specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Současné pojetí BOZP

V osmdesátých letech minulého století Evropské hospodářské společenství (EHS), předchůdce dnešní Evropské unie, přehodnotilo svůj přístup k BOZP a vytvořilo novou filosofii. Tento proces vyvrcholil zrušením dosavadních předpisů a vydáním Směrnice rady č. 89/391/EHS z 12. června 1989 o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tato směrnice se stala nejen základem pro vytvoření legislativního rámce BOZP, ale především právním garantem prosazení nové filosofie.

V rámci přípravy na vstup České republiky do Evropské unie musely být sjednoceny naše právní předpisy řešící BOZP s právními předpisy Evropské unie. Tzv. druhou euronovelou zákoníku práce byla do našeho právního řádu v plném rozsahu zapracována nová filosofie pro oblast BOZP, obecně nazývaná nové pojetí BOZP, tedy současné pojetí BOZP.

Od 1. ledna 2001, kdy nabyla uvedená novela účinnosti, se zásadně změnilo pojetí BOZP. Dosavadní technický přístup byl nahrazen systémovým. To vede nejen k nárůstu administrativy (základem dobře fungujícího systému je podrobný popis všech jeho článků a jejich fungování), ale především odpovědnosti jednotlivých vedoucích zaměstnanců. Dále je důraz kladen především na management rizik při práci (právní předpisy pokrývají cca 70 % až 80 % stanovení rizik a opatření ke snížení jejich působení; zbylé musí vyhledat a vyhodnotit zaměstnavatel a stanovit opatření) a také na zapojování zaměstnanců do řešení otázek BOZP, a tím i do řízení společnosti. Zaměstnanci se na řízení BOZP podílejí prostřednictvím svých zástupců nebo odborových organizací.

Dnešní pojetí BOZP není o tom, že právní předpis požaduje, aby každý soustruh byl vybaven háčkem na odstraňování třísek, ale, že výrobce (případně dodavatel) vyhodnotí rizika u tohoto soustruhu a do jeho průvodní dokumentace stanoví požadavky provozu – například i ten háček na odstraňování třísek, případně jiné řešení. Rizika na konkrétním pracovišti vyhodnotí zaměstnavatel, provozovatel tohoto soustruhu, a stanoví opatření k zajištění jeho bezpečného provozu v jeho firmě – například i ten háček na odstraňování třísek, pokud jej nestanovil výrobce, nebo jiný způsob bezpečného odstranění třísek, který, vzhledem ke konkrétním podmínkám soustruhu a pracoviště je výhodnější. V tom je základní výhoda systému vyhledání a vyhodnocení rizik (managementu rizik) – opatření lze stanovit optimálně pro konkrétní podmínky v jednotlivém případě.pozadavek

Současný přístup k BOZP, systémový, již neřeší jen negativní aspekty výrobních procesů, ale předcházení těmto aspektům. Nezaměřuje se jen na stroje, zařízení a pracovní prostředí, ale i na lidský faktor a kulturu práce. BOZP již není záležitostí pouze technika BOZP, jak tomu bylo v době technického přístupu, ale vedení společnosti (vrcholného managementu a všech ostatních vedoucích zaměstnanců) a též všech ve firmě pracujících zaměstnanců. Vnějším výrazem těchto změn je nahrazení označení bezpečnostní technik (při provozování hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem se stále jedná o oficiální označení) označením odborně způsobilá osoba k plnění úkolů v prevenci rizik, zkráceně osoba odborně způsobilá k prevenci rizik, která má zcela odlišné povinnosti a měla by ve firmě mít i odlišné postavení.

Proto BOZP dnes zahrnuje bezpečnost, pohodu, sociální ochranu a ochranu zdraví.

Vývoj však pokračuje dál. Do popředí se dostává organizační faktor, resp. řešení organizačích chyb. Problémem organizačních chyb je nemožnost dohledat přímého viníka, neboť jsou důsledkem činností více lidí nebo slabého místa firemní kultury.

2017-01-28

vas_nazor_6

 

 

Vyhledávání