Zákoník práce v § 102 odst. 6 zaměstnavateli stanovuje povinnost zajistit ve spolupráci se zařízením, které mu poskytuje pracovnělékařské služby, vyškolení jim určeného potřebného počtu (podle druhu činností a velikosti pracoviště) zaměstnanců, kteří budou organizovat poskytnutí první pomoci a zajišťovat přivolání zdravotnické záchranné služby.
Z toho lze dovodil, že by se nemělo jednat jen o školení o poskytování první pomoci, ale též i o náležitostech vyplývajících z organizačního zajištění poskytování první pomoci, které si zaměstnavatel stanovil v některém svém interním předpise (krizový plán, traumatologický plána [starý pojem, který by dnes již neměl být k tomuto účelu používán, neboť dnes je tak označován jiný dokument, který musí mít zpracovány některé subjekty na základě požadavku právních předpisů] apod.).
Školení by mimo jiné mělo obsahovat, kde jsou umístěny lékárničky, co která obsahuje, kde je umístěn další zdravotní materiál a prostředky, kde je možné a jakým způsobem poskytnout první pomoc, jak postupovat v nestandardních případech (například ke zranění došlo při činnosti, která není běžně prováděnou činností na pracovišti [servis zařízení prováděný externí firmou na pracovišti] a v důsledku toho není lékárnička vybavena pro poskytnutí první pomoci na vzniklý druh zranění), co který proškolený zaměstnanec při poskytování první pomocí provádí (přivolává odbornou zdravotní pomoc, vyprošťuje zraněného, poskytuje vlastní první pomoc apod.), kam je možné si zavolat pro pomoc dalšího člena tzv. zdravotní hlídky, tedy stejně proškolené osoby.
Vlastní školení by se mělo skládat ze dvou základních částí, ze školení jak postupovat při zajištění první pomoci zraněnému v konkrétních podmínkách firmy nebo společnosti (to si předtím musí zaměstnavatel stanovit v interním dokumentu) a ze školení poskytnutí první pomoci zraněnému. Případně ze tří částí, kdy třetí je seznámení s požadavky na používání prostředků při poskytování první pomoci (například defibrilátoru).
Poskytnutí první pomoci při úrazu
2017-07-15
