specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Návštěvní kniha

Napsat vzkaz

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Všechna pole jsou povinná.

Kontrolní otázka

  1. Dobrý den,
    mám dotaz ohledně expirace autolékárniček. Od 1.10.2018 se nemusí autolékárničky měnit po jejich expiraci. Znamená to tedy, že si musíme vypsat expirace jednotlivých prvků obsahu a ty hlídat? Někde jsem se dočetla, že pokud se nalezne v autolékárničce jeden prvek s propadlou expirací, je v tom případě neplatná celá autolékárnička. V kterém zákoně nebo vyhlášce jsou, prosím, informace ohledně expirace uvedené? Pročetla jsem vyhlášku č. 206/2018 Sb. a bohužel jsem zde o expiraci nic nenašla. Děkuji za Vaši odpověď a ujasnění nové novely.

    • Od 1. října 2018 není nutné vyměňovat celou (neotevřenou) lékárničku, ale průběžně pouze to, čemu skončila expirace. Není pravdou, že když je propadlá expirace u jednoho léku, že je tím neplatná celá lékárnička, pouze lékárnička není kompletní pro poskytnutí první pomoci, tedy není splněn požadavek právního předpisu.

  2. Dobrý den, pane Neugebauere,

    jsem vedoucí pracovník na centrální sterilizaci, pracuji na této pozici krátce. Kdo správně má školit zaměstnance v rámci přístrojové techniky (autoklávy, svářečky, myčky), servisní technik nebo vedoucí zaměstnanec? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

    • Pokud jsem pochopil Váš dotaz správně, jedná se Vám o školení ovládání jednotlivých přístrojů. Zaškolení zaměstnance bez kvalifikace je povinností zaměstnavatele (§ 228 ZP). Jedná-li se o školení ve smyslu zajištění BOZP při ovládání přístrojové techniky jedná se opět o povinnost zaměstnavatele, tedy potažmo vedoucího zaměstnance. V některých případech je zaškolení obsluhy součástí předání zařízení do provozu. Záleží, jak přesně má zaměstnavatel zajištění této povinnosti specifikováno. Odpovědnost za zajištění BOZP je však na vedoucím zaměstnanci. Na závěr důležité upozornění, při seznamování je nutné vycházet z návodů od výrobce.

  3. Dobrý den. Pracuji jako strojník dozeru Cat D6R a zajímalo by mne jaké hygienické a bezpečnostní předpisy platí pro mne a zaměstnavatele. Dříve jsme se střídaly po určité době ale pak se to zrušilo. Byli předpisy zrušeny a nařízeno pracovat 11 hod. Stroje jsou pásové a tak jsou tam vibrace ale i hluk. Když nejde klimatizace tak teplota uvnitř stroje je i 50st celsia. Ale jde o to, že není odvolání. Tak jak to tedy je.

    • Z vámi popsané situace vyplývá, že pravděpodobně není vše v pořádku. V prvé řadě bych vám doporučil obrátit se na vašeho vedoucího zaměstnance, aby vám vysvětlil proč došlo k uvedeným změnám. Též bych jej požádal o sdělení do jaké kategorie práce je vámi vykonávaná práce zařazena, a to především ve vztahu k vibracím a hluku (3. a 4. jsou již výkonem rizikové práce). Též bych jej požádal o seznámení s bezpečnostními požadavky uvedenými v návodu k dozeru od výrobce.

      V případě, že nebudete s řešením vašeho problému spokojen, můžete se obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce. Ten sice není oprávněn vymáhat vaše konkrétní požadavky, ale provede kontrolu u zaměstnavatele, zda způsobem, kterým vás zaměstnává, neporušuje bezpečnostní předpisy. Zjistí-li, že ano, bude vyžadovat nápravu.

  4. Dobrý den pane Neugebauere,

    velice by mě zajímal Váš názor ohledně praktik v odměňování některých zaměstnavatelů:

    máme uzavřenu s odborovou organizací kolektivní smlouvu, jejíž součástí je i vnitropodnikový mzdový předpis, ustanovení o výši zaručené mzdy se na Nás nevztahuje a nejsme povinni ho dodržovat. Jestliže se zaměstnavateli podaří vyjednat v kolektivní smlouvě výši mezd, která je nižší než zaručená mzda, tak nemusí zaměstnavatel dodržovat ustanovení zákoníku práce o výši zaručené mzdy (tzn. zaměstnanci poskytnout doplatek dle § 112 ZP)?? Dle mého názoru se jedná o absurdní výklad, který je v rozporu se ZP a vnitropodnikový mzdový předpis je ve zmíněné části neplatný. Odbory přeci nejsou zakládány proto, aby byly kráceny práva (výše mezd) zaměstnanců. V takových firmách musí být radost pracovat, když práva zaměstnanců „hájí“ špičkové odborové organizace. Předem děkuji za případné vyjádření a přeji pěkný den A.S.

    • Vážený pane, problematikou odměňování zaměstnanců se nezabývám, a proto vám nemohu kvalifikovaně odpovědět. Pokud budete mít dotaz týkající se bezpečnosti práce nebo požární ochrany, rád vám jej zodpovím.

  5. Dobrý den,
    obracím se na Vás prosbou o radu.
    Zaměstnavatel mi nařídil v rámci mé pracovní smlouvy (pozice chemik – analytik ve zdravotnické zařízení) získání funkce OZO v rámci BOZP. Mám magisterské studium chemie specializace biochemie a nejsem si jista, zda splňuje i studium v oblasti BOZP.
    Budu muset tedy absolvovat nejprve praxi min. 1 rok v oblasti BOZP a pak mohu absolvovat zkoušku z odborné způsobilosti. Kde se tato praxe vykonává a pod jakým vedením – je to někde přehledně uvedeno, co vše se v rámci praxe absolvuje a kdo může být školitelem? Mohla bych tuto funkci zaměstnavateli odmítnout, když moje dosavadní práce je zaměřena na jiný klinický obor a v něm se také se souhlasem zaměstnavatele vzdělávám. Děkuji za odpověď. S pozdravem Iveta.

    • Výkon činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik je značně rozsáhlou a složitou činností (viz http://bozppo-neu.cz/?page_id=741). Já bych to chápal jako rozšíření obsahu vaší náplně práce, tedy dovozuji, že by vám to zaměstnavatel neměl nařídit, ale mělo by se jednat o dohodu.

      Nepředpokládám, že vaše studium obsahovalo studijní program BOZP, a proto vaše praxe musí být 3 roky. Praxe však nemusí být v oblasti BOZP, postačí praxe 3 roky v oblasti, v které budete prevenci rizik zajišťovat, tedy ve zdravotnictví. Podrobnější informace můžete získat na: http://bozppo-neu.cz/?page_id=1832.

      V případě, že budete vykonávat funkci odborně způsobilé osoby, je váš zaměstnavatel povinen vám vytvořit vhodné podmínky pro její výkon, včetně dostatečného času. Podrobnější informaci o časové náročnosti naleznete na: http://bozppo-neu.cz/?page_id=743.

  6. Dobrý den,
    četl jsem rozsudek č.j. 21Cdo 1502/2016-138 (NS) – „provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení“.
    Platí tedy od „února 2018“, že kontrolu hasicích přístrojů může provádět osoba, která vlastní osvědčení OZO PO dle zákona č. 133/1985 Sb., nebo technik PO dle zákona o požární ochraně??
    V případě kdy osoba nevlastní osvědčení o OZO v PO nebo technik PO dle zmíněného zákona a bude provádět kontrolu provozuschopnosti hasicích přístrojů bude to bráno za porušení??

    Předem děkuji za odpověď.

  7. Dobrý den,
    Chtěl by sem prosím vědět, jak vysoko musí být od země cedulky hasicí přístroj a ukazatel k únikovému
    východu.
    Děkuji moc za pomoc

    • Žádný právní předpis nestanovuje výšku pro umístění uvedených bezpečnostních značek („Je-li značka pro označení únikové cesty a nouzového východu zhotovena z fotoluminiscenčního materiálu, musí být instalována na povrchu vnitřní komunikace nebo těsně nad její úrovní.“ – týká se značek k tomuto účelu zhotovených a instalovaných). Vhodné je umístění ve výšce 1,1 až 1,6 m nad podlahou.

  8. Dobrý den, pracujeme s kolegyněmi duševní prací,logistika – nákup, zákaznický servis, plánování výroby. Naše kancelář je na balkoně neizolované, nebo málo izolované, montované výrobní haly. Zvyšováním výroby, nutností výkonnějšího odsávání a brousících strojů a lisů, které jsou pod námi, zde čelíme vibracím a dunivému hluku. Když mám na stole nápoj, jeho hladina neustále kmitavě vibruje.Jakou mám oporu v zákoně, aby firma byla nucena nás přemístit do nezáfvadného prostředí? Předem moc děkuji za pomoc.

    • Doporučil bych obrátit se na zaměstnavatele a celý problém s ním projednat, s tím, aby byla posouzena nezávadnost vašeho pracoviště z pohladu BOZP. Při jednání se můžete odvolat na § 102 zákoníku práce, především na odst. 1 (Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.) a odst. 4 (Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.). Též můžete zmínit § 30 zákona č. 258/2000 Sb., zvláště odst. 1.

      Obrátit se též můžete na lékaře, který vašemu zaměstnavateli poskytuje pracovnělékařské služby (u kterého proděláváte pracovnělékařské prohlídky). Ten je mimo jiné povinen provádět pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů [§ 2 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb.].

  9. Dobrý den, pane Neugebauere,
    prosím o Váš názor, ohledně prokazatelného seznámení zaměstnance s bezpečnostním listem (BL) chemické látky(směsi), pokud s ní nakládá (pracuje), jedná se o zaměstnance laboratoře (velké množství BL) – tedy osoby odborně způsobilé co se týče práce s chemickými látkami.
    Je dostačující, pokud zaměstnanci mají přístup ke všem BL (k chem. látkám, které se v laboratoři používají)na intranetu, a s touto informací jsou prokazatelně seznámeni v rámci školení BOZP ?

    Předem děkuji za odpověď.

    • Zaměstnavatel musí zaměstnancům UMOŽNIT PŘÍSTUP k informacím z bezpečnostního listu látky nebo směsi, kterou zaměstnanci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni (čl. 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006). Vámi navržené řešení naplňuje požadavek nařízení a v praxi je využíváno. Uvedený způsob je dostačující. Nutné je však zajistit, aby bezpečnostní listy byly v aktuálním znění.

  10. Dobrý den, pane Neugebauer,
    Potřeboval bych nanít neco k BOZP na zdvíhací čela nákladních automobilů, návod k obsluze nemám k dispozici, nevíte z čeho vyjít?
    Jiří Samec

    • Vážený pane Samče, bohužel v tomto případě vám nepomohu. K této problematice nemám žádné informace. Mějte se dobře.

      Tomáš Neugebauer

  11. Dobrý den, pane Neugebauer,
    Chtěl jsem se zeptat na následující problém – chceme v blízkosti zdravotnického pavilonu, kde jsou travnaté plochy, instalovat parkovací zábrany, k zamezení parkování vozidel na travnatých plochách.
    Protože v uvedeném prostoru není vyloučen pohyb osob,jakou máme zvolit výšku zábrany – k omezení rizika zakopnutí a pádu.Lze to brát jako zábradlí – 110 cm?
    Děkuji, Jiří Samec

    • Vážený pane Samče, z vašeho dotazu dovozuji, že zábrany mají sloužit pouze k zamezení parkování na travnatých plochách. Nemají sloužit k ochraně na místě, kde dvě úrovně jsou od sebe výše než 50 cm. V tomto případě se nejedná o zábradlí a není nutné dodržet výšku 110 cm. Proto je možné vytvořit zábranu o výšce například pouhých 50 cm, což je z estetického hlediska vhodnější a přitom nehrozí zvýšené nebezpečí zakopnutí a následného pádu, neboť se jedná o výšku, která je chodcem již dobře vnímána (neměla by být nižší než 17 cm – výška schodu).

  12. Dobrý den pane Neugebauere.
    Chtěla bych vás požádat o radu ohledně dohledu lékaře na pracovišti. Zda tento dohled musí mít za zákona opravdu každý zaměstnavatel. A jak je to s termíny tohoto dohledu a je možné stáhnout někde vzorový formulář? Kdo případně může po zaměstnavateli vyžadovat tento dokument. Děkuji za Vaši odpověď a hodně sil k udržení Vašich stránek ( kéž by bylo více takových lidí, kteří pomáhají ostatním ).Hezký zbytek dne Mašková

    • Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance musí mít zajištěného poskytovatele pracovnělékařských služeb. Součástí těchto služeb je pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Dohled se provádí minimálně jedenkrát za kalendářní rok, nebo jedenkrát za dva kalendářní roky jedná-li se jen o práce zařazené do kategorie první a není-li součástí činnost, pro jejích výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti upraveny jiným právním předpisem (například řízení motorového vozidla) nebo činnost s vyhláškou č. 79/2013 Sb. stanoveným rizikem ohrožení zdraví (část II. přílohy č. 2).

      Vzorový formulář pro provedení dohledu právní předpis neuvádí. Mělo by se jednat o obdobu zápisu z kontroly, tedy například o obdobný zápis jako z kontroly technika BOZP (odborně způsobilé osoby v prevenci rizik) na vašich pracovištích.

  13. Dobrý den,

    můj dotaz se vztahuje na vstupní školení BOZP pro zaměstnance. Je možné proškolit člověka na věškerá vstupní školení, především na BOZP, když termín nástupu do zaměstnání má až nasledující měsíc, čili nemá se zaměstnavatelem ještě ani podepsanou smlouvu, tudiž není brán jako zaměstnanec? Musí mu být tento čas finančně kompenzován?

    Děkuji za odpověď.

    • Zákoník práce v § 37 odst. 5, jakož i v § 103 odst. 2 uvádí: „při nástupu zaměstnance do práce“, tedy v den, který je v pracovní smlouvě dohodnut jako den nástupu do práce. Též školení o PO je požadováno provést „při nástupu do zaměstnáni“ – § 23 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Z uvedeného dovozuji, že školení nemá být provedeno dříve, kdy fyzická osoba ještě není zaměstnancem, neboť není uvedeno nejpozději, ale požadavek je vztažen k jednomu konkrétnímu dni (školení není uvedeno v povinnostech zaměstnavatele, které musí provést před uzavřením smlouvy – § 31 zákoníku práce).

  14. Dobrý den, při hledání odpovědí na mohu otázku jsem narazil na Vaše stránky. Předem musím uznat, že tak zajímavé stránky graficky i obsahově, nejsou běžné. Opravdu se živíte jen jako „bezpečák“ myšleno s nadsázkou jako poklona)? Mohu se na Vás obrátit s dotazem, který, dle mého, zasahuje do Vaší profese? Pracuji jako pokladní v obch. řetězci a setkal jsem se s problémem, na který již několik dní bezvýsledně hledám odpověď a tím je dodržování přestávek v práci, které je řešeno snad jen u řidičů z povolání. Do nedávna jsem mohl tuto činnost vykonávat bez problémů. Dvě 15ti minutové pauzy mi stačily udržovat cukr v normálu. Nová vedoucí mi ale nenechá střídat na kase a nemohu se tak najíst. Již jednou jsem měl hypoglikémii a málem ztratil vědomí. Začal jsem tedy hledat pomoc. U vedení firmy jsem narazil, protože tento postup je běžná praxe. Vzhledem k tomu, že vedoucí pauzy do docházky dopisuje ručně, nemám šanci hledat pomoc ani u kontrolních orgánů, protože zákon o evidenci docházky takto zaměstnavatel splní, přestávky jsou evidovány. Je opravdu jediné řešení odejít? S cukrovkou v okolí nemám šanci jiné práce. Existuje obrana? Jak prokáži, že v případě úrazu, způsobeného ztrátou vědomí se jedná o úraz pracovní, z důvodu nedodržení prac. podmínek a nikoli zaviněný mým liknavým přístupem k udržování hladiny cukru. Jistě jste se setkal s tímto problémem jinde, protože i zdravý člověk, pokud je hladový, může provést takovou „blbost“ se spouštěním cihel po laně. Děkuji předem za radu a přeji příjemný den. Patrik Gardián.

    • Pane Gardiáne, jsem rád, že se vám mé stránky líbily. Budu se snažit, aby i má odpověď na váš dotaz vás uspokojila.

      Přestávky v práci především řeší zákoník práce. Z dotazu dovozuji, že se vám jedná o třicetiminutovou přestávku na jídlo a oddech (Další přestávky, bezpečnostní, jste stanoveny neměly?). Na ni máte podle § 88 zákoníku práce nárok nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Zaměstnavatel ji může rozdělit do několika částí, avšak celých třicet minut musí být poskytnuto do šesti hodin práce a přitom nejméně jedna její část musí být v délce nejméně patnácti minut. Přestávka se neposkytuje na začátku, ani na konci pracovní doby.

      Jde-li o práci, která nemůže být přerušena (myslím si, že ta vaše asi ano), musí být zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo (WC, jídlo, pití). Pochopitelně v tomto případě jste v zaměstnání pouze osm hodin, nikoliv osm a půl, neboť krátké pauzy na WC či najedení se se započítávají do pracovní doby.

      Zaměstnavatel je podle § 300 odst. 1 zákoníku práce povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.

      Uvádíte, že máte cukrovku, tedy jste povinen dodržovat jistý režim. Nabízí se ještě jedno řešení. Od lékaře pracovnělékařských služeb (lékař, u kterého jste byl na vstupní prohlídce) si vyžádat potvrzení, že musíte po určité době pravidelně jíst a pít a toto potvrzení předložit zaměstnavateli. Je však nutné si předem zvážit, zda vám tento postup spíše neuškodí. Vy sám si musíte rozhodnout, jakým způsobem a zda využijete informace, které zde uvádím.

      Co se týče prokázání v případě kolapsu, je to možné např. svědecky nebo vedením si vlastní evidence odpracované doby a přestávek (možno zpochybnit oficiální evidenci). Také se můžete obrátit na příslušný Inspektorát práce. Ten sice není oprávněn vymáhat váš nárok, ale je oprávněn prověřit dodržování požadavků na zajištění BOZP zaměstnavatelem, vč. poskytování zákonných přestávek.

  15. Dobrý den,

    potkáváte se při své práci s probblematikou hluku v pracovním prostředí – respektive s potřebou snížit nadměrný hluk na pracovišti? Jsme společnost, která se na snižování hluku specializuje.
    Roman Král
    SOUNDPROOF s.r.o.

    • Vážený pane Králi, musím vás zklamat, ale v současné době snížení nadměrného hluku na pracovišti neřeším.

  16. Dobrý den , kde se dozvím do jaké kategorie patří jaká profese ? např prodavačka , uklízečka IT technik nebo provozní technik , jedná se mi o lhůtu preventivní lékařské prohlídky děkuji za pomoc Novák Miloš

    • Zařazení (případně návrh na zařazení) jednotlivých prací do kategorií provádí zaměstnavatel na základě vyhodnocení konkrétních podmínek. Neexistují tedy žádná obecná zařazení. Nelze v obecné rovině hovořit o tom, že prodavačka je zařazena do kategorie té či oné. Odpověď může poskytnout pouze zaměstnavatel, a to pro konkrétní případ.

  17. Dobrý den, neporadil by jste mi prosím, zda existuje nějaký článek, odborný text, případně knižní publikace týkající se zajištění BOZP ve školách, konkrétněji při odborné praktické výuce (dřevoobrábění), ale na Slovensku. Potřebuji nějaké srovnání BOZP ve školách na Slovensku a v ČR.
    Děkuji

  18. Dobrý den, pane Neugebauer,
    Nevíte náhodou kde by se našel ke stažení vzor na evidenci rizikových prací?
    Děkuji, Jiří Samec

  19. Dobrý den, pane Neugebauer,
    Chtěl jsem se zeptat na lhůty provedení preventivních prohlídek pro práci v noční směně, od 15.12.2017 je to tedy 2 roky? Nevím jak přesně vyložit přechodná ustanovení nové vyhlášky.
    Děkuji, Jiří Samec

    • Díky tomu, že novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. (novela č. 436/2017 Sb.) nenabyla účinnosti zároveň s novelou zákoníku práce č. 202/2017 Sb. se lhůty pracovnělékařských prohlídek z důvodu výkonu práce v noci trochu zkomplikovaly.

      Do 31. října 2017 platila pro pracovnělékařskou prohlídku z důvodu práce v noci lhůta nejméně jedenkráte ročně. Od 1. listopadu do 14. prosince 2017 platila lhůta podle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/20013 Sb. (do 50 let 4 roky a nad 50 let 2 roky). Od 15. prosince 2017 platí lhůta jednou za dva roky. Avšak tato lhůta začne být v praxi uplatňována až po uskutečnění pracovnělékařské prohlídky stanovené podle dosavadního systému. A zde vzniká problém.

      Ti, jež absolvovali prohlídku do 31. října 2017 ji musí absolvovat nejdéle do 31. října 2018 a poté pravidelně každé dva roky. Ti, jež ji absolvovali v období 1. listopadu až 14. prosince 2017 a nedovršili věku 50 let, ji musí absolvovat až v roce 2021 a poté každé dva roky. Pokud před tím dovršili věku 50 let, tak ji musí absolvovat v roce 2019 a poté každé dva roky. Konečně ti, jež jí absolvují po 14. prosinci 2017, ji budou absolvovat až za dva roky.

  20. Dobrý den,

    děkuji za obsáhlý soupis legislativy v oblasti BOZP. Mám jen malou poznámku, a to že nařízení vlády č. 32/2014 Sb. bylo k 4.9.2015 zrušeno a nahrazeno zákonem č. 206/2015 Sb.

    • Omlouvám se, ale bohužel chybička se vloudila. Velice vám děkuji za upozornění. Již jsem opravil.

  21. Vážený pane, nedávno jsem navštívil Vaše internetové stránky v oblasti BOZP a musím uznat, že jsem našel mnoho zajímavých a cenných informací, přesto bych Vás chtěl požádat, zda byste mi mohl poskytnout informace, resp. dát radu k níže uvedeným otázkám, ke kterým neustále vedeme s kolegy spor a ne najít tu správnou cestu.

    1) Ve firmě nám začala uklízet externí firma – prosím o informaci, zda se i v tomto případě musíme řídit ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů? Tj. plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů… Mnozí totiž zastávají názor, že se sice zaměstnanci jiného zaměstnavatele vyskytují na jednom pracovišti (prostoru), ale neplní úkoly (myšleno společně) – jeden pracuje na PC, druhý utírá prach… vzájemně se více méně neovlivňují, max. že by měli na sebe vzájemnou averzi. Navíc se již mnohokrát stalo v jiném případu, že jsme od různých firem dostali svazek rizik, které se týkají zejména a čistě jen jejich zaměstnanců – např. nebezpečí pádu ve výtahové šachtě – tam se přeci náš zaměstnanec za normálních podmínek nemůže přeci dostat…, a tak jaká rizika si vlastně s úklidovou firmou předat?

    2) Úraz zaměstnance externí firmy na našem pracovišti (prostorách) – je možné tohoto zaměstnance externí firmy vnímat jako zaměstnance, který k nám byl vyslán a tudíž je naší povinností zapisovat do knihy úrazů i zranění zaměstnance externí firmy? (např. dle § 2 odst. 2 NV č. 201/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů). To může být i vlastně poštovní doručovatel, opravář kopírky a vlastně i jakákoliv návštěva.

    3) Pravidelné kontroly a školení – ruční mechanické/neelektrické nářadí – zde prosím zejména o informaci, zda i ruční nářadí (kladivo, šroubovák, kleště apod.) je nutné vnímat a posuzovat v souladu s § 4 odst. 2 NV č. 378/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů? Tj. vést dokumentaci, že min. jednou za 12 měsíců zkontroluji, že je kladivo stále kladivem apod. A ohledně školení z těchto ručních nářadí – je dáno, že i pro užívání takového běžného nářadí je nutné zajistit školení, které by se navíc mělo opakovat?

    Mnohokrát Vám děkuji a omlouvám se za rozsáhlost dotazů, ale nikde jsem prozatím nenašel informaci, která by danou věc jednoznačně vyřešila. Uvědomuji si, že je vše víceméně záležitostí zaměstnavatele, rizik, analýz, vyhodnocení apod., ale připadá mi, že se postupně budeme školit úplně ze všeho – např. jak stříhat, jak psát propiskou, jak vyndat šanon apod.

    • Pane Janouši, jsem velmi rád, že se Vám mé stránky líbí, a že Vám pomohly při orientaci v problematice BOZP a PO.

      Na případ popisovaný v prvém dotazu se vztahuje ustanovení § 101 odst. 3 zákoníku práce. Výraz „úkoly“ nelze přiřazovat ke společnému plnění, ale k jednotlivému zaměstnavateli. Na celý problém je nutné nahlížet z pohledu, že výkon činnosti zaměstnanců jednoho zaměstnavatele může ohrozit zdraví zaměstnanců druhého zaměstnavatele, např. uklízečka vytře těsně před příchod zaměstnance druhého zaměstnavatele a ten uklouzne a zlomí si nohu, nebo v laboratoři je uklízečka ohrožena chemikáliemi, skleněnými nádobami apod. Tedy jednoznačně je nutné se řídit ustanovením § 101 odst. 3 zákoníku práce.

      Vaše úvaha při vzniku úrazu cizí osoby na pracovišti vašeho zaměstnavatele je zcela správná. V uvedených případech je nutné provést záznam o knihy úrazů. Cílem je zjistit, kde dochází k vzniku úrazů a kde je nutné přijmout opatření, aby k dalším úrazům nedocházelo. Je nutné si uvědomit, že zaměstnavatel je odpovědný za zajištění BOZP nejen vůči svým zaměstnancům, ale též vůči všem osobám, které se s jeho vědomím vyskytují na jeho pracovištích.

      Odpověď na třetí dotaz je na časově dlouhou polemiku. Názor na tento problém se v průběhu let měnil a v současné době platí, že vše by mělo být kontrolováno. Existuje soudní rozsudek z roku 2013, v kterém je uvedeno, že stůl, židle, regály, poličky, umývadla musí mít stanovenu lhůtu pro provádění kontroly, kdy je nutné vycházet z dokumentace výrobce, z podmínek na konkrétním pracovišti a dbát příslušných technických norem. Přitom je nutné respektovat, že nejdelší možná lhůta pro provádění kontrol zařízení je 12 měsíců a rozlišovat, co je kontrolou, zkouškou, revizí či údržbou. Lze tedy shrnout, že kontrola by měla být prováděna i u nářadí typu kladívko (tedy nejen u elektrického nářadí). V praxi jsem se s tím nesešel.

  22. Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Jak mám začlenit objekt, kde se bude vyskytovat kolem cca 1000 l hydraulických olejů? V bezpečnostním listě je uvedeno, že nejsou klasifikovány podle CLP jako nebezpečné, nemají žádný symbol nebezpečnosti, ani H věty. Ale v oddílu 9 (fyzikální a chemické vlastnosti) je uvedeno, že se jedná o hořlaviny IV. tř. nebezpečnosti (bod vzplanutí nad 175 °C). V paragrafu 4 zákona o požární ochraně, podle písmene A)je, že se začleňuje činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, pokud celkové množství hořlavých látek přesahuje 250 l v kapalném stavu. Jak je to tedy u olejů? Jediné, co jsem k tomu našla je, že hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má nízký bod vzplanutí…Ale jaká je ta hodnota vzplanutí? Dotázala jsem se i na SPD, ale zatím neodpověděli.
    Děkuji za Váš názor a chválím Vaše stránky 🙂

    • Je nutné vyjít z platného znění § 4 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z písm. a) uvedeného paragrafu vyplývá, že limit 250 l u látek v kapalném stavu se vzhtahuje pouze na látky, které splňují uvedená klasifikační kriteria (kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F). Z vámi uvedených informací lze dovodit, že ve smyslu písm. a) se nebude jednat o provozování činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (posuzován pouze hydraulický olej!). To však neznamená, že tím není splněno jiné kritérium pro začlenění do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím [překročen limit 120 kg/m3, tedy písm. e) § 4 výše uvedeného zákona]. Doporučuji obrátit se na odborníka (technik PO nebo odborně způsobilou osobu v PO), který provede začlenění podle konkrétních podmínek.

  23. Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda v ubytovacím lázeňském objektu musí či nemusí být označení prvního a posledního stupně schodiště tak, aby se odlišilo od ostatní podlahy v případě, že jde o únikovou cestu. Bylo mi řečeno, že tuto povinnost, stejně jako řadu dalších vyplývajících z PO nemají, protože jsou zdravotnickým zařízením.(chybí evakuační plány, označení únikové cesty tabulkami nebo světly, únikový východ, který je jediným vstupem do budovy mají povinnost pacienti po 15. hodině zamykat). Lázně však prodávají i welnes pobyty pro občany, zařízení poskytuje ručníky, mýdlo, apod, jde tedy zcela zjevně o ubytovací zařízení poskytující ubytování za úplatu jak zní definice a to včetně restaurace i pro neubytované. Nejde sice o výrobní ani skladovací stavbu (označní schodů), ale hosté zde chodí s poměrně objemnými zavazadly, mohdy o hůlce či berlích a je tedy pád ze schodů s těmito břemeny docela pravděpodobný a pokud by došlo k nějaké mimořádné události, asi se jen těžko budou v cizím prostředí (a panice) orientovat na chodbách se schodišti poktytých jednotně barevným kobercem bez informace, kde vede úniková cesta. Navíc v lázeňském domě s více než 50 ubytovanými je na rozdíl od nemocnice pouze „služba“ tedy 1 člověk, na rozdíl od typicky zdravotnických zařízení, kde je patřičný personál, který by s evakuací pomohl.
    Podobný dotaz by mohl být i co se týká pronajímatelů bytů nebo pokojů přes Airbnb a pod., pokud tedy někteří tvrdí zákonodárci a FÚ, že mají mít ŽL na ubytovací služby a měli by splnit tedy tyto podmínky v panelácích a pod. Jen nevím, c čích silách to bude kontrolovat:)
    Děkuji za odpověď

    Pěkný den

    Ing. Karin Alex Holaňová, Ostrava, e-mail. karinholanova@seznam.cz, tel: 725570492

    • Paní Holaňová, na úvod je nutné uvést, že zdravotnická zařízení nemají žádnou úlevu z důvodu, že jsou zdravotnickými zařízeními. První a poslední schodišťový stupeň v každém rameni schodiště musí být rozeznatelný od okolní podlahy jen ve stavbách pro výrobu a skladování (čl. 5.10 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb.), tedy nikoliv v ubytovacím zařízení. Zda se jedná či nejedná o únikovou cestu na to nemá vliv. Co se týče nutnosti mít vyvěšenu grafickou část požárního evakuačního plánu je nutné znát míru požárního nebezpečí, tedy do jaké kategorie jsou provozované činnosti zařazeny. Značení únikových cest a východů bezpečnostními značkami je povinné bez ohledu na úroveň požárního nebezpečí [§ 5 písm. d) zákona o požární ochraně]. Dveře na únikové cestě musí být průchodné bez dalších opatření a zvláštní pomoci (čl. 2.3.3 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Tzn., že mohou být zamčeny, ale v těsné blízkosti nich musí být krabička s klíčem, případně opatřeny panikovou klikou.
      Pro přesné stanovení požadavků je neprve nutné zjistit pro jaké činnosti je objekt zkolaudován a do jaké kategorie požárního nebezpečí je zařazen. Stavbou ubytovacího zařízení je stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než dvacet lůžek (§ 17 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).

  24. Dobrý den,
    v článku týkající se novely zákona o požární ochraně uvádíte „Posouzení požárního nebezpečí, jakož i dokumentace zdolávání požáru, schválené před 1. srpnem 2017 je podle přechodných ustanovení novely zákona považováno za schválené ve smyslu novely zákona o požární ochraně č. 229/2016 Sb.“. V §98 odst. 3 a 4 zmíněné novely se mluví pouze o posouzení požárního nebezpečí a povinnosti předložit jej do jednoho roku od nabytí účinnosti ke schválení. Jaká je prosím situace u dokumentace zdolávání požáru pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, zpracované a schválené schválené před 1. srpnem 2017, tedy zda se považuje za schválenou a jestli je ji nutné předložit ke schválení orgánu SPD a v jakém termínu.

    Děkuji za opdověď.
    Lubor Laichman

    • Pane Laichmane, vámi uváděné znění § 98 zákona o požární ochraně (nikoliv zmíněné novely, jak uvádíte vy) se týkalo novely zákona účinné od 1. ledna 2001. Pro hledání odpovědi na váš dotaz je nutné se podívat na přechodná ustanovení uvedená v příslušné novele zákona o požární ochraně, tedy v novele č. 229/2016 Sb., jež je účinná od 1. srpna 2017. Z ní vyplývá to, co jste uvedl: „Posouzení požárního nebezpečí, jakož i dokumentace zdolávání požáru, schválené před 1. srpnem 2017 je podle přechodných ustanovení novely zákona považováno za schválené ve smyslu novely zákona o požární ochraně č. 229/2016 Sb.“. Tedy dokumentaci zdolávání požáru schválenou statutárním orgánem před 1. srpnem 2017 není nutné postoupit orgánu státního požárního dozoru ke schválení, neboť je považována za schválenou ve smyslu novely zákona o požární ochraně. Bude-li schválena až po 31. červenci 2017, musí být dodržen postup stanovený novelou č. 229/2016 Sb.

  25. Dobrý den,mám dotaz ohledně novely zákona o požární ochraně.Opravdu musí mít každý prodejce a spotřebitel propan butanu a propanu dokumentaci o zdolávání požáru?
    díky a pěkný den
    Mirek Muška

    • Pane Muško, každá právnická osoba a podnikající fyzická osoba je povinna plnit povinnosti na úseku požární ochrany v závislosti na míře požárního nebezpečí jí provozovaných činnosti, jež se vyjadřuje začleněním do příslušné kategorie. To platí nyní, i po novele zákona o požární ochraně. Je-li začleněna do kategorie se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím, je její povinností zajistit si zpracování technikem PO, případně odborně způsobilou osobou, dokumentace požární ochrany, jejíž součástí je i zpracování dokumentace zdolávání požáru (operativní plán nebo operativní karta). Novela na povinnosti mít zpracovánu dokumentaci o zdolávání požáru nic nemění.

      Jedním z kritérií pro zařazaní do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím jsou zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní nádob převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku. To platí nyní i po novele.

      Není tedy pravdou, že každý prodejce a spotřebitel propan-butanu a propanu musí mít dokumentaci o zdolávání požáru. Důležité je, zda se jedná o právnickou nebo podnikajicí fyzickou osobu, a zda je povinna mít zpracovánu dokumentaci o požární ochraně, tedy, zda provozuje činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím (to jí určí technik PO nebo odoborně způsobilá osoba v PO).

  26. Dobrý den, pane Neugebauer,
    Chtěl jsem se zeptat na Váš názor k tomuto problému – výkladu § 9 zák.309/2006 Sb.:

    (2) Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu 6). Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilými osobami.
    (3) Zaměstnává-li zaměstnavatel
    a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné
    c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

    Může tedy zaměstnavatel, který zaměstnává bezpečnostního technika – zaměstnance – jedná se o velkou organizaci, zrušit jeho pracovní místo a nahradit ho externí firmou?
    Lze se tomu nějak bránit v rámci zákona?
    Děkuji, Jiří Samec

    • Vážený pane Samče, zaměstnavatel je za určitých zákonem stanovených podmínek povinen si zajistit odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále jen „OZO“). Je opravdu jen na něm, zda v pracovněprávním vztahu, nebo v obchodním vztahu. Doporučuje se, v případe, je-li výkon činnosti OZO na celou dobu fondu pracovní doby, mít OZO zajištěnu v pracovně právním vztahu (vykonává-li ještě PO, tak se pochopitelně poměrově čas krátí – blíže zde). V době hospodářské recese byl Vámi uváděný postup poměrně běžný. V současné době, pokud je mi známo, je tomu naopak.

      Takže zrušení pracovního místa u dosavadního zaměstnavatele se bránit nedá. Je však možné využít nástroj přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (OZO se stane zaměstnancem firmy, která u jeho bývalého zaměstnance bude BOZP zajišťovat). Na to musí včas svého dosavadního zaměstnavatele upozornit, neboť pracovní poměr u něj nebude ukončovat jeho rozvázáním (u nového zaměstnavatele budou platit sjednané podmínky se starým zaměstnavatelem). Také je to velmi důležitá informace pro nového zaměstnavatele, neboť zachování dosavadních podmínek, které zaměstnanec měl u dosavadního zaměstnavatele, jsou pro něj velmi zásadní, a to nejen pro stanovení výše ceny poskytovaných služeb (nejedná se o pouhé přijetí zakázky, ale prakticky o rozšíření firmy).

      V roce 2013 jsem o této možnosti napsal článek. Z jeho obsahem se můžete seznámit zde. Uvedené informace jsou stále platné. Na každé OZO je, aby zvážila, zda se to pro ni na základě konkrétních podmínek vyplatí, či nikoliv. V každém případě je to nástroj, který může využít při jednání se svým zaměstnavatelem.

  27. Dobrý den,

    vaše stránky se mi líbí.
    Vím, že je za tím kus poctivé práce.
    Gratuluji a přeji hodně úspěchů.

    Milan Kondziolka

  28. Dobrý den, pane Neugebauer,
    Chtěl jsem se zeptat, v jakém režimu by se měly provádět preventivní prohlídky radiačních pracovníků kategorie B – náplň vyšetření je stejná jako u pracovníků kategorie A, ale perioda jako u zaměstnanců kategorie 1?
    To je trochu nelogické, nedošlo v této oblasti k nějaké změně?
    Děkuji, Jiří Samec

    • Pracovnělékařské prohlídky radiačních pracovníků kategorie B řeší nový atomový zákon (č. 263/2016 Sb.), a to v § 80 (prakticky stanovuje postupovat podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.). V § 61 stanovuje, že patří do kategorie 1. Tedy tak, jak uvádíte. Nevidím v tom nic nelogického. Je-li míra rizika nižší, je četnost prohlídek nižší. Obsah prohlídky je shodný, neboť rizikový faktor je shodný.

      V současné době se připravuje novela vyhlášky. Má dojít k řadě změn (lhůty, zařazení nočních prací atd.). Zda se dotknout oblasti ionizujícího záření nelze v současné době uvést.

Vyhledávání