Dnes stále častěji jsou zaměstnáváni cizinci. I ti musí absolvovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Ve spojitosti s tím je často diskutovanou otázkou v jaké řeči jim mají být informace poskytnuty – v češtině, v jejich mateřském jazyce nebo v tzv. komunikačním jazyce společnosti stanoveném v rámci firemní kultury. Zákoník práce toto neřeší (pouze uvádí, že informace o rizicích práce a o opatřeních na ochranu před jejich působením musí být pro zaměstnance srozumitelné, tedy nikoliv informace poskytované v rámci školení).
Vedoucí zaměstnanec se musí s cizinci dorozumět, a to nejen o přidělované práci, ale též o zajištění jejího bezpečného výkonu. Tedy pokud je splněna tato podmínka, není důvodu školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP provádět extra v mateřském jazyce. Podle osnovy a pomocných materiálů zpracovaných odborně způsobilou osobou k prevenci rizik jej provede vedoucí zaměstnanec, který bude zaměstnancům-cizincům práci přidělovat a kontrolovat jejích výkon (bude je řídit a bude s nimi komunikovat). A pokud podmínka dorozumnění není splněna, neměla by být těmto zaměstnancům-cizincům práce přidělena (když Bulhar kývne, neznamená to, že souhlasí).
Lze tedy shrnout, že provádění školení BOZP cizinců v jejich mateřském jazyce je odůvodnitelné pouze v případě, že cizinci neovládají český jazyk natolik, aby dostatečně porozuměli obsahu školení. V tomto případě je však diskutabilní, zda splňují kvalifikační požadavky pro výkon práce, neboť jak budou přijímat od svého nadřízeného pokyny o BOZP v průběhu výkonu práce (zajisté nebude možné vždy přivolat překladatele).
V případě, že vedoucí zaměstnanec je také cizinec, provede školení v jazyce, v kterém s nimi bude při práci komunikovat.
2017-02-24
