Audit není kontrola úrovně BOZP, ale hodnocení fungování systému managementu BOZP, včetně nacházení případných nedostatků (neshod). Tomu odpovídá i technika zjišťování. Auditor se neptá na jednotlivá plnění zajištění úrovně BOZP, ale zkouší funkčnost systému, tzn., že nahodí problém a čeká, jak na něj zaměstnanci auditované firmy nebo společnosti zareagují. Reakci vyhodnotí a z ní usoudí na funkčnost jednotlivých prvků systému.
Proto se při auditu má odpovídat pouze na kladený dotaz, nejlépe holou větou. Nemá se vyvíjet vlastní iniciativa (včetně chlubení se úspěchy). Auditorovi se má předkládat pouze konkrétní požadovaný dokument, nikoliv celý šanon, v kterém si může listovat. Nemá se mu umožnit přístup do databáze apod.
Pochopitelně odpovědi musí být pravdivé. Odpovídat se má pouze na otázky, které jsou v oblasti působení dotazovaného. Během auditu se nemá otevřeně konverzovat, neboť vše co auditor vidí nebo slyší, se může stát předmětem auditu. Proto je též důležité auditora všude doprovázet a umožnit mu přístup pouze do prostor, do kterých si jej vyžádá.
Ač auditoři tvrdí, že přicházejí pomoci, je nutné je na svém pracovišti vnímat jako protihráče, nikoliv spoluhráče. Oni své poznatky a připomínky musí zdůvodnit, nikoliv, že je jen přednesou a druhá strana je příjme, neboť oni jsou autorita.
2021-03-25
