Obecně platí, že pracovní prostředí a výkon pracovních činností je vždy rizikovější, než prostředí občanské. To se týká všech pracovišť, včetně někdy z hlediska bezpečnosti práce opomíjených administrativních pracovišť. Neexistuje totiž bezpečné pracoviště, ani bezpečná práce. Vždy jen pouze méně či více nebezpečné pracoviště, resp. práce. Proto existují pravidla a opatření, která chrání před negativními důsledky života v pracovním prostředí, tedy před:
- snížením pracovní pohody (včetně z důvodu narušení sociální pohody),
- pracovním úrazem,
- ohrožením nemocí z povolání a
- nemocí z povolání.
Jejich souboru se říká bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zkráceně BOZP.
Oblast BOZP je velice široký mezivědní obor, jehož cílem je vytvářet systémy pravidel, které chrání zaměstnance, případně žáky nebo studenty na odborné praxi a též i osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ (pracující na živnostenský list) nebo zaměstnavatele, kteří jsou fyzickými osobami a sami též pracují (například praktický lékař, notář) před negativními důsledky života v pracovním procesu.
Současné pojetí BOZP usiluje o omezení všech negativních aspektů souvisejících s prací, včetně stresu, šikany, obtěžování, nerovného zacházení na pracovišti atd. (tzv. ochrana práce). Neobsahuje jen pravidla pro ochranu před vznikem pracovního úrazu, ale i před poškozeními, která nejsou ihned zjevná a mohou se projevit dokonce až po několika letech. Jedná se například o práci s počítačem, kdy k poškození zdraví může dojít až po celé řadě let (nemoc z povolání – „nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhého nadměrného jednostranného přetěžování“).
Pravidla a opatření týkající se BOZP jsou uvedena v mnoha právních a technických předpisech, technických normách a v interních předpisech jednotlivých firem, společností a institucí.
BOZP je tvořena celou řadou oblastí
BOZP není tvořena pouze dvěma základními částmi:
- bezpečností práce (technická bezpečnost včetně požární ochrany, prevence velkých průmyslových havárií atd.)
- a ochranou zdraví při práci (hygiena práce, pracovní prostředí atd.),
ale celou řadou dalších rozsahem drobnějších, avšak neopomenutelných oblastí, jež tvoří tzv. sociální ochranu (například vztahy na pracovištích, estetická úprava pracovišť, vliv výkonu práce na soukromý život zaměstnanců). Zajišťování BOZP nemá mít pouze charakter preventivní, tzn. ochrana před vznikem nežádoucích událostí, ale stejně důležitou součástí je i zajištění bezpečného a následky minimalizujícího postupu při vzniklých nežádoucích událostech (jejich vznik nelze nikdy zcela vyloučit!), včetně školení zaměstnanců o tomto postupu – viz například problematika přepadení provozovny. Zde je BOZP velmi úzce propojena s havarijním plánováním, resp. s krizovým managementem. V některých otázkách se přímo prolínají (například evakuace).
Podle současného pojetí, BOZP neslouží jen k ochraně zdraví zaměstnance, například před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, včetně poskytnutí náhrad za vzniklé škody, ale především k ochraně zaměstnavatele, zejména před ekonomickými následky vyplývajícími ze snížení zdraví zaměstnanců, včetně snížení jejich pracovní pohody (snížení produktivity práce, náhrad v době dočasné pracovní neschopnosti, snížení konkurenceschopnosti atd.).
BOZP především chrání zaměstnavatele
Systém managementu BOZP, obdobně jako systém managementu jakosti, zaměstnavateli garantuje určitou úroveň kvality jednoho ze základních činitelů výrobního procesu – v tomto případě člověka – a udržení této úrovně po celou dobu jeho zapojení do pracovního procesu, resp. využití v pracovním procesu. Pochopitelně se to netýká jen výrobních procesů, ale všech podnikatelských, ale i nepodnikatelských aktivit. Každý zaměstnavatel potřebuje v konkurenčním prostředí si zajistit nejen vysokou kvalitu dodávaných surovin a dalších vstupů a též vysokou kvalitu jejich zhodnocení (systém managementu jakosti), ale i vysokou kvalitu lidských zdrojů a jejich zhodnocení v rámci svých aktivit (systém managementu BOZP). Některé, a nejen zahraniční, ale i tuzemské společnosti, platí svým zaměstnancům za to, že jsou zdraví, neboť jejich zdraví pro zaměstnavatele představuje vstupní kapitál. Jiné, různým způsobem postihují porušování bezpečnostních ustanovení.
Z hlediska podnikání jsou zaměstnanci, i když to někomu zní hrozně, opravdu lidskými zdroji pro výrobu nebo poskytování služeb. V zájmu opravdového podnikatele je, aby, stejně jako u surovin, u kterých požaduje, aby splňovaly požadavky na kvalitu nejen při vstupu do výrobního procesu, ale po celou jeho dobu, i lidské zdroje splňovaly optimální výkonnostní požadavky po celou dobu pracovního procesu. Ty jsou významně ovlivněny právě zdravím zaměstnanců. Ochrana zdraví zaměstnanců se tak stává zájmem zaměstnavatele, neboť mu ochraňuje jeho investice do lidských zdrojů (zhodnocení jejich know how). BOZP, která se tak stává nástrojem k zajištění vyšší konkurenceschopnosti, ale především vyšších zisků, již nelze chápat jako sociální aspekt výrobních a ostatních podnikatelských aktivit, ale přímo jako jejich aspekt ekonomický.
Na zajištění BOZP mají mít zájem všichni
Pro zajištění BOZP ve firmě nebo společnosti není ani tak zásadní znění jednotlivých právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, jako úroveň řízení BOZP ve firmě nebo společnosti (to však neznamená, že není nutné se těmito předpisy řídit – !). Tomu odpovídají znění jednotlivých právních předpisů řešících BOZP. Ty většinou nestanovují konkrétní požadavky (pouze minimální nebo rámcové), ale předpokládají vyhodnocení konkrétních podmínek u zaměstnavatele a na jejich základě stanovení konkrétních požadavků k zajištění BOZP. Zaměstnavatel tak musí vytvořit svůj systém zajištění BOZP ve své firmě nebo společnosti, nikoliv se ptát, co po mě požaduje právní předpis (ten prakticky vzato požaduje vytvoření vlastního systému k naplnění požadavků BOZP v závislosti na konkrétních podmínkách ve firmě nebo společnosti, jež by mělo mít za cíl trvalé zlepšování pracovních podmínek – zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP [§ 102 zákoníku práce]). Zajištění BOZP je především v jeho zájmu. K hájení svých zájmů si každý opravdový podnikatel (skutečný manažer) zajistí odborně způsobilou osobu k prevenci rizik k zajištění bezpečnosti práce (BOZP) a lékaře, který mu poskytuje pracovnělékařské služby (pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců, kontroly pracovišť z hlediska ochrany zdraví při práci a poradní činnost zaměstnavateli v otázkách ochrany zdraví při práci včetně školení zaměstnanců [poskytování první pomoci]) k zajištění ochrany zdraví při práci (BOZP).
Zaměstnavatel však není jediným, kdo má mít zájem na zajištění BOZP. Dalším v řadě je zaměstnanec. V jeho zájmu je chránit své zdraví jako součást svého potenciálu uplatnění na trhu práce. Může se stát, že řidič motorového vozidla, který své pracovní nasazení přepínal, neprojde u zdravotní prohlídky a přijde tak o kvalifikaci. Zaměstnavatel se ho tak zcela legálně zbaví a příjme nového. Zaměstnanec však se svým zdravotním hendikepem bude jen těžko shánět práci.
Protože apriori se počítá s tím, že zaměstnanec nemá zájem bezpečně pracovat (údajně v České republice asi 70 % zaměstnanců nechce bezpečně pracovat) jsou k ochraně jejich zájmů zmocněni odborové organizace. Zaměstnanci by však měli mít zájem chránit si své zdraví a sami si zvolit svého zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Až na třetím místě, z těch, kdo má mít zájem na zajištění BOZP, je stát. Ten se tak nejen chrání před zvyšováním sociálních výdajů, ale ochraňuje tak své investice do občanů této země – náklady na vzdělání, lékařskou péči v dětství atd. K ochraně svých zájmů si zřídil kontrolní mechanismus (Inspekci práce pro oblast bezpečnosti práce a orgány ochrany veřejného zdraví pro oblast ochrany zdraví při práci [ve zvláštních případech Český báňský úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost atd.]) a stanovil některým zaměstnavatelům povinnost zajistit si odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zároveň tak plní svou roli ochránce celospolečenských zájmů.
I když každý z výše uvedených subjektů má jiný důvod k zajištění BOZP, společným jim je potřeba ochrany zdraví osob v pracovním prostředí.
Z výše uvedených důvodů dnes již není správné hovořit o pravidlech BOZP v jednotlivém resortu, ale u jednotlivého konkrétního zaměstnavatele. Není tedy možné specifikovat požadavky BOZP ve školství, zdravotnictví, státní správě atd., ale pouze v konkrétní škole, nemocnici, úřadě atd. Požadavek, který bude muset být zajištěn v jedné škole, se na další nemusí vztahovat, i když se jedná o srovnatelné školy. Bohužel, s pokusy k návratu k „resortní“ BOZP se můžete ještě dnes setkat.
2017-01-21
