Vás se žádostí, zda byste mi mohl dát Váš názor na problematiku související s používáním slov „riziko“ a „nebezpečí“. Omlouvám se za asi nestandardní dotaz a ačkoliv jsme i s kolegy četli různé příspěvky a zdroje, včetně ustanovení některých norem, tak vlastně nedokážeme „volně“ říct (kromě naučených textů – např. kombinace pravděpodobnosti a závažnosti apod.), co to vlastně riziko je a shodnout se na jednotném výkladu.
A proto bych Vás chtěl požádat, zda byste mi mohl poradit, kdy je třeba možné říct např. že zde hrozí:
– riziko pádu ze schodů,
– nebezpečí pádu ze schodů.
Mnohokrát Vám děkuji
Nebezpečí je zdroj, který může způsobit poškození zdraví člověka nebo jeho pohody. Riziko je vyjádření pravděpodobnosti vzniku poškození zdraví a jeho závažnosti.
V případě schodů je nebezpečím např. jejich kluzkost nebo výše jednotlivých stupňů (nepravidelná, příliš vysoká atd.). Rizikem je, že na konkrétních schodech pětkrát za rok někdo zakopne a upadne bez zranění, jakož i, že jedenkrát za dva roky na tom schodišti někdo uklouzne a v důsledku pádu si způsobí zlomeninu paže. Rizikem tedy není, že je něco špatně, např., že u schodiště chybí zábradlí. To je nebezpečí pádu ze schodiště. Rizikem je kvalifikovaný odhad, že v případě chybějícího zábradlí u konkrétního schodiště jedenkrát za půl roku někdo z něj spadne a zabije se.
Dobrý den, pane Neugebauere,
chtěla bych se Vás dotázat, zda je možné stanovit dodavatele jako OTZZ (system bezpečné práce)?
Dále vím, že norma ČSN ISO 12480-1 udává povinnosti pověřené osobě. Jsou někde dány i povinnosti OTZZ?
Mockrát děkuji za odpověď.
Odborný technik zdvihacích zařízení především provádí pravidelné inspekce podle ČSN ISO 9927-1 a dozor nad bezpečností provozu a technickým stavem jeřábů v rámci Systému bezpečné práce podle ČSN ISO 12 480-1. Tedy činnosti, které v dříve zajišťoval provozní technik. Zajišťuje kontroly zdvihadel a jeřábů v mezidobí revizí (běžná inspekce nejpozději jednou za šest měsíců).
Dobrý den, pane Neugebauere,
jsme firma o 15ti zaměstnancích sídlící v Praze a máme dvě pracoviště – kancelář a sklad. Hledáme někoho, kdo by nám provedl kategorizaci pracoviště, abychom mohli uzavřít pracovně právní lékařskou smlouvu s Vinohradskou fakultní nemocnicí (oni sami kategorizaci nedělají, ale vyžadují ji).
Prosím, zabýváte se kategorizací, případně mohl byste mi doporučit někoho, kdo kategorizaci dělá?
Předem moc děkuji za odpověď.
M. Sliacká
724 418 444
Bohužel, tyto služby nesposkytuji. Obraťte se, prosím, na nějakou firmu, která poskytuje služby v oblastech BOZP. V Praze je jich celá řada.
Dobrý den. Prosím o váš názor. Jsem OSVČ, instruktor skialpinismu. Jsem držitelem ŘP sk. B. Nedávno jsem uzavřel Rámcovou smlouvu o práci s jednou cestovní kanceláří, že pro ně budu realizovat skialpové kurzy. Tato CK teď chce, abych klienty vezl na místo kurzů automobilem (B) a prošel kompletním školením na referentské zkoušky, BOZP a PO. Může či musí to po mně CK vyžadovat? Nejsem zaměstnanec této CK. A popřípadě – mohu vůbec vézt účastníky komerční akce někoho jiného? Děkuji předem za Vaši případnou odpověď.
V odpovědi na váš dotaz je nejprve nutné si upřesnit, co je rámcová smlouva. Tou jsou pouze sjednány základní pravidla, kterými se v budoucnu budou řídit uzavřené konkrétní, resp. realizační, smlouvy. Rámcová smlouva nezakládá vzájemná práva a povinnosti. Prakticky se jedná o stanovení smluvních podmínek pro následné uzavírání konkrétních smluv.
Záleží tedy na tom, jaké podmínky vzájemné spolupráce uzavřete s cestovní kanceláří v konkrétní smlouvě. Jako na OSVČ se na vás nevztahuje zákonná povinnost absolvovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP (tzv. školení BOZP). V důsledku toho se na vás nevztahuje povinnost absolvovat tzv. školení řidičů-referentů. Pochopitelně za podmínky, že to nebude ujednáno v platně uzavřené konkrétní smlouvě s cestovní kanceláří. Obdobně to platí o převozu klientů (převážel byste je na své riziko). Záleží tedy na tom, jaké podmínky si vzájemně dohodnete v konkrétní smlouvě o pořádání kurzu.
Dobrý den, věnujete se také posouzení, a radami ohledně pracovního úrazu kvůli porušení bezpečnosti práce ze strany zaměstnavatele, nenahlášení pracovního úrazu zaměstnavatelem, neodškoněním, a dalšími okolnostmi které zaměstnavatel udělal proto, aby se vyhnul zodpovědnosti, a maminku která utrpěla pracovní úraz, poškodil nejen doživotně poškozeným zdravím, ale i finančně?
Radit takto na dálku ohledně pracovního úrazu není jednoduché. Vy jste, bohužel, neuvedla žádné konkrétní údaje, takže není možné se vyjádřit. Proto jen zcela obecně. Je možné se obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce. Ten vám může poradit, příp. může u zaměstnavatele provést kontrolu, jak zajišťuje BOZP. Není však oprávněn vymáhat nárok vaší maminky. K tomu je oprávněn pouze soud.
Dobrý den pane Neugebauere,
můžete mi prosím poradit, kde najdu vzor „školení BOZP při Home office“ nebo nějaký podobný dokument, ve kterém bude uvedeno, že pracovní má Home office a byl (je ) proškolen na bezpečnost práce při HO.
děkuji
Ivana Pivoňková
Předpokládám, že takový vzor jen těžko najdete. Obsah musí odpovídat konkrétním podmínkám. Zaměstnáváte-li max. 25 zaměstnanců, můžete si jej zpracovat sama, pokud máte pro to potřebné znalosti. Zaměstnáváte-li více zaměstnanců nebo nemáte potřebné znalosti, je nutné se obrátit na osobu odborně způsobilou k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dříve technik BOZP), která vám na základě vyhodnocení konkrétních podmínek (náplň práce zaměstnanců, konkrétní podmínky výkonu práce atd.) navrhne potřebný obsah školení.
děkuji za odpověd
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, jaké jsou podmínky z hlediska BOZP v případě exkurzí po firmě. Zda stačí proškolení žáků popřípadě učitele (žáci mladší 15 let), kdo je odpovědný za případný úraz dítěte apod.
Mockrát děkuji
Firma, na jejíž pracovištích je prováděna exkurze, je povinna zajistit BOZP i vůči všem účastníkům exkurze
(§ 101 odst. 5 zákoníku práce), včetně přiměřeného seznámení s riziky a přijatými opatřeními a s pokyny k zajištění BOZP. Jaká opatření k naplnění této povinnosti příjme, je zcela na ní. „Proškolení“ bývá standardním řešením (dále se může jednat např. o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, přijetí technických opatření po dobu exkurze). Za případný úraz žáka je odpovědná škola. To však neznamená, že firma, u které došlo k úrazu, nemůže být za něj také odpovědná – viz věta první.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda zajišťujete zpracování dokumentace BOZP pro malé firmy (18 zaměstnanců)?
Ne, nikoliv. Takovéto služby neposkytuji.
Vážený pane Neugebauere, tímto bych se Vás chtěla dotázat, zda je určená nějaká pracovní doba, kterou musí mít zaměstnanec odpracovanou aby vznikla NzP?
Jestliže zaměstnanec pracoval jen 3 měsíce ve zkušební době, je vůbec NzP akceptovatelná?
Děkuji předem za odpověď.
Paní Matýsková, za nemoci z povolání se považují nemoci, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Postup při uznávání nemocí z povolání upravuje vyhláška č. 104/2012 Sb.
Pro rozhodování o uznání nemoci z povolání není podstatné, zda nemoc prokazatelně vznikla při určité práci, nýbrž jen to, zda posuzovaný vykonával práci, která svým charakterem odpovídala podmínkám vzniku nemoci z povolání. Není tedy rozhodující po jakou dobu zaměstnanec takovou práci vykonával.
Nemoc mohou uznat pouze k tomu oprávněná odborná pracoviště (oprávněný poskytovatel zdravotních služeb). Ta o tom vydají lékařský posudek. Proti posudku o uznání nebo neuznání nemoci z povolání se zaměstnanec i zaměstnavatel mohou odvolat.
Jde-li o náhradu škody nebo nemajetkové újmy, má zaměstnavatel, který ji nahradil, právo na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž vznikla nemoc z povolání, a to v rozsahu odpovídající době, po kterou u těchto zaměstnavatelů pracoval za uvedených podmínek (§ 271n odst. 1 zákoníku práce, ve znění č. 205/2015 Sb.).
Děkuji mnohokrát za obsáhlou odpověď. 🙂 zajímal mě právě nějaký ten časový úsek.
Dobrý den, pane Neugebauere, dne 18. 6. jsme publikovali článek o lékárničkách, ke kterému jste nám napsal komentář. Vážíme si vaší zpětné vazby a děkujeme za ni. Článek je momentálně stažen a pracuje se na jeho přepracování. Chtěla bych vás požádat, zda byste měl zájem nám s jeho přepracováním pomoci. Detaily bych s vámi projednala telefonicky nebo emailem. Děkuji.
Paní Moravče, neuvedla jste žádné spojení, na kterém bych vás mohl kontaktovat.
Dobrý den pane Neugebaure,
myslela jsem, že vidíte email, který je uveden u vzkazu. Email: lenka-anna.moravec@kwesto.cz.
S pozdravem
Lenka Anna Moravec
Budu vás kontaktovat na vaší adrese.
Vážený pane Neugebaure, ráda bych se Vás zeptala, zda od příštího roku 2020 bude nová vyhláška na VTZ a popřípadě jaké budu zásadní rozdíly.
Mockrát děkuji
Matýsková
Paní Matýsková, 26. června byl návrh zákona o vyhrazených technických zařízeních předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Je tedy naděje, že od 1. ledna příštího roku nabude účinnosti. Jaké bude jeho konečné znění lze dnes jen těžko předpokládat. Z jeho současným zněním (položka „Materiál“ ve složce „Přílohy“), jakož i s návhry jeho prováděcím předpisů se můžete seznámit na stránce: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB4TE7TE4
Děkuji mnihokrát. 🙂
Vážený pane Neugebauere,
velmi mne zajímá hodnotící nástroj Care Thermometer. Odkaz na Vašich stránkách k detailnějším informacím bohužel nefunguje. Mohu Vás požádat o zprostředkování? Předem děkuj. S pozdravem Marie Trešlová
doc. PhDr. Marie Trešlová, Ph.D.
Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zdravotně sociální fakulta
J. Boreckého 27, 370 11 České Budějovice
Pracoviště: U Výstaviště 26, 370 05 České Budějovice
T/ +420 389 037 404
E/ treslova@zsf.jcu.cz
http://www.zsf.jcu.cz
Paní Trešlová, velice vám děkuji za upozornění na nefunkční odkaz. Bohužel, stránky, na které odkazoval byly pravděpodobně bez náhrady odstraněny (nepodařilo se mi je na stánkách společnosti nalézt), což je opravdu škoda. Náhradou vám mohu nabídnout jen odkaz na tuto stránku: https://www.arjo.com/int/solutions/programmes/care-thermometer/
Vlastní nástroj, bohužel, není dostupný. Podaří-li se mi získat přístup k němu, dám vám vědět.
Dobrý den pane Neugebauere,
mohl byste mi, prosím, poradit ohledně pracovního úrazu?
Náš zaměstnanec si v pondělí stěžoval, že ho bolí záda. V úterý měl jet na montáž nábytku, byl dotázán, jestli chce z montáže vystřídat, řekl, že ne, že to zvládne. Na montáži mu v 9 hod při zvednutí skříňky „fiklo“ v zádech. Zaměstnavateli nic neoznámil, dle výpovědi svědka – kolegy z montáže o situaci informoval telefonicky jen svou přítelkyni a konzultoval s ní postup. Ve 14 hod se vrátil na firmu, řekl, že má pracovní úraz a jede do nemocnice. Záznam o úrazu do naší evidence v Knize úrazů zapsán nebyl. Dnes mi emailem oznámil, že v nemocnici dostal obstřik, dnes mu obvodní lékař vystavil pracovní neschopnost s uvedením, že se jedná o pracovní úraz. Vzhledem k tomu, že po údajném úrazu bezprostředně nic neohlásil, montáž dokončil, o úrazu se zmínil až 5 hodin poté, netrval na sepsání záznamu o úrazu, jsme povinni toto jako pracovní úraz uznat? Vzhledem k tomu, že z pracoviště jel do nemocnice autobusem cca 1,5 hodiny, mohl si úraz způsobit i mimo pracoviště a mimo plnění svých pracovních úkolů.
Budu Vám moc vděčná za radu, jak v tomto případě postupovat.
Děkuji,
Mrázková
Paní Mrázková, v každém případě se jedná o značně problematický případ, pokusím se však nasměrovat vás tak, aby bylo možné dojít k nějakému rozhodnutí.
Zda se jedná o pracovní úraz, či nikoliv může rozhodnout pouze zaměstnavatel (většinou přímý nadřízený úrazem postiženého), příp. soud, na základě podrobného šetření jeho vzniku (co je uvedeno na tzv. neschopence není podstatné). Uvádíte, že zaměstnanec si v pondělí stěžoval, že ho bolí záda. Komu si stěžoval? Z dále uvedeného (byl dotázán, jestli chce z montáže vystřídat) dovozuji, že svému přímému nadřízenému, tedy zaměstnavateli. Z toho vyplývá, že měl zdravotní problémy již před vznikem tzv. pracovního úrazu na montáži a odmítl nabídku zaměstnavatele montáže se nezúčastnit.
Pro rozhodnutí, zda se jedná či nikoliv o pracovní úraz bych doporučil obrátit se na lékaře, který prováděl ošetření s prosbou o písemné vyjádření, zda existuje příčinná souvislost mezi utrpěným úrazem a vykonávanou pracovní činností. Zároveň uvést, že se jedná o podklad k šetření vzniku úrazu, a že dotyčný si v pondělí stěžoval na bolest zad, tedy zda utrpěný úraz nemůže být důsledkem zdravotního stavu postiženého před vznikem úrazu a výkon pracovní činnosti na jeho vznik neměl vliv. V případě, že vám lékař odmítne takové potvrzení vystavit, je ještě jedna možnost, a to obrátit se na postiženého, aby sám si tento posudek vyžádal. Jemu by nemělo být odmítnuto.
Dále je potřeba provést šetření na místě, včetně výslechů svědků. Na základě zjištěných informací rozhodnout, zda je naplněna definice pracovního úrazu, či nikoliv.
Dobrý den pane Neugebauere,
rád bych se zeptal ohledně kategorizace nočních vrátných. Musí být zařazeny do kategorie 3, když pracují během noci déle než 4 hodiny? Noční vrátní u nás pracují vždy střídavě i denní směny.
Děkuji za info,
Novotný
Podle vámi poskytnutých informaci se nejedná o zařazení do kategorie 3., neboť není splněn požadavek, že práce je vykonávána POUZE v noční době.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Jaký je správný postup, zjistí li zaměstnavatel, že zaměstnankyně rizikového pracoviště 2R nebo 3 otěhotněla? Je zaměstnankyně povinna to zaměstnavateli hlásit?
Děkuji, Jiří Samec
Pane Samče,zaměstnankyně nemá zákonnou povinnost zaměstnavateli hlásit, že je těhotná. Zaměstnavatel by měl předem, např. v rámci tzv. školení BOZP, zaměstnankyně informovat o tom, že jimi vykonávaná práce může poškozovat plod v těle matky. Potom už záleží na zaměstnankyni.
Ohlásí-li zaměstnankyně zaměstnavateli (vedoucímu zaměstnanci) své těhotenství je zaměstnavatel povinen podle toho jednat. Má-li zpracován interní předpis zakázaných prací a pracovišť těhotným ženám, stačí pouhé nahlédnutí a je hned zřejmé, zda těhotná zaměstnankyně může na pracovišti pracovat, či nikoliv. Není-li tomu tak, je nutné výkon její práce a pracoviště vyhodnotit a v souladu s vyhláškou č. 180/2015 Sb. posoudit, zda zaměstnankyně může na svém pracovišti setrvat, nebo musí být přeřazena na výkon jíné práce.
Dobrý den. Mám dotaz ohledně školení k obsluze křovinořezů. Jak pravidelně se toto školení má provádět? Je to tak, že se člověk proškolí jednou a pak je toto školení platné po celou dobu, nebo se musí opakovat? Děkuji za odpověď.
Z § 4 nařízení vlády č. 339/2017 Sb. nevyplývá povinnost vyškolení, zacvičení a přezkoušení zaměstnavatelem opakovat. Nutné je však také zohlednit požadavky uvedené v návodu od výrobce ke konkrétnímu křovinořezu. Je-li zde uvedena nějaká lhůta pro opakování školení, je pro zaměstnavatele závazná. Další možností je, že si na základě vyhodnocení rizik sám zaměstnavatel stanoví jako opatření provádět opakující školení (doporučuji).
Dobrý den, pane Neugebauer,
Chtěl jsem se zeptat,zda li je nutno opatřit radiátory v tělocvičně ochrannnými kryty?
Do tělocvičny chodí kromě zaměstnanců také např.pacienti dětské psychiatrie, hrají zde míčové hry.
Je nutno 1x za rok provést revizi sportovního a cvičebního zařízení tělocvičny revizním technikem?
Děkuji
Vážený pane Samče, nevím o žádném předpisu, ani normě, stanovujícím požadavek opatřit radiátory v tělocvičně ochrannými kryty. Spíše se jedná o vyhodnocení konkrétních rizik, zda je to potřebné – pacienti dětské psychiatrie apod.
Sportovní a cvičební zařízení musí být minimálně jedenkrát ročně kontrolováno, pokud v průvodní dokumentaci není stanovena lhůta kratší. Navíc doporučuji zpracovat provozní řád tělocvičny.
Dobrý den,
od 2.1.2019 pracuji jen na noční směně jako jediný zaměstnanec firmy. Chci se zeptat zda je to v pořádku nebo ne?
Předem děkuji za odpověď
Obecně není zakázána práce jediného zaměstnance na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen vám zajistit bezpečný výkon práce, jakož i seznámit vás s pravidly pro dorozumívání se zaměstnavatelem. Tolik v obecné rovině. Pro podrobnější odpověď by bylo nutné znát výkon práce, kterou provádíte.
Pracuji jako obsluha pěti svařovacích robotů a jeřábem do nich vkládám a vyndávám svařence které váží až 1,5tuny.
Pro vámi vykonávanou pracovní činnost nejsou obecně stanoveny žádné podrobnější požadavky. Jak již jsem uvedl, zaměstnavatel by měl i v tomto případě zajistit bezpečený výkon práce, včetně možnosti dorozumění se zaměstnavatelem v případě vzniku mimořádné situace (vybavení mobilem s přímým spojením a možností přivolání si pomoci, nouzové tlačítko, případně monitoring vámi vykonávané práce např. bezpečnostní službou apod.).
Z § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/2006 Sb. vyplývá, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu zaměstnavatel nezajistí jinak.
Moc děkuji za vyčerpávající odpověď.
Přeji hezký den
Dobrý den, měl bych dotaz kdo může provádět školení v lesnictví (§ 7 odst. 1 NV č. 339/2017 Sb.) a dále jaký doklad potřebuji, abych prokázal, že jsem proškolený pracovník. Děkuji a hezký den
Právní předpis nestanovuje, kdo má školení provést. Pouze uvádí, že zaměstnavatel musí provést ověření znalostí a dovedností zaměstnanců, kteří budou provádět zpracování polomů, vývratů, polovývratů a zlomů. Je tedy na zaměstnavateli, aby si stanovil, kdo, v jakém rozsahu a o jakém obsahu provede školení pro provádění výše uvedených prací. Doklad o provedeném školení právní předpis také nepožaduje. Je na zaměstnavateli, jakým způsobem bude dokladovat splnění své zákonné povinnosti, např. prezenční listinou.
Dobrý den, “objevil” jsem zcela náhodou Vaše stránky. Jedním slovem úžasné. A spousta práce. Rád bych z těchto stránek čerpal informace i nadále. Je možné přispět nějakou finanční částkou na provoz? Hezký den.
Vážený pane Kohoute, jsem velmi potěšen, že se Vám mé stránky líbí. Budu rád, když z nich budete i nadále čerpat potřebné informace. Také Vám velice děkuji za Vaši nabídku, ale informace na stránkách poskytuji bezúplatně.
S pozdravem
Tomáš Neugebauer
Dobrý den.
Rád bych se Vás zeptal jako erudované osoby v oboru BOZP na jednu důležitou věc.
Pracuji jako obchodník formou home office a bývám často na služebních cestách, případně vykonávám i administrativní práci ve svém soukromém domě u PC. Zaměstnavatel mi oznámil, že je nutné ho vpustit do svého domu, aby si ho mohl nafotit a zdokumentovat pracovní prostředí atd. Zdůvodnil to jakousi novelou a směrnicí o BOZP vztahující se právě k home office.
Pokud vím, zaměstnavatel nemá právo bez mého souhlasu a souhlasu mé manželky, vstoupit do našeho soukromí a cokoli fotit a dokumentovat. Vztahuje se na to zákon na ochranu soukromí.
Můžu znát Vás názor na tuto problematiku.
Děkuji
SB
Pracoviště home office není pracovištěm zaměstnavatele. A i když zaměstnavatel je odpovědný za zajištění BOZP i při výkonu práce home office, není možné, aby si vymáhal vstup do těchto prostor, o fotografování ani nemluvě. Žádná novela v současné době, která by toto řešila, pokud vím, se ani nepřipravuje, natož aby byla přijata (připravovala se před dvěma lety, ale nebyla přijata). Pokud jste zaměstnavateli nepodepsal nějaký závazek, že jej do svého bytu za účelem kontroly zajištění BOZP pustíte, je jeho postup zcela nepřijatelný.
Zaměstnavatel může/musí přiměřeným způsobem zajišťovat BOZP na pracovišti home office, např. formou vašeho čestného prohlášení, vyplněním dotazníku, případně návštěvou pracoviště, pokud mu k tomu dáte souhlas.
Dobrý den.
Chci Vám tímto moc poděkovat za odpověď a informace.
SB
Dobrý den,
mám dotaz ohledně expirace autolékárniček. Od 1.10.2018 se nemusí autolékárničky měnit po jejich expiraci. Znamená to tedy, že si musíme vypsat expirace jednotlivých prvků obsahu a ty hlídat? Někde jsem se dočetla, že pokud se nalezne v autolékárničce jeden prvek s propadlou expirací, je v tom případě neplatná celá autolékárnička. V kterém zákoně nebo vyhlášce jsou, prosím, informace ohledně expirace uvedené? Pročetla jsem vyhlášku č. 206/2018 Sb. a bohužel jsem zde o expiraci nic nenašla. Děkuji za Vaši odpověď a ujasnění nové novely.
Od 1. října 2018 není nutné vyměňovat celou (neotevřenou) lékárničku, ale průběžně pouze to, čemu skončila expirace. Není pravdou, že když je propadlá expirace u jednoho léku, že je tím neplatná celá lékárnička, pouze lékárnička není kompletní pro poskytnutí první pomoci, tedy není splněn požadavek právního předpisu.
Dobrý den, pane Neugebauere,
jsem vedoucí pracovník na centrální sterilizaci, pracuji na této pozici krátce. Kdo správně má školit zaměstnance v rámci přístrojové techniky (autoklávy, svářečky, myčky), servisní technik nebo vedoucí zaměstnanec? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Pokud jsem pochopil Váš dotaz správně, jedná se Vám o školení ovládání jednotlivých přístrojů. Zaškolení zaměstnance bez kvalifikace je povinností zaměstnavatele (§ 228 ZP). Jedná-li se o školení ve smyslu zajištění BOZP při ovládání přístrojové techniky jedná se opět o povinnost zaměstnavatele, tedy potažmo vedoucího zaměstnance. V některých případech je zaškolení obsluhy součástí předání zařízení do provozu. Záleží, jak přesně má zaměstnavatel zajištění této povinnosti specifikováno. Odpovědnost za zajištění BOZP je však na vedoucím zaměstnanci. Na závěr důležité upozornění, při seznamování je nutné vycházet z návodů od výrobce.
Dobrý den. Pracuji jako strojník dozeru Cat D6R a zajímalo by mne jaké hygienické a bezpečnostní předpisy platí pro mne a zaměstnavatele. Dříve jsme se střídaly po určité době ale pak se to zrušilo. Byli předpisy zrušeny a nařízeno pracovat 11 hod. Stroje jsou pásové a tak jsou tam vibrace ale i hluk. Když nejde klimatizace tak teplota uvnitř stroje je i 50st celsia. Ale jde o to, že není odvolání. Tak jak to tedy je.
Z vámi popsané situace vyplývá, že pravděpodobně není vše v pořádku. V prvé řadě bych vám doporučil obrátit se na vašeho vedoucího zaměstnance, aby vám vysvětlil proč došlo k uvedeným změnám. Též bych jej požádal o sdělení do jaké kategorie práce je vámi vykonávaná práce zařazena, a to především ve vztahu k vibracím a hluku (3. a 4. jsou již výkonem rizikové práce). Též bych jej požádal o seznámení s bezpečnostními požadavky uvedenými v návodu k dozeru od výrobce.
V případě, že nebudete s řešením vašeho problému spokojen, můžete se obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce. Ten sice není oprávněn vymáhat vaše konkrétní požadavky, ale provede kontrolu u zaměstnavatele, zda způsobem, kterým vás zaměstnává, neporušuje bezpečnostní předpisy. Zjistí-li, že ano, bude vyžadovat nápravu.
Dobrý den pane Neugebauere,
velice by mě zajímal Váš názor ohledně praktik v odměňování některých zaměstnavatelů:
máme uzavřenu s odborovou organizací kolektivní smlouvu, jejíž součástí je i vnitropodnikový mzdový předpis, ustanovení o výši zaručené mzdy se na Nás nevztahuje a nejsme povinni ho dodržovat. Jestliže se zaměstnavateli podaří vyjednat v kolektivní smlouvě výši mezd, která je nižší než zaručená mzda, tak nemusí zaměstnavatel dodržovat ustanovení zákoníku práce o výši zaručené mzdy (tzn. zaměstnanci poskytnout doplatek dle § 112 ZP)?? Dle mého názoru se jedná o absurdní výklad, který je v rozporu se ZP a vnitropodnikový mzdový předpis je ve zmíněné části neplatný. Odbory přeci nejsou zakládány proto, aby byly kráceny práva (výše mezd) zaměstnanců. V takových firmách musí být radost pracovat, když práva zaměstnanců „hájí“ špičkové odborové organizace. Předem děkuji za případné vyjádření a přeji pěkný den A.S.
Vážený pane, problematikou odměňování zaměstnanců se nezabývám, a proto vám nemohu kvalifikovaně odpovědět. Pokud budete mít dotaz týkající se bezpečnosti práce nebo požární ochrany, rád vám jej zodpovím.
Dobrý den,
obracím se na Vás prosbou o radu.
Zaměstnavatel mi nařídil v rámci mé pracovní smlouvy (pozice chemik – analytik ve zdravotnické zařízení) získání funkce OZO v rámci BOZP. Mám magisterské studium chemie specializace biochemie a nejsem si jista, zda splňuje i studium v oblasti BOZP.
Budu muset tedy absolvovat nejprve praxi min. 1 rok v oblasti BOZP a pak mohu absolvovat zkoušku z odborné způsobilosti. Kde se tato praxe vykonává a pod jakým vedením – je to někde přehledně uvedeno, co vše se v rámci praxe absolvuje a kdo může být školitelem? Mohla bych tuto funkci zaměstnavateli odmítnout, když moje dosavadní práce je zaměřena na jiný klinický obor a v něm se také se souhlasem zaměstnavatele vzdělávám. Děkuji za odpověď. S pozdravem Iveta.
Výkon činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik je značně rozsáhlou a složitou činností (viz http://bozppo-neu.cz/?page_id=741). Já bych to chápal jako rozšíření obsahu vaší náplně práce, tedy dovozuji, že by vám to zaměstnavatel neměl nařídit, ale mělo by se jednat o dohodu.
Nepředpokládám, že vaše studium obsahovalo studijní program BOZP, a proto vaše praxe musí být 3 roky. Praxe však nemusí být v oblasti BOZP, postačí praxe 3 roky v oblasti, v které budete prevenci rizik zajišťovat, tedy ve zdravotnictví. Podrobnější informace můžete získat na: http://bozppo-neu.cz/?page_id=1832.
V případě, že budete vykonávat funkci odborně způsobilé osoby, je váš zaměstnavatel povinen vám vytvořit vhodné podmínky pro její výkon, včetně dostatečného času. Podrobnější informaci o časové náročnosti naleznete na: http://bozppo-neu.cz/?page_id=743.
Děkuji za vyčerpávájící odpověď. S pozdravem Iveta
Dobrý den,
četl jsem rozsudek č.j. 21Cdo 1502/2016-138 (NS) – „provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení“.
Platí tedy od „února 2018“, že kontrolu hasicích přístrojů může provádět osoba, která vlastní osvědčení OZO PO dle zákona č. 133/1985 Sb., nebo technik PO dle zákona o požární ochraně??
V případě kdy osoba nevlastní osvědčení o OZO v PO nebo technik PO dle zmíněného zákona a bude provádět kontrolu provozuschopnosti hasicích přístrojů bude to bráno za porušení??
Předem děkuji za odpověď.
K této problematice jsem před časem napsal článek. Z jeho obsahem se můžete seznámit po kliknutí zde.
Dobrý den,
Chtěl by sem prosím vědět, jak vysoko musí být od země cedulky hasicí přístroj a ukazatel k únikovému
východu.
Děkuji moc za pomoc
Žádný právní předpis nestanovuje výšku pro umístění uvedených bezpečnostních značek („Je-li značka pro označení únikové cesty a nouzového východu zhotovena z fotoluminiscenčního materiálu, musí být instalována na povrchu vnitřní komunikace nebo těsně nad její úrovní.“ – týká se značek k tomuto účelu zhotovených a instalovaných). Vhodné je umístění ve výšce 1,1 až 1,6 m nad podlahou.
Dobrý den, pracujeme s kolegyněmi duševní prací,logistika – nákup, zákaznický servis, plánování výroby. Naše kancelář je na balkoně neizolované, nebo málo izolované, montované výrobní haly. Zvyšováním výroby, nutností výkonnějšího odsávání a brousících strojů a lisů, které jsou pod námi, zde čelíme vibracím a dunivému hluku. Když mám na stole nápoj, jeho hladina neustále kmitavě vibruje.Jakou mám oporu v zákoně, aby firma byla nucena nás přemístit do nezáfvadného prostředí? Předem moc děkuji za pomoc.
Doporučil bych obrátit se na zaměstnavatele a celý problém s ním projednat, s tím, aby byla posouzena nezávadnost vašeho pracoviště z pohladu BOZP. Při jednání se můžete odvolat na § 102 zákoníku práce, především na odst. 1 (Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.) a odst. 4 (Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.). Též můžete zmínit § 30 zákona č. 258/2000 Sb., zvláště odst. 1.
Obrátit se též můžete na lékaře, který vašemu zaměstnavateli poskytuje pracovnělékařské služby (u kterého proděláváte pracovnělékařské prohlídky). Ten je mimo jiné povinen provádět pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů [§ 2 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb.].
Dobrý den, moc děkuji za odpověď.
Dobrý den, pane Neugebauere,
prosím o Váš názor, ohledně prokazatelného seznámení zaměstnance s bezpečnostním listem (BL) chemické látky(směsi), pokud s ní nakládá (pracuje), jedná se o zaměstnance laboratoře (velké množství BL) – tedy osoby odborně způsobilé co se týče práce s chemickými látkami.
Je dostačující, pokud zaměstnanci mají přístup ke všem BL (k chem. látkám, které se v laboratoři používají)na intranetu, a s touto informací jsou prokazatelně seznámeni v rámci školení BOZP ?
Předem děkuji za odpověď.
Zaměstnavatel musí zaměstnancům UMOŽNIT PŘÍSTUP k informacím z bezpečnostního listu látky nebo směsi, kterou zaměstnanci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni (čl. 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006). Vámi navržené řešení naplňuje požadavek nařízení a v praxi je využíváno. Uvedený způsob je dostačující. Nutné je však zajistit, aby bezpečnostní listy byly v aktuálním znění.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Potřeboval bych nanít neco k BOZP na zdvíhací čela nákladních automobilů, návod k obsluze nemám k dispozici, nevíte z čeho vyjít?
Jiří Samec
Vážený pane Samče, bohužel v tomto případě vám nepomohu. K této problematice nemám žádné informace. Mějte se dobře.
Tomáš Neugebauer
Dobrý den, pane Neugebauer,
Chtěl jsem se zeptat na následující problém – chceme v blízkosti zdravotnického pavilonu, kde jsou travnaté plochy, instalovat parkovací zábrany, k zamezení parkování vozidel na travnatých plochách.
Protože v uvedeném prostoru není vyloučen pohyb osob,jakou máme zvolit výšku zábrany – k omezení rizika zakopnutí a pádu.Lze to brát jako zábradlí – 110 cm?
Děkuji, Jiří Samec
Vážený pane Samče, z vašeho dotazu dovozuji, že zábrany mají sloužit pouze k zamezení parkování na travnatých plochách. Nemají sloužit k ochraně na místě, kde dvě úrovně jsou od sebe výše než 50 cm. V tomto případě se nejedná o zábradlí a není nutné dodržet výšku 110 cm. Proto je možné vytvořit zábranu o výšce například pouhých 50 cm, což je z estetického hlediska vhodnější a přitom nehrozí zvýšené nebezpečí zakopnutí a následného pádu, neboť se jedná o výšku, která je chodcem již dobře vnímána (neměla by být nižší než 17 cm – výška schodu).
Dobrý den pane Neugebauere.
Chtěla bych vás požádat o radu ohledně dohledu lékaře na pracovišti. Zda tento dohled musí mít za zákona opravdu každý zaměstnavatel. A jak je to s termíny tohoto dohledu a je možné stáhnout někde vzorový formulář? Kdo případně může po zaměstnavateli vyžadovat tento dokument. Děkuji za Vaši odpověď a hodně sil k udržení Vašich stránek ( kéž by bylo více takových lidí, kteří pomáhají ostatním ).Hezký zbytek dne Mašková
Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance musí mít zajištěného poskytovatele pracovnělékařských služeb. Součástí těchto služeb je pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Dohled se provádí minimálně jedenkrát za kalendářní rok, nebo jedenkrát za dva kalendářní roky jedná-li se jen o práce zařazené do kategorie první a není-li součástí činnost, pro jejích výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti upraveny jiným právním předpisem (například řízení motorového vozidla) nebo činnost s vyhláškou č. 79/2013 Sb. stanoveným rizikem ohrožení zdraví (část II. přílohy č. 2).
Vzorový formulář pro provedení dohledu právní předpis neuvádí. Mělo by se jednat o obdobu zápisu z kontroly, tedy například o obdobný zápis jako z kontroly technika BOZP (odborně způsobilé osoby v prevenci rizik) na vašich pracovištích.
Dobrý den, děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Mašková
Dobrý den,
můj dotaz se vztahuje na vstupní školení BOZP pro zaměstnance. Je možné proškolit člověka na věškerá vstupní školení, především na BOZP, když termín nástupu do zaměstnání má až nasledující měsíc, čili nemá se zaměstnavatelem ještě ani podepsanou smlouvu, tudiž není brán jako zaměstnanec? Musí mu být tento čas finančně kompenzován?
Děkuji za odpověď.
Zákoník práce v § 37 odst. 5, jakož i v § 103 odst. 2 uvádí: „při nástupu zaměstnance do práce“, tedy v den, který je v pracovní smlouvě dohodnut jako den nástupu do práce. Též školení o PO je požadováno provést „při nástupu do zaměstnáni“ – § 23 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Z uvedeného dovozuji, že školení nemá být provedeno dříve, kdy fyzická osoba ještě není zaměstnancem, neboť není uvedeno nejpozději, ale požadavek je vztažen k jednomu konkrétnímu dni (školení není uvedeno v povinnostech zaměstnavatele, které musí provést před uzavřením smlouvy – § 31 zákoníku práce).
Dobrý den, při hledání odpovědí na mohu otázku jsem narazil na Vaše stránky. Předem musím uznat, že tak zajímavé stránky graficky i obsahově, nejsou běžné. Opravdu se živíte jen jako „bezpečák“ myšleno s nadsázkou jako poklona)? Mohu se na Vás obrátit s dotazem, který, dle mého, zasahuje do Vaší profese? Pracuji jako pokladní v obch. řetězci a setkal jsem se s problémem, na který již několik dní bezvýsledně hledám odpověď a tím je dodržování přestávek v práci, které je řešeno snad jen u řidičů z povolání. Do nedávna jsem mohl tuto činnost vykonávat bez problémů. Dvě 15ti minutové pauzy mi stačily udržovat cukr v normálu. Nová vedoucí mi ale nenechá střídat na kase a nemohu se tak najíst. Již jednou jsem měl hypoglikémii a málem ztratil vědomí. Začal jsem tedy hledat pomoc. U vedení firmy jsem narazil, protože tento postup je běžná praxe. Vzhledem k tomu, že vedoucí pauzy do docházky dopisuje ručně, nemám šanci hledat pomoc ani u kontrolních orgánů, protože zákon o evidenci docházky takto zaměstnavatel splní, přestávky jsou evidovány. Je opravdu jediné řešení odejít? S cukrovkou v okolí nemám šanci jiné práce. Existuje obrana? Jak prokáži, že v případě úrazu, způsobeného ztrátou vědomí se jedná o úraz pracovní, z důvodu nedodržení prac. podmínek a nikoli zaviněný mým liknavým přístupem k udržování hladiny cukru. Jistě jste se setkal s tímto problémem jinde, protože i zdravý člověk, pokud je hladový, může provést takovou „blbost“ se spouštěním cihel po laně. Děkuji předem za radu a přeji příjemný den. Patrik Gardián.
Pane Gardiáne, jsem rád, že se vám mé stránky líbily. Budu se snažit, aby i má odpověď na váš dotaz vás uspokojila.
Přestávky v práci především řeší zákoník práce. Z dotazu dovozuji, že se vám jedná o třicetiminutovou přestávku na jídlo a oddech (Další přestávky, bezpečnostní, jste stanoveny neměly?). Na ni máte podle § 88 zákoníku práce nárok nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Zaměstnavatel ji může rozdělit do několika částí, avšak celých třicet minut musí být poskytnuto do šesti hodin práce a přitom nejméně jedna její část musí být v délce nejméně patnácti minut. Přestávka se neposkytuje na začátku, ani na konci pracovní doby.
Jde-li o práci, která nemůže být přerušena (myslím si, že ta vaše asi ano), musí být zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo (WC, jídlo, pití). Pochopitelně v tomto případě jste v zaměstnání pouze osm hodin, nikoliv osm a půl, neboť krátké pauzy na WC či najedení se se započítávají do pracovní doby.
Zaměstnavatel je podle § 300 odst. 1 zákoníku práce povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.
Uvádíte, že máte cukrovku, tedy jste povinen dodržovat jistý režim. Nabízí se ještě jedno řešení. Od lékaře pracovnělékařských služeb (lékař, u kterého jste byl na vstupní prohlídce) si vyžádat potvrzení, že musíte po určité době pravidelně jíst a pít a toto potvrzení předložit zaměstnavateli. Je však nutné si předem zvážit, zda vám tento postup spíše neuškodí. Vy sám si musíte rozhodnout, jakým způsobem a zda využijete informace, které zde uvádím.
Co se týče prokázání v případě kolapsu, je to možné např. svědecky nebo vedením si vlastní evidence odpracované doby a přestávek (možno zpochybnit oficiální evidenci). Také se můžete obrátit na příslušný Inspektorát práce. Ten sice není oprávněn vymáhat váš nárok, ale je oprávněn prověřit dodržování požadavků na zajištění BOZP zaměstnavatelem, vč. poskytování zákonných přestávek.
Dobrý den,
potkáváte se při své práci s probblematikou hluku v pracovním prostředí – respektive s potřebou snížit nadměrný hluk na pracovišti? Jsme společnost, která se na snižování hluku specializuje.
Roman Král
SOUNDPROOF s.r.o.
Vážený pane Králi, musím vás zklamat, ale v současné době snížení nadměrného hluku na pracovišti neřeším.
Dobrý den , kde se dozvím do jaké kategorie patří jaká profese ? např prodavačka , uklízečka IT technik nebo provozní technik , jedná se mi o lhůtu preventivní lékařské prohlídky děkuji za pomoc Novák Miloš
Zařazení (případně návrh na zařazení) jednotlivých prací do kategorií provádí zaměstnavatel na základě vyhodnocení konkrétních podmínek. Neexistují tedy žádná obecná zařazení. Nelze v obecné rovině hovořit o tom, že prodavačka je zařazena do kategorie té či oné. Odpověď může poskytnout pouze zaměstnavatel, a to pro konkrétní případ.
Ještě doplňuji, že podrobnější informace ke kategorizaci prací najdete na stránce O kategorizaci prací (http://bozppo-neu.cz/?page_id=1263).
Dobrý den, neporadil by jste mi prosím, zda existuje nějaký článek, odborný text, případně knižní publikace týkající se zajištění BOZP ve školách, konkrétněji při odborné praktické výuce (dřevoobrábění), ale na Slovensku. Potřebuji nějaké srovnání BOZP ve školách na Slovensku a v ČR.
Děkuji
Vážená paní Hrachovinová, bohužel přesnou odpověď na váš dotaz neznám. Mohu vám pouze doporučit obrátit se na knihovnu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Praze: https://www.vubp.cz/knihovna.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Nevíte náhodou kde by se našel ke stažení vzor na evidenci rizikových prací?
Děkuji, Jiří Samec
Pro vedení evidence výkonu rizikové práce není stanoven žádný formulář. Pouze je stanoveno, co má evidence obsahovat. Vzor možného provedení naleznete zde na stránce http://bozppo-neu.cz/?page_id=2595 (druhá položka).
Dobrý den, pane Neugebauer,
Chtěl jsem se zeptat na lhůty provedení preventivních prohlídek pro práci v noční směně, od 15.12.2017 je to tedy 2 roky? Nevím jak přesně vyložit přechodná ustanovení nové vyhlášky.
Děkuji, Jiří Samec
Díky tomu, že novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. (novela č. 436/2017 Sb.) nenabyla účinnosti zároveň s novelou zákoníku práce č. 202/2017 Sb. se lhůty pracovnělékařských prohlídek z důvodu výkonu práce v noci trochu zkomplikovaly.
Do 31. října 2017 platila pro pracovnělékařskou prohlídku z důvodu práce v noci lhůta nejméně jedenkráte ročně. Od 1. listopadu do 14. prosince 2017 platila lhůta podle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/20013 Sb. (do 50 let 4 roky a nad 50 let 2 roky). Od 15. prosince 2017 platí lhůta jednou za dva roky. Avšak tato lhůta začne být v praxi uplatňována až po uskutečnění pracovnělékařské prohlídky stanovené podle dosavadního systému. A zde vzniká problém.
Ti, jež absolvovali prohlídku do 31. října 2017 ji musí absolvovat nejdéle do 31. října 2018 a poté pravidelně každé dva roky. Ti, jež ji absolvovali v období 1. listopadu až 14. prosince 2017 a nedovršili věku 50 let, ji musí absolvovat až v roce 2021 a poté každé dva roky. Pokud před tím dovršili věku 50 let, tak ji musí absolvovat v roce 2019 a poté každé dva roky. Konečně ti, jež jí absolvují po 14. prosinci 2017, ji budou absolvovat až za dva roky.
Dobrý den,
děkuji za obsáhlý soupis legislativy v oblasti BOZP. Mám jen malou poznámku, a to že nařízení vlády č. 32/2014 Sb. bylo k 4.9.2015 zrušeno a nahrazeno zákonem č. 206/2015 Sb.
Omlouvám se, ale bohužel chybička se vloudila. Velice vám děkuji za upozornění. Již jsem opravil.
Vážený pane, nedávno jsem navštívil Vaše internetové stránky v oblasti BOZP a musím uznat, že jsem našel mnoho zajímavých a cenných informací, přesto bych Vás chtěl požádat, zda byste mi mohl poskytnout informace, resp. dát radu k níže uvedeným otázkám, ke kterým neustále vedeme s kolegy spor a ne najít tu správnou cestu.
1) Ve firmě nám začala uklízet externí firma – prosím o informaci, zda se i v tomto případě musíme řídit ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů? Tj. plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů… Mnozí totiž zastávají názor, že se sice zaměstnanci jiného zaměstnavatele vyskytují na jednom pracovišti (prostoru), ale neplní úkoly (myšleno společně) – jeden pracuje na PC, druhý utírá prach… vzájemně se více méně neovlivňují, max. že by měli na sebe vzájemnou averzi. Navíc se již mnohokrát stalo v jiném případu, že jsme od různých firem dostali svazek rizik, které se týkají zejména a čistě jen jejich zaměstnanců – např. nebezpečí pádu ve výtahové šachtě – tam se přeci náš zaměstnanec za normálních podmínek nemůže přeci dostat…, a tak jaká rizika si vlastně s úklidovou firmou předat?
2) Úraz zaměstnance externí firmy na našem pracovišti (prostorách) – je možné tohoto zaměstnance externí firmy vnímat jako zaměstnance, který k nám byl vyslán a tudíž je naší povinností zapisovat do knihy úrazů i zranění zaměstnance externí firmy? (např. dle § 2 odst. 2 NV č. 201/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů). To může být i vlastně poštovní doručovatel, opravář kopírky a vlastně i jakákoliv návštěva.
3) Pravidelné kontroly a školení – ruční mechanické/neelektrické nářadí – zde prosím zejména o informaci, zda i ruční nářadí (kladivo, šroubovák, kleště apod.) je nutné vnímat a posuzovat v souladu s § 4 odst. 2 NV č. 378/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů? Tj. vést dokumentaci, že min. jednou za 12 měsíců zkontroluji, že je kladivo stále kladivem apod. A ohledně školení z těchto ručních nářadí – je dáno, že i pro užívání takového běžného nářadí je nutné zajistit školení, které by se navíc mělo opakovat?
Mnohokrát Vám děkuji a omlouvám se za rozsáhlost dotazů, ale nikde jsem prozatím nenašel informaci, která by danou věc jednoznačně vyřešila. Uvědomuji si, že je vše víceméně záležitostí zaměstnavatele, rizik, analýz, vyhodnocení apod., ale připadá mi, že se postupně budeme školit úplně ze všeho – např. jak stříhat, jak psát propiskou, jak vyndat šanon apod.
Pane Janouši, jsem velmi rád, že se Vám mé stránky líbí, a že Vám pomohly při orientaci v problematice BOZP a PO.
Na případ popisovaný v prvém dotazu se vztahuje ustanovení § 101 odst. 3 zákoníku práce. Výraz „úkoly“ nelze přiřazovat ke společnému plnění, ale k jednotlivému zaměstnavateli. Na celý problém je nutné nahlížet z pohledu, že výkon činnosti zaměstnanců jednoho zaměstnavatele může ohrozit zdraví zaměstnanců druhého zaměstnavatele, např. uklízečka vytře těsně před příchod zaměstnance druhého zaměstnavatele a ten uklouzne a zlomí si nohu, nebo v laboratoři je uklízečka ohrožena chemikáliemi, skleněnými nádobami apod. Tedy jednoznačně je nutné se řídit ustanovením § 101 odst. 3 zákoníku práce.
Vaše úvaha při vzniku úrazu cizí osoby na pracovišti vašeho zaměstnavatele je zcela správná. V uvedených případech je nutné provést záznam o knihy úrazů. Cílem je zjistit, kde dochází k vzniku úrazů a kde je nutné přijmout opatření, aby k dalším úrazům nedocházelo. Je nutné si uvědomit, že zaměstnavatel je odpovědný za zajištění BOZP nejen vůči svým zaměstnancům, ale též vůči všem osobám, které se s jeho vědomím vyskytují na jeho pracovištích.
Odpověď na třetí dotaz je na časově dlouhou polemiku. Názor na tento problém se v průběhu let měnil a v současné době platí, že vše by mělo být kontrolováno. Existuje soudní rozsudek z roku 2013, v kterém je uvedeno, že stůl, židle, regály, poličky, umývadla musí mít stanovenu lhůtu pro provádění kontroly, kdy je nutné vycházet z dokumentace výrobce, z podmínek na konkrétním pracovišti a dbát příslušných technických norem. Přitom je nutné respektovat, že nejdelší možná lhůta pro provádění kontrol zařízení je 12 měsíců a rozlišovat, co je kontrolou, zkouškou, revizí či údržbou. Lze tedy shrnout, že kontrola by měla být prováděna i u nářadí typu kladívko (tedy nejen u elektrického nářadí). V praxi jsem se s tím nesešel.
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Jak mám začlenit objekt, kde se bude vyskytovat kolem cca 1000 l hydraulických olejů? V bezpečnostním listě je uvedeno, že nejsou klasifikovány podle CLP jako nebezpečné, nemají žádný symbol nebezpečnosti, ani H věty. Ale v oddílu 9 (fyzikální a chemické vlastnosti) je uvedeno, že se jedná o hořlaviny IV. tř. nebezpečnosti (bod vzplanutí nad 175 °C). V paragrafu 4 zákona o požární ochraně, podle písmene A)je, že se začleňuje činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, pokud celkové množství hořlavých látek přesahuje 250 l v kapalném stavu. Jak je to tedy u olejů? Jediné, co jsem k tomu našla je, že hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má nízký bod vzplanutí…Ale jaká je ta hodnota vzplanutí? Dotázala jsem se i na SPD, ale zatím neodpověděli.
Děkuji za Váš názor a chválím Vaše stránky 🙂
Je nutné vyjít z platného znění § 4 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z písm. a) uvedeného paragrafu vyplývá, že limit 250 l u látek v kapalném stavu se vzhtahuje pouze na látky, které splňují uvedená klasifikační kriteria (kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F). Z vámi uvedených informací lze dovodit, že ve smyslu písm. a) se nebude jednat o provozování činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (posuzován pouze hydraulický olej!). To však neznamená, že tím není splněno jiné kritérium pro začlenění do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím [překročen limit 120 kg/m3, tedy písm. e) § 4 výše uvedeného zákona]. Doporučuji obrátit se na odborníka (technik PO nebo odborně způsobilou osobu v PO), který provede začlenění podle konkrétních podmínek.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda v ubytovacím lázeňském objektu musí či nemusí být označení prvního a posledního stupně schodiště tak, aby se odlišilo od ostatní podlahy v případě, že jde o únikovou cestu. Bylo mi řečeno, že tuto povinnost, stejně jako řadu dalších vyplývajících z PO nemají, protože jsou zdravotnickým zařízením.(chybí evakuační plány, označení únikové cesty tabulkami nebo světly, únikový východ, který je jediným vstupem do budovy mají povinnost pacienti po 15. hodině zamykat). Lázně však prodávají i welnes pobyty pro občany, zařízení poskytuje ručníky, mýdlo, apod, jde tedy zcela zjevně o ubytovací zařízení poskytující ubytování za úplatu jak zní definice a to včetně restaurace i pro neubytované. Nejde sice o výrobní ani skladovací stavbu (označní schodů), ale hosté zde chodí s poměrně objemnými zavazadly, mohdy o hůlce či berlích a je tedy pád ze schodů s těmito břemeny docela pravděpodobný a pokud by došlo k nějaké mimořádné události, asi se jen těžko budou v cizím prostředí (a panice) orientovat na chodbách se schodišti poktytých jednotně barevným kobercem bez informace, kde vede úniková cesta. Navíc v lázeňském domě s více než 50 ubytovanými je na rozdíl od nemocnice pouze „služba“ tedy 1 člověk, na rozdíl od typicky zdravotnických zařízení, kde je patřičný personál, který by s evakuací pomohl.
Podobný dotaz by mohl být i co se týká pronajímatelů bytů nebo pokojů přes Airbnb a pod., pokud tedy někteří tvrdí zákonodárci a FÚ, že mají mít ŽL na ubytovací služby a měli by splnit tedy tyto podmínky v panelácích a pod. Jen nevím, c čích silách to bude kontrolovat:)
Děkuji za odpověď
Pěkný den
Ing. Karin Alex Holaňová, Ostrava, e-mail. karinholanova@seznam.cz, tel: 725570492
Paní Holaňová, na úvod je nutné uvést, že zdravotnická zařízení nemají žádnou úlevu z důvodu, že jsou zdravotnickými zařízeními. První a poslední schodišťový stupeň v každém rameni schodiště musí být rozeznatelný od okolní podlahy jen ve stavbách pro výrobu a skladování (čl. 5.10 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb.), tedy nikoliv v ubytovacím zařízení. Zda se jedná či nejedná o únikovou cestu na to nemá vliv. Co se týče nutnosti mít vyvěšenu grafickou část požárního evakuačního plánu je nutné znát míru požárního nebezpečí, tedy do jaké kategorie jsou provozované činnosti zařazeny. Značení únikových cest a východů bezpečnostními značkami je povinné bez ohledu na úroveň požárního nebezpečí [§ 5 písm. d) zákona o požární ochraně]. Dveře na únikové cestě musí být průchodné bez dalších opatření a zvláštní pomoci (čl. 2.3.3 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Tzn., že mohou být zamčeny, ale v těsné blízkosti nich musí být krabička s klíčem, případně opatřeny panikovou klikou.
Pro přesné stanovení požadavků je neprve nutné zjistit pro jaké činnosti je objekt zkolaudován a do jaké kategorie požárního nebezpečí je zařazen. Stavbou ubytovacího zařízení je stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než dvacet lůžek (§ 17 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).
Dobrý den,
v článku týkající se novely zákona o požární ochraně uvádíte „Posouzení požárního nebezpečí, jakož i dokumentace zdolávání požáru, schválené před 1. srpnem 2017 je podle přechodných ustanovení novely zákona považováno za schválené ve smyslu novely zákona o požární ochraně č. 229/2016 Sb.“. V §98 odst. 3 a 4 zmíněné novely se mluví pouze o posouzení požárního nebezpečí a povinnosti předložit jej do jednoho roku od nabytí účinnosti ke schválení. Jaká je prosím situace u dokumentace zdolávání požáru pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, zpracované a schválené schválené před 1. srpnem 2017, tedy zda se považuje za schválenou a jestli je ji nutné předložit ke schválení orgánu SPD a v jakém termínu.
Děkuji za opdověď.
Lubor Laichman
Pane Laichmane, vámi uváděné znění § 98 zákona o požární ochraně (nikoliv zmíněné novely, jak uvádíte vy) se týkalo novely zákona účinné od 1. ledna 2001. Pro hledání odpovědi na váš dotaz je nutné se podívat na přechodná ustanovení uvedená v příslušné novele zákona o požární ochraně, tedy v novele č. 229/2016 Sb., jež je účinná od 1. srpna 2017. Z ní vyplývá to, co jste uvedl: „Posouzení požárního nebezpečí, jakož i dokumentace zdolávání požáru, schválené před 1. srpnem 2017 je podle přechodných ustanovení novely zákona považováno za schválené ve smyslu novely zákona o požární ochraně č. 229/2016 Sb.“. Tedy dokumentaci zdolávání požáru schválenou statutárním orgánem před 1. srpnem 2017 není nutné postoupit orgánu státního požárního dozoru ke schválení, neboť je považována za schválenou ve smyslu novely zákona o požární ochraně. Bude-li schválena až po 31. červenci 2017, musí být dodržen postup stanovený novelou č. 229/2016 Sb.
Dobrý den,mám dotaz ohledně novely zákona o požární ochraně.Opravdu musí mít každý prodejce a spotřebitel propan butanu a propanu dokumentaci o zdolávání požáru?
díky a pěkný den
Mirek Muška
Pane Muško, každá právnická osoba a podnikající fyzická osoba je povinna plnit povinnosti na úseku požární ochrany v závislosti na míře požárního nebezpečí jí provozovaných činnosti, jež se vyjadřuje začleněním do příslušné kategorie. To platí nyní, i po novele zákona o požární ochraně. Je-li začleněna do kategorie se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím, je její povinností zajistit si zpracování technikem PO, případně odborně způsobilou osobou, dokumentace požární ochrany, jejíž součástí je i zpracování dokumentace zdolávání požáru (operativní plán nebo operativní karta). Novela na povinnosti mít zpracovánu dokumentaci o zdolávání požáru nic nemění.
Jedním z kritérií pro zařazaní do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím jsou zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní nádob převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku. To platí nyní i po novele.
Není tedy pravdou, že každý prodejce a spotřebitel propan-butanu a propanu musí mít dokumentaci o zdolávání požáru. Důležité je, zda se jedná o právnickou nebo podnikajicí fyzickou osobu, a zda je povinna mít zpracovánu dokumentaci o požární ochraně, tedy, zda provozuje činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím (to jí určí technik PO nebo odoborně způsobilá osoba v PO).
Dobrý den, pane Neugebauer,
Chtěl jsem se zeptat na Váš názor k tomuto problému – výkladu § 9 zák.309/2006 Sb.:
(2) Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu 6). Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilými osobami.
(3) Zaměstnává-li zaměstnavatel
a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné
c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
Může tedy zaměstnavatel, který zaměstnává bezpečnostního technika – zaměstnance – jedná se o velkou organizaci, zrušit jeho pracovní místo a nahradit ho externí firmou?
Lze se tomu nějak bránit v rámci zákona?
Děkuji, Jiří Samec
Vážený pane Samče, zaměstnavatel je za určitých zákonem stanovených podmínek povinen si zajistit odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále jen „OZO“). Je opravdu jen na něm, zda v pracovněprávním vztahu, nebo v obchodním vztahu. Doporučuje se, v případe, je-li výkon činnosti OZO na celou dobu fondu pracovní doby, mít OZO zajištěnu v pracovně právním vztahu (vykonává-li ještě PO, tak se pochopitelně poměrově čas krátí – blíže zde). V době hospodářské recese byl Vámi uváděný postup poměrně běžný. V současné době, pokud je mi známo, je tomu naopak.
Takže zrušení pracovního místa u dosavadního zaměstnavatele se bránit nedá. Je však možné využít nástroj přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (OZO se stane zaměstnancem firmy, která u jeho bývalého zaměstnance bude BOZP zajišťovat). Na to musí včas svého dosavadního zaměstnavatele upozornit, neboť pracovní poměr u něj nebude ukončovat jeho rozvázáním (u nového zaměstnavatele budou platit sjednané podmínky se starým zaměstnavatelem). Také je to velmi důležitá informace pro nového zaměstnavatele, neboť zachování dosavadních podmínek, které zaměstnanec měl u dosavadního zaměstnavatele, jsou pro něj velmi zásadní, a to nejen pro stanovení výše ceny poskytovaných služeb (nejedná se o pouhé přijetí zakázky, ale prakticky o rozšíření firmy).
V roce 2013 jsem o této možnosti napsal článek. Z jeho obsahem se můžete seznámit zde. Uvedené informace jsou stále platné. Na každé OZO je, aby zvážila, zda se to pro ni na základě konkrétních podmínek vyplatí, či nikoliv. V každém případě je to nástroj, který může využít při jednání se svým zaměstnavatelem.
Dobrý den,
dost jste se svými stránkami pohnul. Jenom tak dál!
Dobrý den,
vaše stránky se mi líbí.
Vím, že je za tím kus poctivé práce.
Gratuluji a přeji hodně úspěchů.
Milan Kondziolka
Děkuji Vám. Jsem rád, že se Vám stránky líbí.
Dobrý den, pane Neugebauer,
Chtěl jsem se zeptat, v jakém režimu by se měly provádět preventivní prohlídky radiačních pracovníků kategorie B – náplň vyšetření je stejná jako u pracovníků kategorie A, ale perioda jako u zaměstnanců kategorie 1?
To je trochu nelogické, nedošlo v této oblasti k nějaké změně?
Děkuji, Jiří Samec
Pracovnělékařské prohlídky radiačních pracovníků kategorie B řeší nový atomový zákon (č. 263/2016 Sb.), a to v § 80 (prakticky stanovuje postupovat podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.). V § 61 stanovuje, že patří do kategorie 1. Tedy tak, jak uvádíte. Nevidím v tom nic nelogického. Je-li míra rizika nižší, je četnost prohlídek nižší. Obsah prohlídky je shodný, neboť rizikový faktor je shodný.
V současné době se připravuje novela vyhlášky. Má dojít k řadě změn (lhůty, zařazení nočních prací atd.). Zda se dotknout oblasti ionizujícího záření nelze v současné době uvést.
Poučné, tak jen tak dále.
Děkuji moc a jsem rád, že se líbí.