Evidence pracovních úrazů

Každý zaměstnanec je ze zákoníku práce (§ 105) povinen, pokud mu to zdravotní stav dovolí, bezodkladně oznámit svému nadřízenému svůj pracovní úraz. Je-li zaměstnanec svědkem pracovního úrazu jiné osoby, je též povinen jej ohlásit příslušnému vedoucímu zaměstnanci. V obou případech je zaměstnanec povinen spolupracovat při vyšetřování příčin pracovního úrazu.

Zaměstnavatel, tedy příslušný vedoucí zaměstnanec, po ohlášení úrazu postiženým nebo svědkem kromě zajištění poskytnutí první pomoci nebo přivolání lékaře, provede nebo zajistí prošetření úrazu a rozhodne, zda se jedná o úraz pracovní.

O uznání, zda se jedná o pracovní úraz či nikoliv, nerozhoduje označení kolonky „Pracovní úraz“ na Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti („neschopence“) od lékaře, ale pouze zaměstnavatel na základě provedeného šetření, pokud zjistí, že byly splněny kritéria pro pracovní úraz. Vyjádření lékaře k posouzení otázky, zda se jedná či nikoliv o pracovní úraz není rozhodující, vyjma případů, kdy je lékařem vyloučena příčinná souvislost mezi úrazem a plněním pracovních úkolů (například u v pondělí nahlášeného úrazu, k němuž mělo údajně dojít v pátek v souvislosti s výkonem pracovní činnosti nebo u takových specifických úrazů jako je například infarkt myokardu).

Ohlášení pracovního úrazu

V případě, je-li úraz shledán úrazem pracovním, má zaměstnavatel za povinnost provést bez zbytečného odkladu ohlášení vzniklého pracovního úrazu stanoveným institucím a vyšetření příčin a okolností vzniku pracovního úrazu za účasti zástupce odborů (v případě, že ve firmě nebo společnosti působí odborová organizace) nebo zástupce pro oblast BOZP, je-li zvolen. Pokud to zdravotní stav dovolí, šetření se provádí za účasti postiženého.

Je-li postižený zaměstnancem jiné firmy, společnosti nebo instituce, která jej k zaměstnavateli vyslala v rámci pracovní cesty nebo byl přeložen či dočasně přidělen k zaměstnavateli, úraz šetří zaměstnavatel, u kterého k úrazu došlo. Tento zaměstnavatel má za povinnost nejen úraz zaměstnavateli postiženého oznámit, ale též mu umožnit účast na jeho šetření a seznámit ho s výsledky objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb., stanoví, že zaměstnavatel postiženého ohlásí bez zbytečného odkladu pracovní úraz (způsob ohlášení není určen):

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než pět dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu,
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.

Opět bez zbytečného odkladu zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru báňského úřadu,
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
• zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Evidence v knize úrazů

O všech úrazech je podle § 105 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel povinen vést evidenci v knize úrazů, a to i v případě, že jimi nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost, tedy včetně tzv. drobných úrazů (poranění), nebo jen do tří kalendářních dnů. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti nebo s neschopností nepřesahující tři dny se nikde jinde nevykazují a ani se nikomu neohlašují. Zaměstnavatel je povinen vydat na žádost postiženého zaměstnance potvrzenou kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů o jeho úrazu. V případě smrtelného pracovního úrazu je vydá rodinným příslušníkům na jejich žádost. Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, úraz tohoto zaměstnance musí do knihy úrazů zaznamenat oba zaměstnavatelé (ten, jenž postiženého zaměstnance zaměstnává i ten, u kterého k úrazu došlo).

Kniha může být vedena v elektronické nebo listinné (papírové) podobě a musí obsahovat údaje, které jsou uvedeny v § 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění č. 170/2014 Sb.

Je-li kniha úrazů vedena v papírové podobě, musí být z důvodu ochrany osobních údajů uložena tak, aby k ní měl přístup pouze oprávněný zaměstnanec, případně zaměstnanci, nikoliv každý zaměstnanec. Tedy zápis do ní může provést pouze k tomu oprávněná osoba. V případě, že je v elektronické podobě, musí k datům, které obsahuje, mít přístup opět pouze k tomu oprávněná osoba, resp. osoby. Je-li zajištěno, že osoba zapisující údaje o vzniklém úrazu se nemůže seznámit s dříve zaznamenanými daty, je možné, aby záznam provedl kterýkoliv zaměstnanec (postižený). Ochrana osobních údajů v knize úrazů je opravdu nutná, neboť obsahuje údaje patřící do zvláštní kategorie osobních údajů (dříve citlivé údaje).

Nutné je, zvláště při používání více knih, zajistit způsob vyhodnocení, zda za pracovní úraz nemají být poskytnuty náhrady vzniklé škody a nemajetkové újmy. Týká se to především těch úrazů, jež jsou pouze zapsány do knihy úrazů, tedy nepodléhají sepsání záznamu o úrazu (náhrada nemajetkové újmy může náležet i z pouhé drobné poranění).

Záznam o úrazu a jeho vyplnění

Dále je zaměstnavatel, tedy vedoucí zaměstnanec, povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu a zhodnotit, zda se jedná o pracovní úraz, jenž naplňuje požadavky pro vyhotovení záznamu a vedení dokumentace. Požadavky jsou splněny, pokud došlo:

• ke zranění zaměstnance s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo
• k úmrtí zaměstnance.

Pokud tomu tak je, je nutné neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl, provést v potřebném počtu výtisků sepsání záznamu o úrazu podle vzoru uvedeném v příloze č. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění č. 170/2014 Sb. (do této doby musí být provedeno řádné prošetření vzniklého úrazu, stanovení, že se jedná o pracovní úraz a sepsání záznamu). Sepsání by měl provést přímý nadřízený postiženého zaměstnance, neboť jemu byl nahlášen, on řídil jeho vyšetření a je za sepsání záznamu o úrazu odpověden.

Záznam o úrazu se sepisuje jako doklad o šetření, nikoliv jako výpověď poškozeného. V případě, že došlo ke splnění podmínek pro sepsání záznamu o úrazu dodatečně (například po dvou týdnech od vzniku úrazu), je vhodné pod podpis zaměstnavatele uvést: „pracovní neschopnost od dne…“ nebo „pracovní úraz oznámen dne…“, čímž je vyjádřeno, že záznam o úrazu byl sepsán do pěti dnů od dne vzniku podmínek pro sepsání záznamu o úrazu. Položku „Evidenční číslo záznamu“ zaměstnavatel nevyplňuje. Může využít následující položku, kde uvede evidenční číslo podle svého systému spisové služby (nemá-li jej zaveden, nevyplňuje nic).

Pro vyplnění rubriky 2. v části A formuláře se použije číselník CZ-NACE. V rubrice 4. se položka NE zaškrtne pouze v případě, že k pracovnímu úrazu došlo mimo pracoviště zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance (v tomto případě se vyplní část B formuláře; jinak se tato část nevyplňuje). V opačném případě se zaškrtne položka ANO, a to i v případě, že k úrazu došlo na jiném pracovišti, než je pracovištěm úrazem postiženého, avšak jedná se o pracoviště firmy nebo společnosti, u které je postižený zaměstnán.

Pro vyplnění rubriky 5. v části C formuláře se použije číselník CZ-ISCO. Do rubriky „Činnost, při které k úrazu došlo:“ se uvádí hlavní typ práce s určitou délkou trvání, kterou postižený vykonával v době úrazu (například svařování plamenem, nikoliv zapálení hořáku). V rubrice 8. části C formuláře se položka „osoba vykonávající činnosti…“ zaškrtne, je-li úrazem postižen zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a sám též pracuje (například advokát, soukromý lékař, překladatelka), OSVČ, spolupracující manžel/ka nebo dítě.

Při vyplňování rubrik „Druh zranění:“ a „Zraněná část těla:“ v části D musí být využito přílohy č. 3 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění č. 170/2014 Sb. Kód zranění, resp. zraněné části těla, se uvede do předtištěných okének.

Do rubriky 9. části D formuláře se podrobně a zcela srozumitelně popíše událost, při které k pracovnímu úrazu došlo, a to jako výsledek šetření, nikoliv jako výpověď postiženého zaměstnance pracovním úrazem. Do rubriky 10. mají být uvedeny nejen všechny právní předpisy, které byly porušeny, ale též i ostatní předpisy k zajištění BOZP a konkrétny pokyny k zajištění BOZP dané úrazem postiženému zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, jež jsou mu nadřízeni.

Úrazem postižený zaměstnanec záznam o úrazu podepíše pouze v případě, je-li dostatečně schopen chápat důsledky obsahu sepsaného záznamu o úrazu, například není pod silnou dávkou sedativ. Zástupce zaměstnanců pro BOZP (není jím odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik) se podepíše pouze v případě, že se šetření pracovního úrazu zúčastnil. Stejně to platí pro zástupce odborové organizace. Za zaměstnavatele má záznam podepsat osoba, která šetření provedla nebo řídila. Měl by to být vedoucí zaměstnanec (přímý nadřízený postiženého zaměstnance).

Jednotlivé výtisky záznamu o ostatním pracovním úrazu se za uplynulý měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce po sepsání záznamu zasílají (elektronicky nebo v listinné podobě):

• územně příslušnému (podle místa, kde k úrazu došlo) útvaru Policie ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• příslušnému (podle místa, kde k úrazu došlo) oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru báňského úřadu,
• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn (za nesplnění této povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 100 000 Kč).

Jedná-li se o zápis smrtelného pracovního úrazu, zasílají se jeho jednotlivé výtisky nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru báňského úřadu,
• zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Dále je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu předat výtisk záznamu o úrazu postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Další výtisky musí být vyhotoveny pro:

• založení do evidence pracovních úrazů firmy nebo společnosti či v osobním spise zaměstnance (zaměstnavatel je povinen vést dokumentaci o těchto pracovních úrazech – § 105 odst. 3 zákoníku práce [zaměstnavatel by měl mít někde uložen jen jeden výtisk, nikoliv více, a to po dobu třiceti let – § 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů]),
• pojišťovnu, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání – té se zasílá až v rámci likvidace pojistné události (s žádostí o refundaci vyplacených náhrad škody a nemajetkové újmy nebo s žádostí o jejich vyplacení přímo zaměstnanci).

…a co České správě sociálního zabezpečení?

Pro Českou správu sociálního zabezpečení, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než čtrnáct dní, se výtisk nevyhotovuje. Má svůj formulář sloužící k doložení, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 25 písm. a) a § 31 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyplnit a zaslat jej, má povinnost zraněný, nikoliv zaměstnavatel. Byl-li by správě zaslán vyplněný záznam o úrazu podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb. bez souhlasu zraněného, došlo by k porušení souladu s GDPR (formulář obsahuje osobní údaje, které nejsou zákonem č. 187/2006 Sb. vyžádány k zaslání ČSSZ).

Záznam o úrazu – hlášení změn

Dozví-li se zaměstnavatel následně po odeslání výtisků záznamu o úrazu o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, je povinen vyplnit formulář „Záznam o úrazu – hlášení změn“ uvedený v příloze č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění č. 170/2014 Sb. Tento formulář je povinen vyplnit v případě, že:

• hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla pět po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
• dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
• zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do jednoho roku zemřel,
• došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn,
• na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.

Zaměstnavatel je povinen jednotlivé výtisky zaslat nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti,
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru báňského úřadu
• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
• územně příslušnému útvaru Police ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestní čin, nebo v případě smrtelného pracovního úrazu.

Záznam o úrazu – hlášení změn musí zaměstnavatel též zaslat pojišťovně, u které je pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zasílá jí jej až v rámci likvidace pojistné události. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn musí předat úrazem postiženému zaměstnanci, případně jeho rodinným příslušníkům, pokud se jedná o smrtelný pracovní úraz.

Zaměstnavatel je povinen zpřístupnit odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast BOZP evidenci a hlášení pracovních úrazů – § 108 odst. 6 zákoníku práce.

Opatření proti opakování pracovního úrazu

Paragraf 105 odst. 5 zákoníku práce stanoví povinnost přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Tím jsou míněny všechny pracovní úrazy bez ohledu, zda si vyžádaly pracovní neschopnost či nikoliv. Z toho lze dovodit, že šetření pracovních úrazů, i když mnohem jednoduší je nutné provést i u pracovního úrazu bez pracovní neschopnosti, neboť i v tomto případě by zaměstnavatel měl přijmout opatření proti opakování pracovního úrazu. Též, i když to zákoník práce neukládá, by měl být proveden záznam o realizaci opatření (vedoucí zaměstnanec, nebo jiná osoba, která opatření provedla, na výtisku záznamu o úrazu uloženého u zaměstnavatele potvrdí, kdy bylo opatření opravdu provedeno).

V souvislosti s povinností zaměstnavatele přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů se musím zmínit o možnosti zdravotní pojišťovny vyměřit firmě přirážku k pojistnému (do 5 % z podílu pojistného) v případě, že v uplynulém kalendářním roce došlo k opakovanému výskytu pracovních úrazů ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči. Tato možnost se netýká pracovních úrazů, jež vznikly z příčin ohrožení zvířaty, nebo přírodními živly, protiprávního jednání třetích osob, nebo pokud příčina úrazu není zjištěna.

Pokuty

Za nedodržování ustanovení nařízení vlády o ohlášení a evidenci pracovních úrazů hrozí firmě, společnosti nebo instituci pokuta až do výše 400 000 Kč. Pokud nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu a je toho povinna, může jí být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč. V případě, že nepřijme opatření proti opakování pracovního úrazu, může jí být uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč.

Formuláře

• Kniha úrazů
• Záznam o úrazu (interaktivní formulář)
• Záznam o úrazu – hlášení změn (interaktivní formulář)

Interní předpis zaměstnavatele

Vzhledem k tomu, že k zajištění BOZP má být přistupováno systémově, je více než vhodné mít pro řešení pracovních úrazů zpracován interní předpis zaměstnavatele. S vzorem takového předpisu, jenž řeší problematiku komplexně, se můžete seznámit na mých stránkách. Jedná se o aktualizovanou verzí mé písemné práce ke zkoušce odborné způsobilosti a zároveň o předpis, který jsem zpracoval na základě podmínek u konkrétního zaměstnavatele. Nejedná se tedy o obecný dokument.

• Interní předpis – pracovní postup

2021-05-24