Odpovědnost za zajišťování BOZP u jednotlivého zaměstnavatele je stanovena, v souladu s mezinárodními požadavky, zákoníkem práce. Toto ustanovení se nevztahuje pouze na subjekty, na které se vztahuje zákoník práce, ale na základě ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se též vztahuje na:
- zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje (nejedná se o živnostníka, ale například o praktického lékaře, veterináře, advokáta, notáře, tlumočnici, auditorku),
- fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost (na základě živnostenského listu),
- spolupracujícího manžela nebo dítě uvedených osob,
- fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo je jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí,
- další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu ve smyslu občanského zákoníku (§ 700 až § 707).
Kdo je odpovědný za zajištění BOZP?
V paragrafu 101 odst. 2 zákoníku práce se uvádí: Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 (zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce) nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Toto ustanovení podtrhuje § 302 zákoníku práce, který mezi povinnostmi vedoucích zaměstnanců uvádí: vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Za vedoucího zaměstnance je, podle zákoníku práce, považován zaměstnanec, který řídí a kontroluje práci a je oprávněn k jejímu výkonu dávat pokyny. Tedy zajišťovat BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností například primáře v nemocnici nebo ředitele školy či vedoucího analytické skupiny bankovních operací, jakož i praktického lékaře zaměstnávajícího pouze jednu všeobecnou sestru nebo vedoucího odboru městského úřadu či vedoucího restaurace.
Za vlastní zajištění požadavků BOZP na konkrétním pracovišti je vždy odpovědný příslušný vedoucí zaměstnanec. Nic na tom nemění, je-li ustanovena odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, neboť ta není výkonným orgánem plnění úkolů BOZP na jednotlivém pracovišti (rozsah její odpovědnosti je řešen na jiné stránce). Je jedno, je-li zajištěna v pracovněprávním vztahu nebo v obchodním.
Vedoucí zaměstnanec může namítnout, že odborně způsobilá osoba, na rozdíl od něj, má potřebné znalosti a zkušenosti k zajištění BOZP na jeho pracovištích, tedy ona by měla být tím, kdo BOZP zajišťuje. K tomu zákoník práce uvádí, že znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance (§ 106 odst. 4).
Lze tedy dovodit, že vedoucí zaměstnanec, pokud má být plně kvalifikovaným vedoucím zaměstnancem, musí být znalý základních povinností a požadavků v zajištění BOZP. Znamená to, že vedoucí účtáren musí být mimo jiné znalá požadavků nařízení vlády na zajištění bezpečné práce s počítači, jinak není plně kvalifikovaným zaměstnancem pro výkon funkce vedoucí účtáren. Odborně způsobilá osoba vedoucímu zaměstnanci poslouží jako odborný poradce v otázkách řešení těchto povinností a v povinnostech, které jsou nad rámec základních povinností (zůstaneme-li u příkladu vedoucí účtáren, tak se může jednat o příklad uvedený zde).
Vzhledem k tomu, že za zajištění BOZP je odpovědný vedoucí zaměstnanec, musí být on tím, kdo má právo rozhodnout jakým způsobem bude na jím řízeném pracovišti BOZP zajištěna. Do tohoto práva mu odborně způsobilá osoba nesmí zasahovat (nemá právo nařídit provedení opatření, a to ani v případě, je-li stanoveno právním předpisem; její povinností je upozornit na to, že je stanoveno právním předpisem). Může mu pouze poradit, doporučit, jakým způsobem by bylo vhodné postupovat.
Vedoucí zaměstnanec je odpovědný za zajištění BOZP i ve vztahu k předmětu, který si jeho podřízený přinese na své pracoviště z domova – například prodlužovací kabel, nářadí, varnou konvici, rozhlasový přijímač (nemusí mu k tomu ani vydat souhlas, stačí, když strpí, aby předmět v soukromém vlastnictví byl na pracovišti používán – trpěný způsob). Také je odpovědný za zajištění BOZP u svých podřízených, kteří podle dohody pracují doma.
Vedoucí zaměstnanec však může namítnout, že v § 9 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb. se uvádí: zaměstnává-li zaměstnavatel… …zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami a z toho dovodit, že zajištěním si odborně způsobilé osoby zaměstnavatel splnil svou zákonnou povinnost (viz ustanovení zákoníku práce výše) a odpovědnost zaměstnavatele za zajištění BOZP na jeho pracovištích přechází na odborně způsobilou osobu (mimo jiné z formulace samotné vychází, že zajišťuje zaměstnavatel, nikoliv odborně způsobilá osoba). I s tímto názorem se můžete v praxi setkat.
Odpovědnost vedoucího zaměstnance za zajištění BOZP na jim řízených pracovištích vychází z evropského právního předpisu. V článku 5 odst. 2 Směrnice Rady č. 89/391/EHS je uvedeno, že „pokud zaměstnavatel v podniku nebo závodě využívá v souladu s čl. 7 odst. 3 externích odborníků (služeb nebo osob), nezbavuje jej to odpovědnosti v této oblasti“. I když se nejedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, jeho ustanoveními je Česká republika vázána. Nelze tedy tvrdit, že zajištěním si odborně způsobilé osoby přechází odpovědnost zaměstnavatele za zajištění BOZP na tuto osobu. Zároveň to však neznamená, že odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik není za nic odpovědná (bohužel, i s tímto názorem se můžete v praxi setkat).
Trestněprávní odpovědnost
Pracovněprávní odpovědnost vedoucího zaměstnance za zajištění BOZP není jeho jedinou odpovědností za tuto problematiku. Vztahuje se na něj i trestněprávní odpovědnost.
V ustanovení § 148 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno: „Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta“.
Vedoucí zaměstnanec může být za nezajištění BOZP na jím řízeném pracovišti, jež mělo za následek ublížení na zdraví, odsouzen k odnětí svobody. Přitom k ublížení na zdraví nemusí dojít pouze u zaměstnanců, ale i u dalších osob, neboť zaměstnavatel je povinen BOZP zajišťovat ve vztahu ke všem fyzickým osobám, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích (§ 101 odst. 5 zákoníku práce) – viz příklad. To se týká i OSVČ.
Shrnutí
Zajistit BOZP je vždy povinen vedoucí zaměstnanec (od něj musí vyjít prvotní impuls). Ten je též za to odpovědný, a to v rozsahu pracovního místa, které zastává. Nic na tom nemění, má-li firma nebo společnost, zajištěnu odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik, neboť ta není odpovědná za úroveň zajištění BOZP u zaměstnavatele. Odpovědná je za kvalifikovanou odbornou činnost v otázkách řízení bezpečnosti práce, včetně profesionálního provedení konkrétních činností, ke kterým se smluvně zavázala (například za zpracovaný návrh směrnice na poskytování osobních ochranných pracovních prostředků), a to bez ohledu na to, zda k zaměstnavateli svou činnost vykonává v pracovněprávním vztahu nebo v obchodním. Jakým způsobem bude BOZP zajištěno je právem a odpovědností zaměstnavatele, resp. vedoucího zaměstnance, případně jeho přímého nadřízeného.
2017-01-28
