specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

O vyhledání a vyhodnocení rizik při práci

image001
Při vyhledání rizik nesmí žádné uniknout

V BOZP jsou v rámci managementu rizik při práci prováděna dvě základní posouzení rizik – pro oblast bezpečnosti práce (BOZP) a pro oblast ochrany zdraví při práci (BOZP), tedy zjednodušeně pro oblast hygieny práce. První, vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, vyplývá z § 102 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Druhé, kategorizace prací, z § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

Zákoník práce (§ 102) po zaměstnavateli požaduje, aby soustavně vyhledával nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek a zjišťoval jejich příčiny a zdroje, tedy prováděl identifikaci nebezpečí. Na základě zjištěného je povinen vyhledávat a vyhodnocovat rizika (analyzovat rizika, což znamená provádět analýzu četností a analýzu následků, a hodnotit rizika). Dále je též na základě zjištěného povinen přijímat opatření k odstranění rizik (regulovat rizika). K tomuto účelu musí pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek.

management-rizik

Pokud není možné rizika odstranit, zákoník práce po zaměstnavateli požaduje tato rizika vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. Zákoník práce tak po zaměstnavateli požaduje, aby ve své společnosti realizoval management rizik při práci – viz schéma. Vyhledání a vyhodnocení rizik při práci musí být vždy provedeno pro konkrétní firmu nebo společnost. Není možné je nijak zobecnit nebo využít počítačových programů bez úprav podle konkrétních podmínek na pracovištích zaměstnavatele.

Vyhledání rizik

V rámci vyhledání rizik by mělo docházet ke srovnávání skutečného stavu s optimálním. Nejedná se tedy o kontrolu, kdy se skutečný stav srovnává s požadavky právních předpisů, ani o audit, kdy se vyhledávají systémové neshody, tedy závady systému, nikoliv nesplnění jednotlivého požadavku BOZP. Ze srovnání by měly vyplynou rozdíly, které mohou způsobit škodu (újmu) – pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání, snížení pracovní pohody. Vyhledání by mělo pokrýt pracovní rizika, která lze rozumně předvídat. K rizikům vyvolaným normálními životními aktivitami se běžně nepřihlíží. U těchto rizik nemá smysl provádět podrobné posouzení, pokud je pracovní činnost nebo organizace práce nezvyšuje.

Vyhledání rizik je nutné strukturovat, aby se pamatovalo na všechna relevantní ohrožení a rizika a nedošlo k přehlédnutí například úkolů jako je čištění, které se provádí mimo obvyklou pracovní dobu.

Metody pro vyhledání a vyhodnocení rizik při práci

Nejvhodnější metodu, resp. metody, neboť výhodné je použití několika metod, vyhledání rizik při práci, jakož i nejvhodnější metodu vyhodnocení rizik při práci, si musí každý zaměstnavatel stanovit sám, a to s přihlédnutím ke všem aspektům své činnosti. Pro vyhodnocení je možné použít například metodu JBM nebo BOMECH (tu i pro vyhledání rizik a vyhodnocení efektivnosti přijatých opatření). Do vyhledání rizik by měli být zapojeni i zaměstnanci pracující na pracovišti, kde jsou rizika hodnocena. K tomu je možné využít například dotazník.

Vyhodnocení rizik při práci je vždy subjektivní záležitostí, která v sobě skrývá dvě nebezpečí – nadhodnocení míry rizika a podhodnocení míry rizika. Obojí je nežádoucí. Proto je vhodné, je-li vyhodnocení rizik, stejně jako bylo jejich vyhledání, prováděno komisionelně.

Stanovení opatření

Pro naplnění základního cíle managementu rizik při práci musí na identifikaci a vyhodnocení rizik navázat stanovení opatření k omezení působení rizik nebo, v lepším případě, k vyloučení rizik. Při hledání optimálního opatření by se vždy mělo začít otázkou, zda je možné riziko vyloučit.

Dokumentace o vyhledání a vyhodnocení rizik při práci

Zákoník práce v § 102 odst. 4 po zaměstnavateli požaduje vést dokumentaci o vyhledání a vyhodnocení rizik a o přijatých opatřeních. Které dokumenty tuto dokumentaci tvoří není určeno, ale lze dovodit, že se jedná o všechny dokumenty dokládající způsob a průběh vyhledání a vyhodnocení rizik při práci. Údaje z nich je možné sumarizovat do protokolu.

Další povinnosti

Schválením navržených opatření, například v protokolu, však práce nekončí. Měl by být zpracován harmonogram jejich realizace. Na něj musí navázat rozepsání úkolů jednotlivým odpovědným zaměstnancům. Plnění tohoto harmonogramu musí být průběžně kontrolováno a vyhodnocováno vedením společnosti.

S vyhledanými riziky a přijatými opatřeními musí být seznámeny odborové orgány nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, zaměstnanci, kteří jsou riziky ohroženi a jichž se dotýkají přijatá opatření a příslušní vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele, jehož zaměstnanci pracují na společných pracovištích.

Pokud vyhodnocení rizik má sloužit k řízení rizik, je nezbytné jej po určitém časovém období zopakovat, neboť rizika se v důsledku změn výrobních technologií, zaměstnanců, vnějších vlivů, výrobních úkolů atd. neustále mění. Reziduální (zbytková) rizika by měla být po určité době znovu zhodnocena a měla by být znovu zvážena možnost jejich vyloučení nebo dalšího snížení jejich míry.

K novému vyhledání a především vyhodnocení rizik by mělo dojít vždy, kdy v nejširším slova smyslu dochází k takovému zásahu do pracovního prostředí, který by mohl změnit vnímání rizika na pracovišti, například nové procesy, nová zařízení nebo materiály, změna organizace práce, nová pracovní situace včetně nových pracovních prostor. I když nedochází k žádným změnám, mělo by být pravidelně prováděno nové vyhledání a vyhodnocení rizik při práci (zákoník práce požaduje soustavné vyhledávání). Za optimální je možné považovat lhůtu jeden rok (například na jaře provést prověrky BOZP a na podzim vyhledání a vyhodnocení rizik při práci).

2017-01-30

vas_nazor_6

 

Vyhledávání