specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Faustův dům v Praze

pict1023
Zvon v areálu Foniatrické kliniky VFN Praha
cvik2
Artistický výstup ve výrobní hale

Práce odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, jakož i v požární ochraně, sebou občas přináší zajímavá poznání. Dostanete se například do trezoru banky, na vrchol zvonice nebo k největšímu laseru na světě. Při studiu stavební dokumentace objektu pro zpracování dokumentace PO objevíte třicet let starou pětadvacetikubíkovou podzemní požární nádrž, o které její majitel nemá ani zdání, či úpravnu vody s automatickým provozem, o kterou se nikdo nestará (neexistuje od ní klíč). Případně si vyzkošíte procházení se ve virtuální realitě (procházení se prostory s technologickým vybavením s možnostmi vstupu nejen do prostor, ale i do jednotlivých zařízení) atd. Také z titulu své funkce se můžete dostat k natáčení artistického výstupu ve výrobní hale.

snimek-008
Úpravna vody

Jedním z velmi zajímavých míst, kam jsem se díky své profesi mohl podívat, a to s výkladem zasvěcené osoby, byl interiér Faustova domu v Praze na Karlově náměstí. I když v tomto domě žádný Faust nikdy nebydlel, má velmi zajímavou minulost. Neméně zajímavé jsou malby na stěnách a stropech.

Pokud vás zajímá, zda opravdu existuje díra ve stropě, kterou si Fausta (nebo snad někoho jiného, když zde nebydlel) odnesl Mefistofeles, tak čtěte dál.

 

Historie Faustova domu

Historie místa, kde dnes stojí Faustův dům, sahá až do dob pohanských, jak připomíná místní název Na Moráni. Měl se zde nacházet háj bohyně Morany (za ním směrem k Vyšehradu mělo být pohřebiště vladyků – dnes Dům u pěti králů, Vyšehradská 9, dříve „Hrobka“ nebo „Na hrobce“). Právě v místě dnešního Faustova domu měl být bájný pramen. Kde přesně, se neví. Hovoří se o třech místech  – pod točitým schodištěm vedle arkýře, ve dvoře domu, kde je dnes okapní svod, nebo pod laboratořemi Všeobecné fakultní nemocnice. Údajně nejpravděpodobnějším místem by mělo být místo pod točitým schodištěm, něboť je nejblíže místu, kde snad měly být konány obřady pict2529(za Dientzenhoferovou bránou, jež je vstupem do sousední zahrady kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce – foto níže; brána vpravo).

pict2525

 

Později, někdy ve 12. století, v těchto místech na ochranu cesty z Pražského hradu na Vyšehrad vznikla Malá tvrz (Slavošovský dvůr). O sto let později (1268) zde vznikl Opavský dům, který vlastnili Opavští vévodové, levobočková větev Přemyslovců. Mezi nimi se objevuje první majitel zajímající se o alchymii, Václav II. Opavský (1397–1449). V roce 1447 zde vznikla alchymistická dílna.

Jeho následovníky byli Jan Kopa z Raumenthalu (16. století) a Angličan Edward Kelley, fámulus Johna Dee (je považován za agenta 007 královny Alžtěty I. a od něj odvozen filmový agent 007). Snad on byl tím, kdo Faustův dům nechal vyzdobit renesančními freskami.

pict2510
Nástropní malba
pict2513
…a její pokračování na stěně
pict2512
…až k podlaze
pict2511
Interiér přízemí arkýře

Řada alchymistů ve Faustově domě pokračuje Ferdinandem Antonínem Mladotou ze Solopisk, který měl být předobrazem studenta z pověsti Aloise Jiráska. Jeho syn, Josef Petr, se navíc začal zabývat mechanikou a vytvořil pohyblivé figuríny (pannu, která každého, jenž se k ní přiblížil vodou z pusy postříkala, šífaře pohánějící šíf, tambora, který po doteku rukou začne bubnovat), schodiště vznášející se do výše, dveře, které se sami otevíraly. Údajně měl též sestrojit „optickou skříňku“, která ukazovala, jak byl Faust unesen atd. Škoda, že se z toho nic nedochovalo.

Faustům dům byl několikrát přestavován. Jeho základy jsou gotické. Později byl upraven ve stylu renesančního slohu a ještě později ve stylu barokním. Během svého trvání několikrát vyhořel. Při restaurátorských pracích se na různých místech našlo množství sazí toto potvrzující. Naposledy jej požár zachvátil 4. července 2003.

Dnes jeho prostory využívá především 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a částečně též Všeobecná fakultní nemocnice. Najdete zde i soukromou lékárnu. Tato zdravotnická zařízení možná navazují na hlubokou tradici poskytování zdravotní péče zde. Údajně si v těchto místech měl léčit své oko Jan Žižka z Trocnova.

pict2514
Bývalé točité schodiště (nahoře i dole)

pict2515
Výklenek pod bývalým schodištěm (na fotografii vlevo nahoře v pravém dolním rohu)

pict2516

pict2519
Výzdoba vstupu z bývalého točitého schodiště do arkýře

pict2522
Vstup z bývalého točitého schodiště do arkýře

Stropy ve Faustově domě

083
Strop arkýře s lustrem speciálně vytvořeným pro Faustův dům

 

Ve stropě nad schodištěm vedle arkýře byl zjištěn dodatečně dozdívaný otvor dostatečně veliký na to, aby se jím protáhl dospělý muž. Jednalo se o otvor, kterým si ďábel odnesl Fausta? Nebo o otvor po pruské dělové kouli, která zasáhla dům?

pict2517
Strop nad bývalým schodištěm, strop, kterým ďábel odnesl Fausta
dira_3
Tudy si ďábel odnesl Fausta (místo, kde je ve stropě dozdívaný otvor)

Další díru do střechy prorazila při bombardování Prahy 14. února 1945 americká bomba. Prolétla domem až do sklepa a nevybuchla. Okolí domu dopadlo mnohem hůře (Emauzy, vojenská nemocnice [novoměstská jezuitská kolej] atd.).

Zajímavé nálezy

Ve Faustově domě bylo nalezeno mnoho zajímavého. Kromě sedmi zazděných koster koček (snad černých?) i dětské botičky. V závěru minulého století byla v nárožním arkýři objevena celá řada renesančních fresek, na kterých jsou vyobrazeny i alchymistické pomůcky. Při restaurátorských pracích se objevil ukrytý krásně malovaný strop, který je dnes instalován v jedné z místností domu.

pict2536

pict2533

2020-12-29

 vas_nazor_6

Vyhledávání