K příjemnému a zdravému prostředí podstatně přispívá barevné uspořádání prostor pracoviště a vhodně esteticky provedená výzdoba, včetně květin.
Stěny místností, pokud není z technologických či jiných důvodů stanoveno jinak, by měly být vymalovány světle tónovanými barvami (závazné lhůty malování jsou uvedeny v závěru stránky). Stropy a pilíře mezi okny by vždy měly být bílé (případně pilíře natřeny světlejším barevným odstínem nátěru místnosti), neboť tím dojde k zjasnění místnosti. Také rámy oken by měly být světlé barvy (hnědá nebo černá je zcela nevhodná).
V místnostech, kde pracují jen ženy, je lépe použít teplých barev (červená, oranžová, žlutá). Je-li osazenstvo výlučně mužské, jsou vhodnější studené barvy (modrá, zelená). Taktéž věk hraje svou roli. Mladí mají raději barvy pestřejší, starší zaměstnanci naopak preferují odstíny tlumenější a méně syté. Uvedené zásady pro barevné odstíny ve vztahu k pohlaví či věku je nutno brát pouze jako informativní. Ne vždy odpovídají individuálním potřebám.
Vhodné je však počítat s tepelnými poměry na pracovištích. Prostory s vyšší průměrnou teplotou lze zdánlivě ochladit použitím studených barevných odstínů, vhodného efektu zdánlivého oteplení dosáhneme použitím teplých barev. Barvy mají vliv i na vnímání prostoru. Zesvětlené, méně syté studené tóny barev zvětšují celkový dojem prostoru a naopak světlé a syté odstíny teplých barev zmenšují.
Při navrhování barevné úpravy pracoviště je v prvé řadě třeba přihlížet k požadavkům, které na zrak zaměstnanců klade vykonávaná pracovní činnost. Opomenout však nelze ani psychologické a vizuální působení jednotlivých barev. Teplé barvy (červená, žlutá, oranžová a jejich odstíny) vyvolávají dojem tepla, působí živě, povzbuzují až vzrušují, podněcují k aktivitě. Naopak studené barvy (zelená, modrá, modrozelená a jejich odstíny) vyvolávají dojem chladu, uklidňují, poskytují úlevu zraku, podporují duševní soustředění a udržení stálého výkonu. Světlé barevné odstíny vzbuzují dojem lehkosti, zjasnění, zlepšují světelné poměry na pracovišti a nabádají k udržení čistoty. Temné barevné odstíny působí těžším až tísnivým dojmem a tlumí odrazivost světla. Syté a pestré barvy působí výrazně, více podněcují cit a náladu a oživují prostor. Uklidňující účinek mají málo syté (lomené) barvy, které navíc při jemně kontrastních barvách snadněji vytvářejí barevně vyvážený prostor. Zcela nevhodnými barvami jsou černá a sytě červená, která může působit úzkost.
Při volbě barevných odstínů je pro dosažení optimálních výsledků třeba zvážit:
- druh, způsob a trvání převládající pracovní činnosti – tak, aby snížila zrakovou námahu, zlepšila náladu a zvýšila pracovní schopnost člověka (převážně duševní práce – studená barva, například méně syté odstíny světle modré barvy; trvalé soustředění nebo jednotvárná činnost – odstíny studených barev – zelená, modrozelená),
- tvar, velikost a polohu prostoru (pracoviště) – plochy ohraničující prostor (stěny, strop a podlaha) tvoří z hlediska vnímání barvy pozadí, a proto jejich barvy mají především působit na celkový dojem prostoru (světlé odstíny barev na části nesené a středně tmavé na části nesoucí – stěny, sloupy); v místnostech s okny na jižní stranu se doporučují převážně studené barvy, naopak u oken na sever se doporučují světlé a teplé barevné odstíny (žlutá, béžová, okrová, oranžová),
- barvu zpracovávaného materiálu, předmětu, pracovního prostředku – zelená barva podporuje přesnost rozlišování detailů,
- barvu a intenzitu osvětlení,
- tepelné poměry na pracovišti,
- osazenstvo (podle věku, resp. pohlaví).
Celkové barevné ladění pracovišť má být harmonické a příjemné zraku, neboť soulad barev vytváří vnitřní pocit spokojenosti. Velké plochy bílých stěn v zorném poli působí monotóně a kontrastem ztemňují barvy zařízení kanceláře. Naopak stropy mají být bílé, neboť se tím zvýší účinnost umělého osvětlení a též se zlepší rovnoměrnost osvětlení.
Květinová a další výzdoba
Nejen prostory kanceláří, ale všech pracovních prostor je vhodné doplnit květinovou výzdobou v kořenáčích, případně i řezanými květinami umístěnými ve vázách.
Jak ukazují mnohé výzkumy, vhodné pokojové květiny v kancelářích napomáhají řešit problém syndromu nemocných budov, tedy budov plně klimatizovaných, jež nejsou přirozeným prostředím pro člověka. Syndrom se projevuje pocity suchosti vzduchu, vysychání sliznic v nose, ústech a krku, podráždění očí, 
malátnosti, bolesti hlavy, nedostatku kyslíku, ospalosti a poruchami soustředění. Má významný vliv i na potíže horních cest dýchacích. Květiny totiž dokáží zvýšit vzdušnou vlhkost, snížit množství prachu a ostatních škodlivých látek ve vzduchu a snížit únavu očí. Doporučuje se pořídit si rostliny, které zdobí spíše listy než květy. Za vhodné květiny do kanceláře jsou považovány Difenbachie (obrázek dole vlevo), Loubinec, Begonie, Dračinec, do tmavší místnosti Břečtan popínavý a Šáchor (obrázek vpravo). Myšlení pomáhají koncentrovat kaktusy (obrázek dole vpravo). Fíkusy zase velmi dobře čistí vzduch. Do prašného prostředí je vhodný Scindapsus. Do kanceláře jsou též vhodné Pepřinec, Zelenec chocholatý, Kalanchoe a další.
Na stěnách a dalších vhodných prostorách by měly nalézt své místo reprodukce uměleckých děl, fotografie, výtvarně hodnotné plakáty apod. Pěkné prostředí dotvářejí záclony, případně i závěsy, na oknech.
Nejen na administrativní pracoviště lze doporučit i různé fontánky (obrázek vlevo dole) a mlhovače (obrázek vpravo dole), které v letních měsících vytvářejí příjemné prostředí. Také mohou mít kladný vliv na tvorbu záporných iontů, jež působí pozitivně na člověka.
Voda působí příjemně i na obrázcích, které se použijí k výzdobě.
Při umístění výzdoby a dalších předmětů je nutné nezapomínat na to, že na únikových cestách je nezbytné dodržet požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Lhůty pro malování místností
Vraťme se však ještě k malování místností. Paragraf 55b nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění nařízení vlády č. 93/2012 Sb. stanoví, že obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provádí podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvedení těchto prostor do trvalého užívání.
Z uvedeného zcela jasně vyplývá, že pro stát jsou z hlediska zajištění BOZP nepřijatelné špinavé a zaprášené místnosti pracovišť, a že se snaží zajistit, aby na pracovištích pracovali zdraví zaměstnanci, tzn. zaměstnanci ve fyzické, psychické, sociální a estetické pohodě (definice zdraví Světové zdravotnické organizace). O to by se měli snažit i zaměstnavatelé a zaměstnanci.
2017-01-15
