specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců

Pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců se dělí na vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné (prohlídka po skončení výkonu rizikové práce). Stanovují je, jakož i jejich četnost a rozsah, různé právní předpisy, které upravují výkon jednotlivých prací (například se jedná o řízení motorových vozidel), dále je stále stanovují výsledky kategorizace prací u jednotlivých zaměstnavatelů a největší rozsah prohlídek stanovuje vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Vstupní prohlídka

Zákoník práce v § 32 uvádí, že „v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce“.

Je vhodné, aby ji absolvovala nejméně jedenáct pracovních dnů před zahájením výkonu práce. Důvodem k tomu je možnost podání návrhu na přezkoumání pracovnělékařského posudku ve lhůtě do deseti pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání (§ 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.), čímž je posudek právně účinný až po uplynutí této lhůty (připustí-li vedoucí zaměstnanec, aby posuzovaná osoba vykonávala práci již v době, kdy běží uvedená lhůta, umožnil výkon práce osobě, u které nemá právně prokázánu zdravotní způsobilost pro výkon této práce, což je hrubým porušením BOZP). Návrh na přezkoumání může podat jak posuzovaná osoba, tak i zaměstnavatel (byl-li mu předán posuzovanou osobou, může návrh na přezkoumání lékařského posudku podat do deseti pracovních dnů ode dne jeho předání, čímž se lhůta může významně prodloužit [posudek by zaměstnavateli neměl být předán až v den nástupu do práce!]).

Zákon však umožňuje odvolání se vzdát. Tím se umožňuje absolvovat prohlídku v kratším termínu (před nástupem výkonu práce). Podmínkou pro to však je, že se odvolání vzdají obě strany, tzn. posuzovaná osoba i zaměstnavatel, a to písemným prohlášením nebo ústním sdělením. Záznam o tom, který musí být součástí zdravotnické dokumentace posuzované osoby, musí být stvrzen podpisem osoby, která se svého práva vzdala, jakož i zdravotnickým pracovníkem, který záznam provedl. Jedná se tedy o značně administrativně náročný krok. Stejně to platí i pro periodické pracovnělékařské prohlídky.

Účelem vstupní pracovnělékařské prohlídky je zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Proto je nezbytné, aby byla zaměřena na konkrétní výkon práce na konkrétním pracovišti. Zaměstnavatel musí poskytnout lékaři konkrétní informaci o tom na jakou práci a jaké pracoviště je zaměstnanec přijímán, včetně rizik, která zde působí. Lékař by měl uvedené pracoviště znát ze svých kontrol u zaměstnavatele.

Žádost a doklad o provedení prohlídky

Náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky, tedy nejen vstupní, ale i ostatních, jsou stanoveny v § 15 vyhlášky č. 79/2013 Sb. (stanovené identifikační údaje zaměstnavatele, stanovené identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, údaje o pracovním zařazení, údaje o druhu a režimu práce, o rizikových faktorech, míře rizikových faktorů, kategorie práce, druh požadované prohlídky, důvod k provedení prohlídky). Žádost o provedení prohlídky může být sloučena s dokladem o provedení prohlídky v jeden dokument. V tomto případě musí obsahovat i další náležitosti stanovené vyhláškou č. 79/2013 Sb. (§ 17) a přihlédnuto musí být k požadavkům na tento dokument, jež vyplývají z vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

Vstupní prohlídka se provádí též před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance (navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden). Tedy vstupní prohlídka nemusí být prováděna jen při nástupu nového zaměstnance, ale též i při převedení stávajícího zaměstnance na jinou práci nebo jiné pracoviště v rámci firmy nebo společnosti, kdy se změní podmínky výkonu práce.

Vstupní prohlídka musí být uzavřena jednoznačným výsledkem uvedeným v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti k práci. Ten je pro zaměstnavatele závazný. Lékařský posudek, jak bylo uvedeno výše, musí splňovat náležitosti uvedené nejen ve vyhlášce č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ale též i náležitosti, které rozšiřují jeho obsah a jsou uvedeny v § 17 vyhlášky č. 79/2013 Sb. To platí nejen pro vstupní prohlídku, ale pro všechny pracovnělékařské prohlídky.

Podle zákona č. 373/2011 Sb. (§ 59 odst. 2) vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel, podle zákona, hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovně právní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Pokud se však osoba ucházející se o zaměstnání se zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní prohlídky i v případě neuzavření pracovně právního nebo obdobného vztahu, hradí ji zaměstnavatel. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Periodické prohlídky

Lhůty periodických pracovnělékařských prohlídek, které se provádějí za účelem včasného zjištění změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti s výkonem práce, jsou v „základním“ znění uvedeny ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. Základní lhůty jsou uvedeny v § 11 v závislosti na kategorizaci prací. U zaměstnanců zařazených do kategorie první se do věku 50 let zaměstnance provádí jednou za šest let. Ve věku nad 50 let jednou za čtyři roky. Jsou-li zařazeni do kategorie druhé, tak do věku 50 let jednou za čtyři roky a nad 50 let jednou za dva roky. Je-li zaměstnanec zařazen do kategorie druhé, avšak označené jako riziková, nebo do kategorie třetí, tak se periodická prohlídka provádí jednou za dva roky. U zaměstnanců zařazených do čtvrté kategorie se provádí jedenkráte za rok.

Pokud však zaměstnanci vykonávají práci nebo činnost, jejíchž součástí je riziko ohrožení zdraví (jsou uvedeny v části II. přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.), tak se periodická prohlídka provádí, pokud podle kategorizace prací nevyplývá lhůta kratší, do věku 50 let zaměstnance jednou za čtyři roky a nad 50 let věku zaměstnance jednou za dva roky. Vše výše uvedené však neplatí v případech, kdy je jiným právním předpisem nebo v příloze č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. stanoveno jinak.

Vyhláška mezi rizika ohrožení zdraví mimo jiné zahrnuje činnosti epidemiologicky závažné. Tuto problematiku řeší i zákon č. 258/2000 Sb., který mezi tyto činnosti zahrnuje provozování stravovacích služeb, výrobu potravin, uvádění potravin do oběhu, výrobu kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, maserských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například solária, myostimulátory).

Řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovně právním vztahu a u něhož je toto řízení druhem práce sjednané v pracovní smlouvě, a řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti, je podle zákona č. 361/2000 Sb. (§ 87), povinen podrobit se lékařské prohlídce před zahájením výkonu této činnosti (tedy i v případě, že se nejedná o nového zaměstnance, ale došlo k rozšíření práce sjednané v pracovní smlouvě) a dále do doby dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Náklady na tyto zdravotní prohlídky z uvedeného zákona u zaměstnance hradí zaměstnavatel (§ 87 odst. 6). Řidič při řízení motorového vozidla nemusí mít doklad o zdravotní způsobilosti u sebe.

Řidič, který nemá tuto činnost sjednánu v pracovní smlouvě (nejen jako hlavní, ale i doplňkovou nebo jako součást výkonu své práce) a též nesplňuje žádnou z dalších podmínek uvedených v § 87 odst. 1 zmíněného zákona (řidič vozidla se zvláštním výstražným světlem modré barvy nebo modré a červené barvy, popřípadě doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení, řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, řidič, u kterého je řízení vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti, držitelé řidičského oprávnění skupin C, C+E, D, D+E nebo podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E, kteří řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin či podskupin a držitele osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel) se musí podrobit lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku (nejpozději však v den dovršení věku) a dále pak každé dva roky. Tyto prohlídky si hradí řidič sám, neboť se nejedná o prohlídky vázané na výkon pracovní činnosti v zaměstnání, ale jejich lhůty platí obecně pro každého řidiče motorového vozidla. Avšak zaměstnavatel, pokud zaměstnanci nad 65 let věku přidělí práci, jejíž součástí je řízení motorového vozidla, musí vědět, že tento zaměstnanec má nejen příslušné řidičské oprávnění, ale i absolvoval lékařskou prohlídku a je k řízení způsobilý (lékařská prohlídka je součástí kvalifikace pro řízení motorového vozidla). Doklad o zdravotní způsobilosti, jehož podobu uvádí příloha č. 2 vyhlášky č. 277/2004 Sb. (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), musí mít uvedený řidič při řízení vozidla u sebe. Doklad musí obsahovat všechny uvedené náležitosti.

Jedná-li se o řidiče, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu ve smyslu § 87 zákona č. 361/2000 Sb. a zároveň dosáhl věku, v kterém musí absolvovat pravidelnou lékařskou prohlídku, je možné o tom vyhotovit jeden dokument, který obsahuje náležitosti pro obě prohlídky (profesní i obecnou).

Řidiči, jež jsou držiteli řidičského oprávnění skupin C, C+E, C1+E a řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost opět převyšuje 7 500 kg a skupin D a D+E a podskupiny D1+E, kteří řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění jsou povinni absolvovat i dopravně psychologické vyšetření před zahájením výkonu činnosti (řízení vozidla výše uvedeného) a dále nejdříve šest měsíců před dovršením věku 50 let a nejpozději v den dovršení tohoto věku. Poté pak každých pět let. Náklady na toto vyšetření u osob v pracovněprávním vztahu hradí zaměstnavatel. Podrobit se tomuto vyšetření nemusí řidič, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu (povinnost vyšetření se též nevztahuje na řidiče vozidla požární ochrany, policie, vězeňské služby, zpravodajských služeb nebo ozbrojených sil ČR).

Prohlídky mladistvých a při výkonu práce v noci

Lékařské vyšetření u mladistvých zaměstnanců (věk 15 až 18 let) stanovuje zákoník práce v § 247. Požaduje vyšetření lékařem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci a pravidelně podle potřeby nejméně však jednou ročně. Zaměstnavatel se při ukládání pracovních úkolů mladistvým zaměstnancům musí řídit lékařským posudkem. Tyto prohlídky hradí zaměstnavatel.

Zaměstnavatel je též povinen zajistit, aby zaměstnanci pracující v noci byly vyšetřeni lékařem poskytující mu pracovnělékařské služby před zařazením na noční práci, poté periodicky jedenkrát za dva roky. Úhrada za tyto prohlídky nesmí být požadována po zaměstnanci (§ 94 zákoníku práce).

Prohlídka žadatele o vydání zbrojího průkazu a vůdce plavidla

Žadatel o vydání zbrojního průkazu k výkonu zaměstnání nebo povolání nebo jeho držitel je povinen se podrobit lékařské prohlídce u lékaře poskytující pracovnělékařské služby. Periodické prohlídky jsou prováděny jedenkrát za třicet měsíců. Mimořádné prohlídky se provádí v případě zjištění nebo důvodného podezření, že v souvislosti se změnou nebo vývojem zdravotního stavu došlo ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti nebo je-li platnost posudku omezena na kratší dobu. Problematiku řeší zákon č. 119/2002 Sb. a vyhláška MV č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb. Příloha vyhlášky obsahující formulář dokladu o absolvování prohlídky byla zrušena. Opět platí, že posudek musí obsahovat náležitosti uvedené ve vyhlášce č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci a navíc skupinu zbrojního průkazu, pro kterou je posudek vystaven, a místo pobytu.

Podmínky zdravotní způsobilosti rozhodné pro posouzení zdravotní způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky č. 42/2015 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel.

Mimořádná pracovnělékařská prohlídka

Mimořádná prohlídka, která se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci, případně došlo-li ke zvýšení míry rizika pracovních podmínek, se podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. provádí v případech stanovených v § 12. Provádí se například, pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví, pokud to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek, došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika, byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, výkon práce byl přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než osm týdnů (vyjma práce v kategorii první a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak). Mimořádná prohlídka se také provádí na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo z podnětu zaměstnance.

Výstupní a následná prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí při ukončení pracovního nebo obdobného vztahu, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté. Dále též v případě, že u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, a to pokud trvají a v případě, že zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.

Výstupní prohlídka se též provádí před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis. Také se provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Následná prohlídka se provádí podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. v případě, pokud tak stanoví orgán ochrany veřejného zdraví nebo jiný právní předpis než zmíněná vyhláška.

Další případy pracovnělékařských prohlídek

Tímto přehledem nejsou vyčerpány všechny případy, kdy je vyžadováno zhodnocení zdravotního stavu zaměstnance, avšak jedná se o ty nejčastější. Další jsou již příliš specifické, například provozování dráhy a drážní dopravy (vyhláška č. 101/1995 Sb.), civilní letectví (zákon č. 49/1997 Sb.), námořní doprava (vyhláška č. 112/2015 Sb.), hasičské jednotky (nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků).

Pracovnělékařské prohlídky jsou také stanoveny pro příslušníky bezpečnostních sborů, a to ve vyhlášce č. 226/2019 Sb., o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech. U občanů, kteří mají být přijati do služebního poměru nebo u příslušníků Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jsou prováděny vstupní, periodické, mimořádné a výstupní pracovnělékařské prohlídky podle této vyhlášky. Lhůta periodických prohlídek je stanovena na dva roky, pokud jiným právním předpisem není stanovena jiná.

Interní předpis zaměstnavatele a smlouva s poskytovatelem PLS

Vzhledem ke složitosti celé problematiky pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců a povinnosti poskytovat zařízení pracovnělékařských služeb informace nutné k ochraně zdraví při práci, je vhodné zpracovat interní předpis o zajištění pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců a do přílohy uvést přehled těchto prohlídek pro jednotlivé funkce včetně jejich četností, odpovědnosti za jejich uskutečnění a případně i rozsah jednotlivých prohlídek. V návaznosti na tento předpis je vhodné zpracovat tzv. lhůtník, tedy seznam zaměstnanců s termíny provedených a následujících prohlídek. Důležitá je též řádná a věcně i právně úplná smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb.

Žáci na odborné praxi

Dochází-li na pracoviště zaměstnavatele žáci na odbornou praxi, je nezbytné, aby i oni byli zdravotně způsobilí pro výkon práce. Posouzení jejich zdravotní způsobilosti je uvedeno v § 51 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Posuzování zdravotní způsobilosti žáků hradí škola.

Další povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a kterým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením, jež souvisí s výkonem jejich práce, se musí podrobit. Také jim musí umožnit prohlídky absolvovat (§ 103 zákoníku práce). Vznikne-li zaměstnanci z důvodu absolvování prohlídky ztráta na výdělku, zaměstnavatel mu je povinen nahradit tuto ztrátu ve výši průměrného výdělku (pracovnělékařské prohlídky se primárně provádějí v zájmu zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance).

Hlídat lhůty jednotlivých prohlídek a včas si vyžádat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci je povinností zaměstnavatele (resp. vedoucího zaměstnance, jenž je za plnění úkolů BOZP odpovědný), neboť on nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti [§ 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce]. Nesmí tedy zaměstnanci přidělit práci, aniž by měl lékařem potvrzeno, že k jejímu výkonu je zdravotně způsobilý. A to nejen na začátku přidělení práce, ale ve stanovených lhůtách i v průběhu jejího výkonu. Pracovnělékařské prohlídky se provádějí v zájmu zaměstnavatele, tedy vedoucího zaměstnance. Zaměstnanec, který se v požadovaném termínu nepodrobí stanovené prohlídce, nesplňuje požadavky nezbytné pro řádný výkon této práce a zaměstnavatel, tedy vedoucí zaměstnanec, by mu ji neměl přidělit, resp. by mu měl zakázat další výkon práce.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je podle § 106 zákoníku práce povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, očkováním a vyšetřením, jež jsou stanoveny pro příslušný výkon práce právními předpisy, u lékaře, který zaměstnavateli poskytuje pracovnělékařské služby. Ty jsou vyňaty ze svobodné volby lékaře (§ 56 zákona č. 373/2011 Sb.).

Informace na závěr

Pracovnělékařské prohlídky v rámci pracovnělékařských služeb nelze zaměňovat s preventivními prohlídkami ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění, a proto nelze ani uplatnit vyhlášku č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Ta stanoví prohlídky k zcela jiným účelům.

2021-08-03

vas_nazor_6

 

Vyhledávání