Provozuje-li právnická nebo fyzická podnikající osoba, pouze činnosti, které jsou zařazeny do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, je především povinna v potřebném množství a druzích obstarávat a zabezpečovat požární techniku, věcné prostředky PO (prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a další stanovené prostředky) a požárně bezpečnostní zařízení (systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení).
Umístění hasicích přístrojů většinou vyplývá ze stavební dokumentace nebo z dokumentace PO. Hasicí přístroje se umisťují v místech, kde je největší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Rukojeť přenosného hasicího přístroje nesmí být umístěna výše než 150 cm nad podlahou. Pokud je umístěn na podlaze (obvykle sněhový), musí být vhodným způsobem zajištěn proti pádu (zavěšen, připoután řetízkem apod.).
U požárně bezpečnostních zařízení musí být nejméně jedenkrát za rok zajištěna kontrola jejich provozuschopnosti. To se týká hasicích přístrojů, nadzemních i podzemních požárních hydrantů, požárních dveří, nouzového osvětlení a jeho agregátu, evakuačních výtahů v nouzovém režimu, požárního odvětrání prostor, požárních klapek, požárního rozhlasu, požární sirény atd. (kdo je k tomu oprávněn je podrobně rozepsáno zde).
U elektrické požární signalizace (EPS) se kontrola provozuschopnosti provádí minimálně jedenkrát ročně. Navíc se jedenkrát za půl roku provádí zkouška samočinného hlásiče a zařízení, které EPS ovládá, například požární dveře. Jedenkrát měsíčně se provádí zkouška činnosti ústředny a doplňujících zařízení.
Dále právnická nebo podnikající fyzická osoba, musí vytvářet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce. Především udržovat volné únikové cesty a příjezdové komunikace, volný přístup k rozvodným zařízením, hlavním uzávěrům vody, plynu apod., jakož i k prostředkům PO. Pokud je objekt vybaven požárními dveřmi, je součástí těchto podmínek i zajištění spolehlivého uzavření těchto dveří, avšak za podmínek, že tím nejsou zablokovány a umožňují volný průchod v případě evakuace.
Tím nejsou vyčerpány všechny povinnosti. Například při svařování na místech, která jsou v souladu s vyhláškou č. 87/2000 Sb. hodnocena jako místa s nebezpečím požáru nebo s nebezpečím výbuchu s následkem požáru musí být vydán příkaz ke svařování a provedena opatření v něm stanovená.
Součástí zajištění podmínek PO je označení pracovišť a ostatních míst příslušnými bezpečnostními značkami, zákazy, příkazy a pokyny včetně evakuačních cest a evakuačních výtahů.
V prostorách, kde se pravidelně vyskytují minimálně tři zaměstnanci nebo veřejnost, musí být nejméně jedenkráte ročně zajištěno provedení pravidelné preventivní požární prohlídky preventistou požární ochrany (případně technikem PO nebo odborně způsobilou osobou). Zjištěné závady musí být neprodleně odstraněny.
V neposlední řadě je zaměstnavatel povinen bezodkladné oznámit územně příslušnému operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý v jeho prostorách nebo při provozovaných činnostech. Dále je mu povinen předem oznámit spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření.
Na pracovištích, kde jsou provozovány pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, zákon o požární ochraně nevyžaduje vést dokumentaci požární ochrany, ani provádět školení PO zaměstnanců.
Školení PO zaměstnanců, resp. seznámení s požadavky právních předpisů o požární ochraně, i na pracovištích bez zvýšeného požárního nebezpečí však vyžaduje zákoník práce (§ 103 odst. 2 s přihlédnutím k ustanovení § 349 odst. 1) a je tedy nutné jej provádět i zde – jako samostatné školení nebo v rámci tzv. školení BOZP, lépe řečeno v rámci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP.
2023-04-19
