specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Systémy managementu ∨ ˃

Pro efektivnější způsob řízení společností vznikly převážně na konci minulého století pravidla (standardy) zohledňující požadavky trvale udržitelného rozvoje společnosti nebo firmy. Prvním systémem byl systém managementu jakosti (dnes kvality), který vznikl jako důsledek zjištění, že více kontrol nezajistí vyšší kvalitu. Následovaly ho systémy environmetálního managementu, managementu BOZP a managementu bezpečnosti informací. Přijetí těchto systémů je pro každou společnost dobrovolné. Avšak dodává jí vyšší konkurenceschopnost. Dnes již někteří obchodní partneři požadují prokázání se splněním těchto standardů, a to nejen v oblasti kvality, ale i BOZP.

Nejedná se o vytváření paralelních systémů řízení, společnost musí mít vždy jen jeden způsob řízení jejího chodu, ale o parametry tohoto řízení společnosti, tedy o řízení společnosti s důrazem na kvalitu (nikoliv jen výrobku nebo služby, ale celé společnosti), ochranu životního prostředí nebo ochranu zaměstnanců (záměrně neuvádím „ochranu zdraví zaměstnanců“, neboť sem též patří pohoda při práci, pracovní prostředí, vztahy mezi zaměstnanci atd., tzn. i nepřímá ochrana zdraví), případně na bezpečnost informací. „S důrazem na…“ není myšleno s důrazem na splnění zákonných požadavků, i když i to je součástí, ale s důrazem na vytvoření a neustálé zlepšování systému vedoucího k splnění zákonných a případně i dalších požadavků. Tedy s důrazem na vytvoření a neustálé zlepšování cesty k dosažení cíle včetně jeho dosažení, nikoliv jen dosažení cíle.

Zavedení systémů by též nemělo znamenat, že existuje oddělení pro řízení těchto systémů, jež úzce spolupracuje s vrcholovým managementem a zabývá se pouze aspekty řízení a vedle něj tzv. výkonná oddělení nebo zaměstnanci – odpadový hospodář (pokud jej firma musí mít) a odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, kteří nemají možnost zasahovat do tvorby systémů řízení.

Systémy managementů kvality, environmentu a BOZP

Chce-li společnost v rámci svého řízení zohlednit požadavky na kvalitu a deklarovat tak určitou úroveň zajištění řízení, lépe řečeno správy kvality (QMS – Quality Management System) ve své firmě nebo společnosti (prokazovat shodu), postupuje podle normy ISO 9001 (Systémy managementu kvality – Požadavky). V případě, chce-li zohlednit požadavky environmentálního řízení (EMS – Environmental Management System), postupuje podle norem řady ISO 14001 (Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití), případně podle evropského standardu – Nařízení rády (ES) č. 1836/93 (EMAS), resp. EMAS II (EMAS – Eco-Management and Audit Schneme; Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí). Avšak v případě zohlednění systémového přístupu k BOZP (OHSMS – Occupational Health and Safety Management Systém = Systém managementu BOZP) zatím nemůže postupovat podle žádné normy ISO (International Organization for Standardiration = Mezinárodní organizace pro normalizaci). I když tato norma se již připravuje a má být v březnu 2018 vydána jako ISO 45001.

Je však nutné mít zároveň na vědomí, že podle zákoníku práce v každé firmě nebo společnosti má být zaveden ucelený systém řízení BOZP, tedy systém řízení rizik při práci, jenž je integrální součástí řízení chodu společnosti.

Systémy managementu BOZP

V České republice může společnost nebo firma pro zavedení OHSMS zvolit možnost získání titulu „Bezpečný podnik“ podle stejnojmenného národního programu nebo může postupovat podle mezinárodně uznávané normy OHSAS 18001:2007 (ČSN OHSAS 18001:2008), která nahradila specifikaci OHSAS 18001:1999. Případně mohou být využity Metodické návody pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ILO-OSH 2001 vydané Mezinárodní organizací práce, které jsou mezinárodním vzorem kompatibilním s jinými normami a návody pro systémy řízení BOZP. Obsahují návod pro postup ve dvou úrovních – celostátní a podnikové. Zdůrazňují, že za řízení BOZP musí mít odpovědnost linioví manažeři, nikoliv specializovaní pracovníci BOZP nebo odbory. Podporují neustálé opakování cyklů pěti hlavních oblastí za účelem trvalého zlepšování systému řízení BOZP. Nevyžadují certifikaci.

Toto však nejsou jediné ve světě známé standardy – například německý OHRIS či Self-Audit Handbook for SMEs (S-AH), tedy Samoprověřovací příručka pro malé a střední podniky.

Program Bezpečný podnik je ve svých požadavcích konkrétnější než OHSAS (lze o něm říci, že je vyšší formou kontroly) a komplexnější, neboť zahrnuje i PO, životní prostředí a nakládání s chemickými látkami. Více se zaměřuje na praktický důsledek řízení BOZP než na systém řízení. Není určen pro nevýrobní firmy s malou mírou rizik.

Pro získání titulu je nezbytné nejprve zjistit současný stav BOZP včetně PO a též i životního prostředí podle otázek obsažených v dotazníku, jenž je jádrem programu. Pokud je celý dotazník vyplněn zaškrtnutím „ano, je splněno v celém rozsahu“, případně „netýká se“ může společnost zaslat vyplněnou žádost na příslušný oblastní inspektorát práce. Ten provede prověrku, zda údaje uvedené v auditu jsou fyzicky splněny. V případě kladného zjištění doporučí vydat titul „Bezpečný podnik“. Titul vydává ministr práce a sociálních věcí. Vydané osvědčení má platnost po dobu tří let.

Norma OHSAS 18001 je zpracována tak, aby mohla být uplatněna v jakékoliv firmě, v kterékoliv zemi, tedy na velmi obecných základech obdobně jako ISO normy. Pro zavedení systému podle OHSAS je důležité, aby si firma stanovila politiku BOZP, jejíž součástí je závazek přinejmenším plnit požadavky platných právních předpisů BOZP, jež se na firmu vztahuje. Společnost, která chce zavést, udržovat a trvale zlepšovat systém managementu BOZP a ostatním prokazovat shodu s požadavky OHSAS 18001 může za tím účelem požádat o certifikaci externí k tomu akreditovanou společnost nebo učinit vlastní rozhodnutí a vydat vlastní prohlášení o shodě s normou OHSAS na základě pozitivního výsledku interního auditu (audit prokázal shodu s normou). Certifikace externí firmou, ani vlastní prohlášení však neznamená, že BOZP je ve firmě zajišťována na 100 %. Prohlášením není deklarováno bezchybné plnění úkolů BOZP, ale vytvoření systému zajištění BOZP v souladu s OHSAS 18001. Je to stejné, jako u jakosti, prohlášení shody s ISO 9001 negarantuje jakost výrobku, ale systém správy jakosti společnosti. Což je podstatný rozdíl (garantována je snaha firmy vyrábět kvalitní výrobky a vytvoření určitých předem stanovených předpokladů proto, tedy je vytvořena vyšší pravděpodobnost kvality). Obdobně OHSAS 18001, jako všechny ostatní systémy managementu BOZP, negarantuje bezpečné a zdraví nezávadné prostředí, jakož i 100 % neporušování právních předpisů, i když plnění úkolů BOZP je jeho podstatnou částí. Garantuje vytvoření systému řízení trvale směřujícího k naplnění bezpečného a zdraví nezávadného prostředí, který se stal součástí firemní politiky.

obrazek_3Systém managementu podle OHSAS 18001 podléhá auditům, které mají ověřit zda je systém zaveden a zda jeho jednotlivé prvky fungují. V žádném případě se nejedná o prověrku BOZP, tedy vyšší úroveň kontroly BOZP, ani o náhradu na vyhledání a vyhodnocení rizik při práci. Kontrolou se vyhledávají závady, tedy jednotlivá porušení bezpečnostních předpisů. Naopak audit jako nedostatky shledává systémové chyby, tzv. neshody, což znamená, že pokud jsou nalezeny závady, ještě se nemusí jednat o neshodu tedy chybu systému. Protože každý systém je jiný, zaměřuje se audit na kontrolu systému a jeho funkčnost, nikoliv na jednotlivé provedení požadavku.

Norma OHSAS pro zavedení standardizovaného systému řízení BOZP požaduje ustanovení odpovědné osoby za BOZP ve vedení firmy. Bohužel nestanovuje však, že by měla mít, alespoň minimální kvalifikaci v oblasti BOZP, která je pro efektivní zavedení systému opravdu nutná. Ideální by bylo, kdyby měla odborné znalosti na úrovni odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a k tomu i znalosti pro zavádění systému řízení podle OHSAS 18001. Minimálně by však měla mít alespoň základní znalosti z obou oblastí, pokud se nejedná o odborně způsobilou osobu k prevenci rizik nebo osobu zavádějící a trvale zlepšující systém managementu BOZP.

Integrovaný systém

Společnost může též zvolit cestu zavedení integrovaného systému (IMS – Integrated Management System), který zohledňuje tři, resp. čtyři složky. Je to velmi výhodné, i když velice náročné, obzvláště pro společnost, jež nemá dokonale propracovaný systém řízení. Jednotlivé systémy se plně nepřekrývají, a proto je nelze zavádět jako jediný celek, ale jako vzájemně integrované, tj. vzájemně propojené podporující se celky (auditování systémů včetně integrovaných řeší ČSN EN ISO 19011:2012). Přes značnou finální výhodnost integrovaného systému však nelze zamítat zavedení pouze jednotlivého systému, což je výhodné pro fáze zavádění a „vstřebávání“ systému firmou, resp. jejími zaměstnanci. Též není nutné postupovat, jak je většinou běžné, od jakosti přes environmentální management k BOZP. Zavedení jednoho systému by mělo být podnětem k zavedení dalších a k jejich následné integraci, neboť integrovanému systému patří budoucnost. Nemusí se však jednat o úplnou integraci, ale o sdružení systémů, kdy v tzv. vrchní úrovni jsou sdruženy do jednoho celku prvky, které obsahují všechny mezinárodní standardy (správa dokumentace a záznamů, interní audity, přezkoumání vedením společnosti, údržba vybavení, školení atd.) a v druhé úrovni jsou spravovány subsystémy pokrývající jednotlivé příslušné oblasti.

Oborové systémy

Kromě výše uvedených systémů managementu kvality, environmentu, BOZP a bezpečnosti informací existuje celá řada dalších méně rozšířených systémů. Některé systémy byly vytvořeny pro určitý obor – například pro automobilový průmysl nebo pro zdravotnictví.

2017-01-28

vas_nazor_6

 

Vyhledávání