V roce 2001 vydal dnes již neexistující Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) nezávazný dokument z řady bezpečnostně technických požadavků – BTP 0011/01 „Systém vnitřního řízení bezpečnosti v podniku část 2: Odborná způsobilost osob v prevenci rizik a rozsah jejich činnosti“. V něm byl učiněn pokus o stanovení minimální doby výkonu činnosti odborně způsobilého zaměstnance (osoby) k prevenci rizik v závislosti na počtu zaměstnanců.
V podnicích do tisíce zaměstnanců je BTP doporučeno počítat na jednoho zaměstnance a rok devadesát minut. V podnicích od tisíce zaměstnanců se doporučuje minimální doba výkonu činnosti čtyřicet hodin týdně s tím, že minimální doba výkonu se zvyšuje o 72 hodiny na dalších sto zaměstnanců. Zároveň je uvedeno, že při stanovení celkové doby je potřebné vzít v úvahu ještě vlivy, které mohou dobu činnosti výrazně zvýšit (například stav zavedení systému řízení BOZP, počty osob vykonávající rizikové práce, územní členění firmy a rozmístění pracovišť, rozvoj firmy, stav a vývoj úrazovosti). Také by neměly být opomenuty výsledky hodnocení rizik při práci a kategorizace prací. Množství a závažnost rizik by měly být jedním z hlavních podkladů pro rozhodnutí, zda tuto činnost zajistit prostřednictvím dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, dodavatelsky u oprávněné firmy, vlastním zaměstnancem v kumulované funkci, vlastním odborným zaměstnancem na plný pracovní úvazek nebo týmem vlastních odborných zaměstnanců. BTP k tomu uvádí, že v případech, kdy je naplněn fond pracovní doby pro jednoho nebo více zaměstnanců je nejvhodnějším řešením zaměstnat odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik v pracovním poměru.
Při stanovení časového fondu v konkrétních podmínkách je nutné mít na zřeteli, že uvedené časy se vztahují pouze na činnost BOZP – prevenci rizik. V zaměstnaneckém poměru je dnes tato činnost běžně kumulována s požární ochranou (PO) nebo s dalšími činnostmi. Nevhodné je spojovat činnost odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik s profesí, která vyžaduje trvalou přítomnost na svém pracovišti (například sekretářka). Nejvhodnější kumulace je s příbuznými funkcemi, například s požární ochranou, firemní ekologií, krizovým manažerem nebo s činností bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí.
Časovou náročnost kumulace BOZP k PO k firemní ekologii ke krizovému managementu lze obecně přibližně vyjádřit poměrem 8:5:5:2. Tedy při kumulaci s požární ochranou je nutné získaný údaj vynásobit hodnotou 1,625. Uvedené hodnoty nelze brát závazně, ale pouze orientačně, neboť v každém konkrétním případě bude časová náročnost jiná.
2017-01-29
