Po obnově Československa po ukončení druhé světové války dochází k významným politickým i hospodářským změnám. V tomto období jsou na závodech ustanovováni bezpečnostní technici. V roce 1948 vydalo ministerstvo práce a sociální péče směrnice, které rámcově stanovily činnost bezpečnostních techniků. Podobné opatření provedlo ministerstvo průmyslu vyhláškou č. 1013/1948 Ú. 1. l. pro bezpečnostní techniky v hornictví. V zákoně č. 241/1948 Sb., o pětiletém plánu, byl vytýčen úkol zvyšovat počet bezpečnostních techniků.
V zákoně č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti při práci je již funkce bezpečnostního technika zmíněna. V § 2 Povinnosti vedení podniku je uvedeno: „K plnění úkolů, které se týkají bezpečnosti při práci, ustanoví vedení podniku v dohodě s orgány dozoru nad bezpečností při práci v závodech a zařízeních, které určí příslušná ministerstva, bezpečnostní techniky. Bezpečnostní technici vykonávají své úkoly v součinnosti s orgány jednotné odborové organizace“. Zároveň bylo uvedeno, že: „vedení podniku zodpovídá za zajišťování bezpečné a zdravé práce“.
Ministerstvo pracovních sil vydalo k tomu prováděcí předpis vyhlášku č. 206/1952 Ú. l., o provozně bezpečnostní službě v podnicích. Vyhláška stanovila podmínky pro činnost bezpečnostního technika, vymezila jeho vztah k orgánu inspekce práce jednotné odborové organizace a stanovila, že odpovědnost vedoucích zaměstnanců za plnění úkolů zaměstnavatele v BOZP není ustanovením bezpečnostního technika dotčena a nemůže být na něj přenesena. Bezpečnostní technik se tak stal výkonným poradním orgánem zaměstnavatele pro vytváření a udržování podmínek bezpečné a zdravotně nezávadné práce.
Nový zákon č. 65/1961 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, který předcházející zákon nahradil, již neuvádí bezpečnostního technika (zrušil jej), ale odborného pracovníka, který pomáhá při plnění úkolů souvisejících s bezpečnostní a ochranou zdraví při práci. Jeho ustanovení bylo v kompetenci ředitele podniku nebo závodu. V důvodové zprávě k zákonu bylo uvedeno, že tito pracovníci musí mít odbornou kvalifikaci (podle konkrétních potřeb inženýrskou a středně technickou, příp. odbornou), jakož i odborné zkušenosti. Zároveň bylo uvedeno, že přitom budou plně využiti pracovníci, kteří dosud vykonávali funkce bezpečnostních techniků. Také bylo zmíněno, že tito odborní pracovníci budou pomocným a poradním orgánem ředitele, nikoliv výkonným orgánem. Neponesou tedy za ředitele odpovědnost, která vyplývá z jeho funkce a náplně jeho činnosti. Rovněž odpovědnost ostatních vedoucích nebude dotčena, ustanoví-li si ředitel závodu uvedeného odborného pracovníka.
Zákon č. 65/1961 Sb. platil krátce. Byl nahrazen zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce. V něm nebyl zmíněn ani bezpečnostní technik, ani odborný pracovník. Tato problematika byla řešena v jednotlivých prováděcích předpisech k zákoníku práce, kterých za jeho dobu platnosti bylo postupně několik. V prvním z nich se uvádí, že k plnění povinností si vedoucí organizace ustanovuje podle potřeby kvalifikované pracovníky (revizní techniky, jeřábové referenty, protiprašné techniky, odborné referenty). To bez nějakých zásadnějších změn platilo do 1. června 1994 (v průběhu času se opět objevil termín bezpečnostní technik). K tomuto dni byla z právního řadu vypuštěna povinnost mít odborníka pro zajišťování BOZP. Kvalifikační požadavky na bezpečnostního technika byly řešeny po jednotlivých resortech.
Změnu přinesla až euronovela zákoníku práce č. 155/2000 Sb., která přímo do zákoníku práce uvedla povinnost zajistit si odborně způsobilého zaměstnance. Zároveň stanovila jeho odbornou způsobilost (dosažení věku 18 let a získání odborného vzdělání a odborné praxe). Vláda nikdy nesplnila požadavek zákoníku práce stanovit nařízením bližší předpoklady získání odborné způsobilosti. Tento nedostatek byl v průběhu roku 2001 částečně kompenzován nezávazným dokumentem z řady bezpečnostně technických požadavků Českého úřadu bezpečnosti práce BTP 0011/01 Systém vnitřního řízení bezpečnosti v podniku část 2: Odborná způsobilost osob v prevenci rizik a rozsah jejich činnosti.
Stanovení jasných kvalifikačních požadavků přinesl až zákon č. 309/2006 Sb., který také ustanovil za jakých podmínek musí být zajištěna odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, jež je nástupcem bezpečnostního technika. V současné době pojem bezpečnostní technik je vyhrazen pro fyzickou osobu způsobilou pro plnění úkolů na úseku BOZP a bezpečnosti provozu při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.
2017-07-02
