Jednoduchou bodovou metodu (JBM) jsem vytvořil v roce 2000 na základě informací z Návodu pro hodnocení rizik při práci, který v roce 1996 v Lucembursku vydalo Ředitelství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jako návod pro země Evropské unie k naplnění požadavků čl. 6 a 9 Směrnice Rady č. 89/391/EHS o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (na základě této informace je metoda v některé odborné literatuře omylem nazývána Lucemburskou metodou). Dalšími zdroji informací byly metoda BOMECH a metoda prezentovaná VÚBP Praha. Cílem bylo vytvořit snadno aplikovatelnou metodu nevyžadující zvláštní zapracování pro její použití, jejíž výstupy by byly dobře srovnatelné, měly dostatečnou vypovídací hodnotu o míře rizika a byly srozumitelné i osobám, které nejsou znalé této metody, tedy především vedoucím zaměstnancům, kteří by s jejími výsledky měli pracovat.
Metoda slouží k snadnému vyhodnocení již vyhledaných rizik při práci pomocí následujících kritérií:
- pravděpodobnost nežádoucího následku, tedy, jak často se nežádoucí jev, jenž může způsobit škodu, vyskytuje,
- expozice rizika, tedy doba po kterou je zaměstnanec potencionálně riziku vystaven za rok (nachází se v poli rizika),
- ochranná reakce při vzniku rizikové situace před ohrožením zdraví,
- následky rizika.
JBM se v praxi osvědčila na různých typech pracovišť, například ve výrobě, v oblasti tvorby software a montáže PC, ve zdravotnictví. Též ji používají firmy poskytující služby v oblasti BOZP. Své místo si vydobyla i v teorii managementu – pronikla do odborné literatury i do diplomových prací.
Do vyhodnocovací tabulky této metody se k jednotlivým vyhledaným nebezpečných činitelům uvádějí vyhledané zdroje rizik a nejhorší předpokládané následky (správně by měla být vyhodnocena rizika na základě všech předpokládaných následků, avšak v praxi se uplatňuje nejhorší předpokládaný následek).
K nim se přiřazují hodnoty bodového hodnocení jednotlivých kritérií, které jsou uvedeny v následujícím přehledu.
Pravděpodobnost nežádoucího následku
- častý výskyt ….. 10,0
- možný výskyt ….. 6,0
- není běžné, ale je pravděpodobné ….. 3,0
- někdy se vyskytne ….. 1,0
- ještě se nevyskytl, je však možný ….. 0,5
- prakticky nemožný (pravděpodobnost 1 : 1 000 000) ….. 0,2
- vyloučený ….. 0,1
Expozice rizika
- stále ….. 10,0
- často (denně) ….. 6,0
- příležitostně ….. 3,0
- občas (měsíčně) ….. 2,0
- zřídka (několikrát za rok) ….. 1,0
- velmi zřídka (ročně) ….. 0,5
- není expozice ….. 0,0
Ochranná reakce
- nemožná ….. 1,00
- velmi obtížná ….. 0,95
- obtížná ….. 0,90
- možná ….. 0,85
- snadná (reflexní) ….. 0,80
Následky rizika
- katastrofické (mnoho smrtelných úrazů nebo škoda nad Kč 100 000 000,–) ….. 100
- velmi závažné (několik smrtelných úrazů nebo škoda nad Kč 10 000 000,–) ….. 40
- závažné (jeden smrtelný úraz nebo škoda nad Kč 1 000 000,–) ….. 15
- vážné (těžký úraz [zranění] nebo škoda nad Kč 100 000,–, případně nemoci z povolání) ….. 7
- lehké (úraz nebo škoda nad Kč 10 000,–, případně trvalé zhoršení zdravotního stavu – například očí) ….. 3
- zanedbatelné (drobné poranění nebo škoda, případně snížení pracovní pohody) ….. 1
Škodou, která je vyjádřena finanční částkou není myšlena škoda vzniklá na zařízení nebo objektu, ale pouze škoda, jež má vztah k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, tedy škoda, která vznikla poškozenému, škoda na opatřeních zavedených k prevenci rizik apod.
Vynásobením zjištěných hodnot pro příslušné riziko se získá hodnota vyjadřující míru rizika. Podlé ní se určí závažnost rizika a nutnost jeho řešení.
Míra rizika Závažnost rizika
větší než 400 velmi vysoké riziko, zastavit činnost,
200 až 400 vysoké riziko, potřeba okamžitého řešení,
70 až 200 značné riziko, potřeba řešení,
20 až 70 riziko, potřeba zvýšené pozornosti,
menší než 20 přijatelné riziko.
Čím je hodnota míry rizika vyšší, tím je nezbytnější provést opatření k vyloučení rizika nebo alespoň k omezení působení jeho vlivů.
Metoda JBM navíc umožňuje stanovit preferenci provedení navrženého opatření v závislosti na počtu rizikem ohrožených zaměstnanců. Za ně jsou považovány osoby, kterým může potencionálně vzniknout škoda, případně u nich může dojít k snížení pracovní pohody. Nikoliv všichni zaměstnanci vyskytující se na příslušném pracovišti. Minimální počet ohrožených zaměstnanců, jež určuje přednostní provedení navrženého opatření je stanoven v závislosti na zjištěné míře rizika.
Míra rizika Počet ohrožených osob
200 až 400 více než 3 osoby
70 až 200 více než 10 osob
20 až 70 více než 15 osob
méně než 20 více než 20 osob
Pro hodnoty míry rizika větší než 400 není počet osob stanoven, neboť tato míra vyžaduje přerušit činnost a riziko okamžitě řešit.
Preference se v hodnotící tabulce vyjadřuje symbolem „+“ za hodnotou míry rizika (například: 120+). Lze tak doporučit, aby navržené opatření k odstranění nebo snížení působení rizika s mírou 120, jež ohrožuje více než deset zaměstnanců bylo realizováno dříve, než opatření k odstranění jiného rizika s mírou 140, které ohrožuje jen pět osob.
Vyplněné hodnotící tabulky mohou být zařazeny do protokolu o vyhledání a vyhodnocení rizik při práci.
2017-01-31
