Profesní školení řidičů motorových vozidel, až na výjimky stanovené právními předpisy (§ 46 zákona č. 247/2000 Sb.; mezinárodní dohoda ADR), bylo již před lety zrušeno. Novela zákona č. 111/1994 Sb. (č. 102/2013 Sb.) zrušila povinnost zajistit školení řidičů z povolání a tím od 1. května 2013 celou problematiku značně zjednodušila (pozor, některé autoškoly stále tuto povinnost na svých stránkách uvádějí).
Nemá tedy smysl rozlišovat řidiče motorových vozidel na řidiče z povolání a na řidiče-referenty. Toto členění je již zastaralé a neodpovídá současnému způsobu stanovení povinností právními předpisy zajišťovat školení řidičů motorových vozidel (obdobně to platí pro lékařské prohlídky – viz závěr této stránky). Je třeba rozlišovat pouze:
- řidiče podléhající ustanovení § 46 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz dále), kteří musí absolvovat zdokonalování odborné způsobilosti pro účely profesní způsobilosti řidičů,
- řidiče, kteří musí absolvovat školení pro přepravu nebezpečných věcí (podle ADR) a
- ostatní řidiče-zaměstnance, příp. OSVČ či jiné osoby uvedené v § 12 zákona č. 309/2006 Sb., jež z různých důvodů k splnění pracovních povinností (například služební cesta, doprava materiálu na místo výkonu práce živnostníka) použijí firemní či soukromé motorové vozidlo při plnění pracovních úkolů.
To, že profesní školení se ze zákona týká pouze úzké skupiny osob, však nebrání zaměstnavateli, aby na základě vyhodnocení rizik při práci, jako své opatření si stanovil pro své řidiče motorových vozidel, na které se nevztahuje zákonná povinnost (nesprávně nazývaných řidiči-referenti), povinnost absolvovat speciální odborné školení (musí si stanovit jeho obsah, kdo jej bude provádět, kdo se jej zúčastní, jak bude prováděno přezkušování a jak často bude opakováno). Záleží na výsledcích hodnocení rizik a na zaměstnavateli, jaká si případně stanoví opatření.
Povinnost absolvovat speciální odborné školení pro tzv. řidiče-referenty též může vyplynout ze sjednaných pojistných podmínek (nutno rozlišovat speciální odborné školení a obecné tzv. školení BOZP, které musí absolvovat každý zaměstnanec-řidič motorového vozidla – viz dále).
Školení ostatních řidičů
Přestože profesní školení řidičů motorových vozidel bylo pro většinu z nich zrušeno, neznamená to, že řidiči nemusí být školeni z požadavků dopravních předpisů vztahujících se k zajištění BOZP. Vztahuje se na ně tzv. školení BOZP, lépe řečeno školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, jehož součástí musí být i školení o požadavcích dopravních předpisů, pokud upravuji otázky týkající se ochrany života a zdraví (tedy nikoliv o ekonomické nebo ekologické jízdě apod.). Absolvování tohoto školení se vztahuje i na řidiče, kteří musí absolvovat zdokonalování odborné způsobilosti pro účely profesní způsobilosti řidičů, a to včetně školení o požadavcích dopravních předpisů upravujících otázky týkající se ochrany života a zdraví (nejedná se tedy o nějaké speciální školení pro určitou skupinu řidičů, ale o obecné školení pro všechny řidiče motorových vozidel bez výjimky).
Chodci též musí absolvovat školení
Pro úplnost uvádím, že výše zmíněné školení se také týká zaměstnanců, kteří pro zaměstnavatele vykonávají pěší pochůzky mimo areál. Ty samozřejmě musí být školeni z jiných požadavků dopravních předpisů upravujících otázky týkající se ochrany života a zdraví, než řidiči motorových vozidel (§ 29 a § 53 až 55 zákona č. 361/2000 Sb. atd.). Systémově se však jedná o totéž, o co u ostatních řidičů motorových vozidel.
Kdo a jak často může provádět školení ostatních řidičů?
Část tzv. školení BOZP věnovaná dopravním předpisům nemusí být prováděna autoškolou, neboť kvalifikace na školitele není stanovena, tedy může jej provádět (v rámci tzv. školení BOZP nebo jako samostatné školení) kdokoliv, například vedoucí zaměstnanec dopravy nebo majitel firmy či odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, koho k tomu zaměstnavatel ustanovil (měl by mít potřebné znalosti a rétorické dovednosti).
Obdobně to platí o lhůtě opakování tohoto školení. Tu si opět stanovuje zaměstnavatel sám, tedy školitel není oprávněn stanovit, jak dlouhou dobu jím provedené školení platí (například na vydaném osvědčení o absolvování [řidič nemusí mít žádný doklad o absolvování tohoto školení]). Opravdu není nutné odvozovat lhůtu od zákona č. 247/2000 Sb. (jeden rok), jak některé autoškoly uvádějí. Je možné si stanovit interval dvou, tří nebo například pěti let, případně půl roku. To záleží jen na zaměstnavateli.
Obsah školení pro ostatní řidiče
Školení má obsahovat nejen seznámení s požadavky z dopravních předpisů upravujících otázky ochrany života a zdraví. Také má obsahovat přiměřené informace a pokyny o BOZP, které vyplývají z interních předpisů zaměstnavatele řešící tuto problematiku. Především vyplývajících z místního provozního bezpečnostního předpisu (proto jej musí absolvovat i řidiči podléhající zdokonalování odborné způsobilosti).
Z tohoto důvodu provedené školení autoškolou nebo e-learningem je pro naplnění požadavku zákoníku práce většinou nedostatečné (pokud zaměstnavatel neposkytl školiteli podklady – místní provozně bezpečnostní předpis, nebo neprovedl doplňkové školení ke školení provedené autoškolou nebo e-learningem [pro tzv. školení BOZP provedené e-learningem je to prakticky nutnost]).
Zároveň připomínám, že do obsahu tohoto školení nepatří (není požadováno právním předpisem) vše, co sice požadují dopravní předpisy, avšak neupravuje to otázky týkající se ochrany života a zdraví, například zásady hospodárné jízdy a ekologie provozu motorového vozidla. Obsah školení není oprávněn určit školící (autoškola apod.), ale na návrh odborně způsobilé osoby k zajištění úkolů v prevenci rizik zaměstnavatel.
Judikát dotýkající se obsahu školení ostatních řidičů
Pro doplnění informace o školení ostatních řidičů uvádím judikát (o judikátech blíže zde) Nejvyššího soudu ČR, jenž potvrzuje, že není nutné podrobné speciální školení pro tyto řidiče.
Judikát Rc 52/2002 21 Cdo 1239/2000 uvádí: „…při zkoumání, zda se zaměstnavatel podle ustanovení § 191 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zprostil odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance, u něhož je řízení vozidla předmětem pracovního vztahu, osvědčuje seznámení zaměstnance s dopravními předpisy již zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Protože na bezpečnost a plynulost silničního provozu, včetně dodržování pravidel silničního provozu, dohlíží policie, není ani třeba zkoumat kontrolu znalostí a dodržování těchto pravidel zaměstnavatelem.“
Přehled povinností absolvovat školení řidičů
Řidič v zaměstnaneckém poměru:
- řídí některé z motorových vozidel uvedených v § 46 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů – musí absolvovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které obsahuje i požadavky dopravních předpisů vztahující se k zajištění BOZP a interních dopravních předpisů zaměstnavatele (především místního provozně bezpečnostního předpisu), a také zdokonalování odborné způsobilosti řidičů ve smyslu § 47 a 48 zákona č. 247/2000 Sb. (vstupní školení zakončené zkouškou a roční pravidelná školení),
- neřídí některé z motorových vozidel uvedených v § 46 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů – musí absolvovat školení o právních a ostatních přepisech k zajištění BOZP obsahující i požadavky dopravních předpisů vztahující se k zajištění BOZP a interních dopravních předpisů zaměstnavatele (lhůtu opakování školení a jeho obsah stanovuje zaměstnavatel).
Řidič – OSVČ:
- řídí některé z motorových vozidel uvedených v § 46 zákona č. 247/2000 Sb. – musí absolvovat zdokonalování odborné způsobilosti řidičů ve smyslu § 47 a 48 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vstupní školení zakončené zkouškou a roční pravidelná školení),
- neřídí některé z motorových vozidel uvedených v § 46 zákona č. 247/2000 Sb. – nemusí absolvovat žádné školení (ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce se na něj nevztahuje!).
Kdo musí absolvovat zdokonalování odborné způsobilosti?
Zdokonalování odborné způsobilosti podléhá řidič vozidel zařazených do skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E. Zahrnuje vstupní a následné pravidelné školení. Výuku a výcvik, z kterých se zdokonalování odborné způsobilosti skládá, smí provádět pouze k tomu akreditovaná fyzická nebo právnická osoba. Pravidelné školení, které se provádí pouze formou výuky, je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Platnost průkazu profesní způsobilosti řidiče je 5 let.
Lékařské prohlídky
Pro úplnost uvádím, že pro účel lékařských prohlídek je nutné řidiče členit na podléhající pravidelným lékařským prohlídkám ve smyslu § 87 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podléhající pracovnělékařským prohlídkám ve smyslu vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Nejen, že členění je jiné, než u školení, ale příležitostní řidiči (řízení motorového vozidla není obvyklou součástí výkonu práce), jež musí školení o dopravních předpisech absolvovat, nemusí absolvovat žádnou lékařskou prohlídku týkající se řidičů motorových vozidel, což je dalším důvodem k tomu nepoužívat zastaralé pojmy řidič-referent a řidič z povolání.
2019-07-12
