specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Kontroly požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany

744Problematika provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků je řešena jak v zákoně o požární ochraně, tak i v prováděcí vyhlášce o požární prevenci. Zásadní jsou ustanovení § 7 odst. 4 a § 10 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V § 7 odst. 4 výše uvedené vyhlášky se uvádí: „Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší“. Tedy zdroje pro stanovení rozsahu provedení kontroly jsou tři – právní předpisy, technické normy a průvodní dokumentace (lhůta může být upravena dalšími dokumenty). Podstatné je, že uvedenými zdroji se upravuje jen rozsah, nikoliv, kdo kontrolu může provést.

Z § 10 vyplývá, že při montáži vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou, tedy i u hydrantů, a hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje (montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.). Přitom za normativní požadavky se považuje konkrétní technický požadavek obsažený v české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek příslušného ustanovení vyhlášky za splněný. Neexistuje-li pro příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za normativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu.

Z § 10 též vyplývá, že podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících uvedené činnosti mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.

Nelze tedy dovozovat, že pro zajištění provozuschopnosti hasicích přístrojů a hydrantů dnes již stačí jen kvalifikace technika PO, případně odborně způsobilé osoby. Pro možnost provádět některé z činností je nutné splnit i další povinnosti, aby osoba byla osobou kvalifikovanou. Bohužel s názorem, že nyní není potřeba mít zajištěnu odbornou firmu, neboť postačí mít svého technika PO jsem se již setkal.

Normativní požadavky u hasicích přístrojů

Například pro přenosné a pojízdné hasicí přístroje platí technická norma ČSN ISO 11602-2:2002 (38 9162) Požární ochrana – Přenosné a pojízdné hasicí přístroje – Část 2: Prohlídka a údržba. Ta uvádí, že vlastník objektu, určená osoba nebo uživatel objektu, v němž jsou hasicí přístroje umístěny, jsou odpovědné za jejich prohlídku, údržbu a opakované plnění. Dále uvádí, že pro provádění jí stanovených měsíčních prohlídek jsou nezbytné minimální znalosti, avšak pro servis (údržba a opakované plnění) hasicích přístrojů stanovuje v příloze A požadavky na osobu, která jej může provádět. Požaduje absolvování výcviku nebo odborné praxe po dobu nejméně tří měsíců a účast ve výcvikovém kurzu. Na jeho konci musí být úspěšně absolvována zkouška. Výcvik, podle normy, musí vést výrobce nebo jiný kvalifikovaný a uznaný orgán. Každých pět let musí být absolvován obnovovací kurz.

Shrnutí

K provádění kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků je nezbytné mít nejen kvalifikaci odborně způsobilé osoby nebo technika PO, ale také další kvalifikaci stanovenou technickou normou nebo průvodní dokumentací výrobce.

2021-01-06

vas_nazor_6

 

Vyhledávání