Každý zaměstnanec je ze zákoníku práce (§ 105) povinen, pokud mu to zdravotní stav dovolí, bezodkladně oznámit svému nadřízenému svůj pracovní úraz. Je-li zaměstnanec svědkem pracovního úrazu jiné osoby, je též povinen jej ohlásit příslušnému vedoucímu zaměstnanci. V obou případech je zaměstnanec povinen spolupracovat při vyšetřování příčin pracovního úrazu.
Zaměstnavatel, tedy příslušný vedoucí zaměstnanec, po ohlášení úrazu postiženým nebo svědkem kromě zajištění poskytnutí první pomoci nebo přivolání lékaře, provede nebo zajistí prošetření úrazu a rozhodne, zda se jedná o pracovní úraz.
O uznání, zda se jedná o pracovní úraz či nikoliv, nerozhoduje označení kolonky „Pracovní úraz“ na Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti („neschopence“) od lékaře, ale pouze zaměstnavatel na základě provedeného šetření, pokud zjistí, že byly splněny kritéria pro pracovní úraz. Vyjádření lékaře k posouzení otázky, zda se jedná či nikoliv o pracovní úraz není rozhodující, vyjma případů, kdy je lékařem vyloučena příčinná souvislost mezi úrazem a plněním pracovních úkolů (například u v pondělí nahlášeného úrazu, k němuž mělo údajně dojít v pátek v souvislosti s výkonem pracovní činnosti nebo u specifických úrazů jako je například infarkt myokardu).
Pracovní úrazy se pro účely evidence člení na:
- smrtelný pracovní úraz, kterým se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy k pracovnímu úrazu došlo, zemřel,
- závažný pracovní úraz, kterým se rozumí úraz, u kterého trvala hospitalizace více než pět po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, jakož i životu nebezpečný nebo hromadný pracovní úraz (hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem),
- pracovní úraz, u kterého došlo ke zranění s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, přičemž se nejedná o závažný, ani smrtelný pracovní úraz,
- pracovní úraz, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena, avšak nepřesahující tři kalendářní dny.
Šetření vzniku pracovního úrazu
V případě, je-li úraz shledán úrazem pracovním, je zaměstnavatel, u kterého k pracovnímu úrazu došlo, povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, a to za účasti postiženého zaměstnance, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a za účasti svědků, zástupce odborů (v případě, že ve firmě nebo společnosti působí odborová organizace) nebo zástupce pro oblast BOZP (je-li zvolen). Také je povinen bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.
Ohlášení pracovního úrazu
V případě, jedná-li se o pracovní úraz, má zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance za povinnost provést bez zbytečného odkladu ohlášení vzniklého pracovního úrazu stanoveným institucím (ohlášením není myšleno zaslání záznamu o pracovním úrazu). Ohlášení, které musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 2 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., jim zašle elektronicky nebo v listinné podobě.
Od 1. ledna 2026 podle nařízení vlády č. 322/2025 Sb. zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance ohlásí bez zbytečného odkladu vznik pracovního úrazu odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP (pokud u zaměstnavatele působí). Tato povinnost není splněna přizváním zástupce odborové organizace k objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu (§ 105 odst. 1 zákoníku práce). Pro ohlášení si musí vytvořit svůj „formulář“ obsahující údaje uvedené v příloze č. 2 nařízení vlády.
Zaměstnavatel je dále povinen vznik závažného nebo smrtelného pracovního úrazu ohlásit bez zbytečného odkladu oblastnímu inspektorátu práce podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, a to elektronicky prostřednictvím portálu SÚIP (oznámení telefonicky, poštou, e-mailem, ani datovou schránku není přípustné). Smrtelný pracovní úraz též musí ohlásit zdravotní pojišťovně, u níž byl zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu pojištěn. Jí jej zaměstnavatel zašle elektronicky nebo v listinné podobě (využít portál SÚIP nelze; musí si vytvořit svůj „formulář“ obsahující údaje uvedené v příloze č. 2 nařízení vlády).
Policii ČR podle místa, kde k úrazu došlo, je zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance povinen ohlásit bez zbytečného odkladu vznik pracovního úrazu v případě, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, případně v případě smrtelného pracovního úrazu.
Evidence v knize úrazů
O všech úrazech je podle § 105 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel povinen vést evidenci v knize úrazů (vzor podle znění nového nařízení vlády), a to i v případě, že jimi nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost, tedy včetně tzv. drobných úrazů (poranění), nebo jen do tří kalendářních dnů. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti nebo s neschopností nepřesahující tři dny se nikde jinde nevykazují. Zaměstnavatel je povinen vydat na žádost postiženého zaměstnance potvrzenou kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů o jeho úrazu. V případě smrtelného pracovního úrazu ji vydá rodinným příslušníkům na jejich žádost. Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, úraz tohoto zaměstnance musí do knihy úrazů zaznamenat oba zaměstnavatelé (ten, jenž postiženého zaměstnance zaměstnává i ten, u kterého k úrazu došlo).
Kniha může být vedena v elektronické nebo listinné (papírové) podobě a musí obsahovat údaje, které jsou uvedeny v § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech (oproti dřívější právní úpravě je vypuštěna položka „Počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu“).
Je-li kniha úrazů vedena v papírové podobě, musí být z důvodu ochrany osobních údajů uložena tak, aby k ní měl přístup pouze oprávněný zaměstnanec, případně zaměstnanci, nikoliv každý zaměstnanec. Tedy zápis do ní může provést pouze k tomu oprávněná osoba. V případě, že je v elektronické podobě, musí k datům, které obsahuje, mít přístup opět pouze k tomu oprávněná osoba, resp. osoby. Je-li zajištěno, že osoba zapisující údaje o vzniklém úrazu se nemůže seznámit s dříve zaznamenanými daty, je možné, aby záznam provedl kterýkoliv zaměstnanec (postižený). Ochrana osobních údajů v knize úrazů je opravdu nutná, neboť obsahuje údaje patřící do zvláštní kategorie osobních údajů (dříve citlivé údaje).
Nutné je, zvláště při používání více knih, zajistit způsob vyhodnocení, zda za pracovní úraz nemají být poskytnuty náhrady vzniklé škody a nemajetkové újmy. Týká se to především těch úrazů, jež jsou pouze zapsány do knihy úrazů, tedy nepodléhají sepsání záznamu o pracovním úrazu (náhrada nemajetkové újmy může náležet i z pouhého drobného poranění).
Záznam o pracovním úrazu a jeho vyplnění
Dále je zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance, tedy jeho vedoucí zaměstnanec, povinen zhodnotit, zda se jedná o pracovní úraz, jenž naplňuje požadavky pro vyhotovení záznamu o pracovním úrazu. Požadavky jsou splněny, pokud došlo k:
- smrtelnému pracovnímu úrazu,
- závažnému pracovnímu úrazu,
- pracovnímu úrazu, u kterého došlo ke zranění s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, přičemž se nejedná o závažný, ani smrtelný pracovní úraz.
Nové nařízení vlády již neobsahuje vzory formulářů záznamu o úrazu. Uvádí pouze seznam položek, které musí záznam o pracovním úrazu obsahovat.
Také v případě zaslání záznamu o pracovním úrazu zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance jej OIP nebo OBÚ zasílá prostřednictvím portálu SÚIP, a to nejpozději do patnácti pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl. Zašle jej OIP nebo OBÚ podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo.
Po jeho odeslání jej z portálu vytiskne a nechá jej podepsat úrazem postiženým zaměstnancem, svědky, zástupcem odborové organizace či zástupcem zaměstnanců pro BOZP a zástupcem zaměstnavatele (vedoucí zaměstnanec postiženého). Také jej může uložit v elektronické podobě a zajistit jeho podepsání uznávanými elektronickými podpisy (nejedná se o elektronické podpisy vytvořené pro interní potřebu zaměstnavatele, tzv. prostý elektronický podpis).
Sepsání podkladů pro záznam o pracovním úrazu by měl provést přímý nadřízený úrazem postiženého zaměstnance, neboť jemu byl nahlášen, on řídil jeho prošetření a je za sepsání záznamu o úrazu odpověden. Záznam se sepisuje jako doklad o šetření, nikoliv jako výpověď poškozeného. V rámci jeho sepsání se použije číselník CZ-NACE a číselník CZ-ISCO. Úrazem postižený zaměstnanec záznam o pracovním úrazu podepíše pouze v případě, je-li dostatečně schopen chápat důsledky obsahu sepsaného záznamu o pracovním úrazu, například není pod silnou dávkou sedativ.
Vytištěný a podepsaný záznam o úrazu je zaměstnavatel podle nařízení vlády č. 322/2025 Sb. povinen uchovávat po dobu deseti let. V případě uvedeném v § 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů po dobu 45 let.
Další podepsané výtisky záznamu o pracovním úrazu musí zaměstnavatel bez zbytečného odkladu předat úrazem postiženému zaměstnanci, odborům a zástupci zaměstnanců pro BOZP (zaměstnavatel je povinen zpřístupnit odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast BOZP evidenci a hlášení pracovních úrazů – § 108 odst. 6 zákoníku práce). V případě smrtelného pracovního úrazu rodinným příslušníkům úrazem postiženého zaměstnance.
Do patnácti dnů musí zaměstnavatel zaslat záznam o pracovním úrazu v elektronické nebo listinné podobě záznam o pracovním úrazu zdravotní pojišťovně, u které byl úrazem postižený zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu pojištěn.
Též do patnácti dnů musí zaměstnavatel zaslat záznam o pracovním úrazu Policii ČR podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu.
Poslední výtisk záznamu o pracovním úrazu musí zaměstnavatel zaslat opět elektronicky nebo v listinné podobě pojišťovně, u které je pojištěn z důvodu své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu (v rámci likvidace pojistné události).
Dozví-li se zaměstnavatel o změnách údajů, které uvedl v odeslaném záznamu o pracovním úrazu bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o tomto úrazu v portálu SÚIP a zašle jej prostřednictvím portálu na příslušný úřad. Též musí aktualizovat záznamy, které odeslal na další instituce, a které předal osobám.
…a co České správě sociálního zabezpečení?
Ani v novém nařízení vlády není uvedena povinnost zasílat územní správě ČSSZ záznam o pracovním úrazu. Ta, v případě, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než čtrnáct dnů (budou postiženému vypláceny dávky nemocenského pojištění), požaduje zaslání výtisku záznamu o pracovním úrazu (požadavek opírá o ustanovení § 97 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů).
Přitom má svůj formulář sloužící k doložení, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 25 písm. a) a § 31 zákona č. 187/2006 Sb. (podle jejího vyjádření ten slouží pouze pro nepracovní úrazy, což není nikde uvedeno). Vyplnit a zaslat tento formulář, má povinnost zraněný, nikoliv zaměstnavatel.
Byl-li by územní správě ČSSZ zaslán vyplněný záznam o pracovním úrazu podle nařízení vlády č. 322/2025 Sb. v plném rozsahu bez souhlasu zraněného a zástupce odborové organizace, jenž záznam podepsal, došlo by k porušení souladu s GDPR (záznam obsahuje „citlivé“ osobní údaje, které nejsou zákonem č. 187/2006 Sb. vyžádány k zaslání územní správě ČSSZ). Je tedy potřeba si od obou vyžádat souhlas k poskytnutí údajů patřících do zvláštní kategorie osobních údajů v souladu s GDPR. Další možností je zaslání záznamu o úrazu s nečitelnými nebo neuvedenými osobními údaji, které nemohou mít vliv na výplatu dávek. Případně je též možné vytvořit si formulář, který bude obsahovat všechny potřebné údaje pro územní správu ČSSZ, včetně podpisu, případně i razítka, zástupce zaměstnavatele, případně i postiženého a svědků (podkladem pro vytvoření takového formuláře může být formulář ČSSZ).
O vyjádření jsem požádal ČSSZ. Ta mi nejprve odpověděla telefonicky, že na ČSSZ se záznam o pracovním úrazu nemá zasílat, že jen zraněný má zaslat záznam o úrazu, jak již je uvedeno výše (formulář ČSSZ). Vyžádal jsem si písemnou odpověď. S ní se můžete seznámit po kliknutí zde.
Opatření proti opakování pracovního úrazu
Paragraf 105 odst. 5 zákoníku práce zaměstnavateli stanoví povinnost přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Tím jsou míněny všechny pracovní úrazy bez ohledu, zda si vyžádaly pracovní neschopnost či nikoliv. Z toho lze dovodit, že šetření pracovních úrazů, i když mnohem jednoduší je nutné provést i u pracovního úrazu bez pracovní neschopnosti, neboť i v tomto případě by zaměstnavatel měl přijmout opatření proti opakování pracovního úrazu. Též, i když to zákoník práce neukládá, by měl být proveden záznam o realizaci opatření (vedoucí zaměstnanec, nebo jiná osoba, která opatření provedla, na výtisku záznamu o pracovním úrazu uloženém u zaměstnavatele potvrdí, kdy bylo opatření opravdu provedeno).
V souvislosti s povinností zaměstnavatele přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů se musím zmínit o možnosti zdravotní pojišťovny vyměřit firmě přirážku k pojistnému (do 5 % z podílu pojistného) v případě, že v uplynulém kalendářním roce došlo k opakovanému výskytu pracovních úrazů ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči. Tato možnost se netýká pracovních úrazů, jež vznikly z příčin ohrožení zvířaty, nebo přírodními živly, protiprávního jednání třetích osob, nebo pokud příčina úrazu není zjištěna.
Pokuty
Pokud zaměstnavatel nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu může mu být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč. V případě, že nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím, může mu být uložena pokuta až do výše 400 000 Kč. Nepřijme-li opatření proti opakování pracovních úrazů, může mu být uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč.
Formuláře
- Kniha úrazů (vzor možného provedení podle nového nařízení vlády; podpis není nařízením vlády požadován)
Interní předpis zaměstnavatele
Vzhledem k tomu, že k zajištění BOZP má být přistupováno systémově, je více než vhodné mít pro řešení pracovních úrazů zpracován interní předpis zaměstnavatele, který popisuje celou problematiku od oznámení vzniku úrazu postiženým nebo svědkem až po vypořádání náhrad škody a nemajetkové újmy.
2025-12-29
