V úvodu studia nového právního předpisu je zcela nezbytné ujasnit si, na jaké konkrétní podmínky se předpis vztahuje nebo naopak nevztahuje. Neznamená, že například nařízení vlády, které stanoví technické požadavky na strojní zařízení, se dnem nabytí účinnosti vztahuje na všechna strojní zařízení. Velmi důležité je nastudovat uvedenou použitou terminologii, neboť určitý název může být pro účel předpisu chápán trochu odlišněji, než je tomu v běžné praxi. Též je možné, že použitý termín je vysvětlen v jiném právním předpise. Například zákoník práce zaměstnancům pracujícím v nepříznivých mikroklimatických podmínkách povoluje pivo se sníženým obsahem alkoholu. Objasnění tohoto pojmu je možno nalézt ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j), a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích… a zjistit tak, že se v žádném případě nejedná o tzv. 8° pivo, neboť množství alkoholu smí být pouze do 1 hmotnostního procenta, resp. 1,2 % objemového (8° má přes 2 %; dnes jej vyhláška č. 248/2018 Sb., nazývá nízkoalkoholické pivo).
Je-li výčet, například povinností nebo požadavků, uvozen slůvkem „zejména“, jedná se o příkladný výčet, tedy není konečný. Pokud je ve výčtu uveden jen seznam povinností nebo požadavků bez uvození, jedná se o výčet taxativní, tzn., že se jedná o ucelený výčet, který dále nemůže být rozšiřován.
Studium právních předpisů musí být velice pozorné. Například je nutné věnovat pozornost postavení slov „a“ a „nebo“ v případech, kdy je adresována nějaká povinnost více subjektům, a to za rozdílných podmínek. Povinnost vztahující se na: „nákladní a speciální vozidlo nebo soupravu o celkové hmotnosti vyšší než 3 500 kg“ se vztahuje na všechna nákladní a speciální vozidla bez ohledu na jejich celkovou hmotnost a na soupravy o celkové hmotnosti vyšší než 3 500 kg. Pokud by místo „nebo“ bylo „a“ omezení hmotnosti nad 3,5 t by se týkalo i nákladních a speciálních vozidel. Obdobně je nutné rozlišovat, zda kontrolní orgán pokutu „může uložit“, nebo mu ze zákona vyplývá, že ji uloží, tedy najde-li závadu, pokutu musí uložit.
Též je velmi důležité ujasnit si souvislosti a vazby k jiným právním předpisům. Není tím míněno jen zjištění, zda novým předpisem je jiný novelizován nebo zrušen, ale především vzájemná propojení a ovlivnění. To se především týká prováděcích předpisů – vyhlášek a nařízení vlády.
Nejde jen o zjevné souvislosti. Například na vyhlášení některé mezinárodní úmluvy ve Sbírce mezinárodních smluv ČR může být vázána účinnost národního právního předpisu. V této souvislosti je též nutné nezapomínat na pravidlo, že právní předpis speciální má přednost před právním předpisem obecným.
Důležité je mít nejen přehled o právních předpisech dotýkajících se určité problematiky, ale sledovat i jejich novelizace, které mohou být provedeny i v rámci jiného právního předpisu. Pro příklad je možné uvést poslední a velmi podstatnou novelu zákona o požární ochraně (č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která byla provedena zákonem o hasičském záchranném sboru (č. 320/2015 Sb.).
Neméně důležité je i sledování oprav právních předpisů. Oprava je platná až je oznámena ve Sbírce zákonů, proto není možné provádět opravy například v publikacích nebo interních směrnicích citované části právního předpisu, i když se zjevně jedná o tiskovou chybu. Autor může pouze udělat poznámku o této chybě pod čarou avšak v žádném případě provést opravu.
Také v publikacích apod. vydávaná různá úplná znění právních předpisů (někdy krácena jako ÚZ) nejsou z právního hlediska úplnými zněními těchto předpisů, neboť nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů (pokud nejsou přetiskem vyhlášeného úplného znění). Dojde-li k vydání úplného znění ve Sbírce zákonů, nejedná se o nové vydání příslušného právního předpisu, ale pouze z důvodu přehlednosti a lepší aplikovatelnosti v praxi o nové vydání uceleného znění tohoto předpisu. Proto je nezbytné při odvolávání se na tento předpis uvádět číslo původního znění s dovětkem: „ve znění pozdějších předpisů (úplně znění č. …)“, nikoliv jen číslo úplného znění – například: zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb.). Při odvolání se na právní předpis je důležité minimálně uvést číslo původního znění. Pokud se však odvolává na ustanovení, které přinesla až některá novela, je nezbytné minimálně uvést: „ve znění č. … „ (uvést číslo novely, která zavedla požadované znění) – například § 4 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb. (znění § 4 před touto novelou bylo zcela jiné).
U velmi důležitých a zásadních rozhodnutí se nelze spokojit s nahlédnutím do nějaké publikace nebo počítačového programu obsahujícího právní předpisy, ale je vhodné se podívat přímo do Sbírky zákonů, jejíž znění je jediné správné (jinde se může vyskytnout chyba, která nemůže být akceptována; je-li chyba ve Sbírce zákonů, platí do doby opravy toto chybné znění).
Neexistuje-li pro konkrétní situaci přímo použitelná právní norma, použije se nejbližší obdobný právní předpis.
Při použití právních předpisů v praxi je vždy nutné argumentovat přesně, neboť například 24 týdnů není 6 měsíců, i když v běžné řeči se to bez problému zamění. Není důležité perfektně si pamatovat znění paragrafu (v případě potřeby je vhodné se do něj vždy podívat), ale umět dokonale využít to co obsahuje pro řešení daného problému.
2023-08-09
