specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Perličky a zajímavosti

image001Vzniklý úraz nelze uznat za pracovní, neboť k úrazu došlo tak, že dotyčný zakopl, když přemýšlel o věcech, které nejsou v jeho náplni práce.

▬▬▬▬▬

Na školení BOZP vedoucích zaměstnanců v jedné nejmenované „naší“ přední bance zazněl od zástupce top managementu dotaz:

„Kolik jsme měli za loňský rok pracovních úrazů?“

Odpověď školícího: „Pět“.

Reakce tazatele: „A kvůli tomu nás zdržujete image002od práce“.

▬▬▬▬▬

Z poslední prohlídky bezpečnosti práce ve skladu jsem nabyla dojmu, že se mne bezpečnostní technik snaží svými připomínkami ztrapnit před podřízenými. Abych si zachovala tvář, musela jsem jeho pokyny ignorovat.

▬▬▬▬▬

OOPP? To je nějaká zahraniční špionážní služba?

▬▬▬▬▬

Sundal jsem si helmu, protože mi bylo horko, a bál jsem se, aby se mi z potu na hlavě neudělal ekzém.

▬▬▬▬▬

Z rozhovoru technika PO s vedoucím pracoviště:

technik: Zajistit plnění úkolů požární ochrany na vámi řízeném pracovišti je vaší povinností.

vedoucí: Já zde pracuji a nemám čas řešit požární ochranu. To máte dělat vy.

technik: Zajištění požární ochrany je nedílnou součástí řízení. A kdo řídí toto pracoviště?

vedoucí: Pracoviště se řídí samo.

▬▬▬▬▬

Dne 17. června 1506 vypukl v Kovářské ulici na Novém Městě v Praze požár, kterému podlehlo více než dvacet domů. Od té doby se ulice jmenuje Spálená. Zamezení šíření požáru nepomohlo ani zaklínání městského kata (jedna z jeho povinností), ani hasičský sbor židů.

▬▬▬▬▬

V Německu se bezpečnost práce dostala i na poštovní známky.

image006

▬▬▬▬▬

dny

▬▬▬▬▬

image008Preventista PO, technik PO a osoba odborně způsobilá jsou oprávněni nosit uniformu (pracovní stejnokroj I a II). Opravňuje je k tomu v § 43 vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. Uniforma se na náramenících a výložkách opatřuje funkčním označením (viz obrázek vpravo).

image010

U preventisty PO, technika PO a odborně způsobilé osoby je na základě novely vyhlášky barva kalhot nebo sukně tmavomodrá v odstínu saka.

▬▬▬▬▬

Používání pracovních oděvů při výkonu mnohých povolání považujeme za běžné. Ve zdravotnictví za neodmyslitelné. Neplatilo to však vždy. Například v popisu operace z roku 1890 můžeme číst, že byla provedena prof. Weisem: „v černém obleku, s málo vykasanými rukávy“.

▬▬▬▬▬

Jednu sekundu považujeme obecně za letmý okamžik. Někdy se však může jednat o až příliš dlouhou dobu. Například pro nepřipoutaného řidiče, který se svým vozidlem jedoucím rychlostí 90 km/h čelně narazil do pevné překážky. Co následovalo?

V první desetině sekundy po nárazu došlo k destrukci předního nárazníku a chladiče. V druhé se začala ohýbat přední část konstrukce vozidla, zvedla se a narazila do předního skla. Zadní kola se zvedla z vozovky. Nárazník a blatníky se ovinuly kolem překážky. Rám vozidla se zastavil, avšak zbývající části se stále pohybovaly rychlostí 90 km/h. Stejnou rychlostí se pohybovalo i tělo řidiče. Ten instinktivně zapřel nohy. Ty však nevydržely a zlomily se v kolenou. V třetí desetině sekundy se zbortil volant a sloupek řízení narazil do hrudi řidiče. Ve čtvrté desetině bylo totálně zničeno předních půl metru vozidla. Vozidlo se začalo trhat na dvě části. V páté desetině byl řidič nabodnut na sloupek řízení a plíce se začaly zaplňovat krví. V šesté, se nárazem nohy vyzuly z bot a hlava narazila do předního skla. Rám vozu se „smrštil“ na polovinu. Kola se v té době ještě stále točila. V sedmé desetině sekundy od nárazu do překážky se zbortily dveře a konstrukce vozidla začala svírat tělo řidiče. Ten je však již mrtvý. Zbývající tři desetiny sekundy již pro něj nemají žádný význam. Nemají význam ani pro bolest z rozdrcených kostí, proraženého hrudníku a mnohých dalších zranění, neboť již „nestihne“, aby ji řidič pocítil. Rychlost těla řidiče byla pro ni příliš vysoká.

▬▬▬▬▬

Výzkumníci ze státní university v Michiganu zjistili, že v důsledku změny času na letní dojde u osob ke zkrácení doby spánku v průměru o čtyřicet minut. V pondělí po změně času narostl ve sledovaném období (1983–2006) počet úrazů průměrně o 23 %. Počet zameškaných dnů za první měsíc po změně času se zvýšil o 5,7 %. Při zpětné změně času k těmto nežádoucím jevům nedochází.

▬▬▬▬▬

Erotické jiskření na pracovišti, tzn. oboustranně akceptované, může zvyšovat produktivitu práce a kreativitu. Podle výzkumu americké sexuoložky Hitové mají zamilování často dvojnásobnou chuť do práce. Zda to však nevede k zvýšení pracovní úrazovosti není uvedeno.

▬▬▬▬▬

Řešení problematiky bezpečnosti práce není ničím novým. První náznaky, které se týkaly jen represe, se objevovaly již za feudalismu (cechovní organizace, organizace tovaryšů atd.). Zákonodárství přichází po průmyslové revoluci.

Výjimku tvoří oblast hornictví. Již v roce 1300 vydal král Václav II zákoník „Ius Regale Montanorum“ (Právo horního regálu). Zákoník mimo jiné obsahoval pravidla k zajištění bezpečné práce (odvodňování a větrání šachet, počítání horníků před a po každé směně) a délku pracovní doby (směna trvala šest hodin). O bezpečnost stavby se podle zákoníku starali tesaři, kteří měli na starost výdřevu šachet. Pravděpodobně se jedná o nejstarší právo na světě se sociálními a pracovně-právními předpisy. Zákoník s úpravami platil až do 1. 11. 1854. V roce 1518 byl zveřejněn Jáchymovský horní řád Štěpána Šlika, v kterém je poprvé zohledněn pracovní úraz.

V ostatních oblastech právní úprava přišla až po několika stoletích. Rakouské císařství, později Rakousko-Uhersko, bylo v této otázce velice pokrokové. Již v roce 1786 vydává zákon na ochranu dětí v továrnách. Až po něm následuje Anglie (zákaz zaměstnávání žen v dolech) a Německo – 1869 (Živnostenský řád). V roce 1804 vydává Napoleon Občanský zákoník. V roce 1859, tedy deset let před Německem, byl schválen Živnostenský řád. Jeho novela z roku 1885 v § 74 uvedla: „Proto má majitel živnosti o to pečovati, aby stroje, zařízení závodní a jejich části tak byly ohrazeny nebo takovými úpravami ochrannými opatřeny, aby dělníci, konající obezřele svou práci, nemohli snadně býti ohroženi“. V červnu 1884 v Rakousku-Uhersku následuje zákon o maximální délce pracovní doby (v hornictví stanovena na 10 hodin denně, v podnicích s více než 20 zaměstnanci na 11 hodin, v malovýrobě nebyla regulována).

Také dozor nad dodržováním image023bezpečnosti práce má poměrně hlubokou tradici. V jisté formě tovární inspekce existovala již v letech 1790 až 1825. Obnovena byla v červnu 1883 zákonem č. 117 Říšského zákoníku, kdy byla zřízena živnostenská inspekce.

V roce 1888 byl přijat zákon o úrazovém pojištění dělníků a o rok později zákon o nemocenském pojištění. V této době se Rakousko-Uhersko dostává na špici v oblasti sociálních reforem.

Podrobnější informace o historii BOZP můžete nalézt na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce a na stránkách Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Doplňující informaci naleznete i na našich stránkách.

▬▬▬▬▬

Do BOZP se též prolíná firemní ekologie. Jsou země, které ekologii berou vážně a jedna z nich ji brala smrtelně vážně. Za znečišťování vody a ovzduší hrozil v Jižním Jemenu (zanikl v roce 1990) trest smrti zastřelením. Navíc, po popravě mohlo být tělo ukřižováno.

▬▬▬▬▬

Když už jsem se zmínil o firemní ekologii, měl bych též něco uvést z oblasti krizového managementu.

image025image014V následujících ukázkám přináším zkrácené záznamy signálů Civilní obrany z roku 1965. Signály se tehdy distribuovaly na gramofonových deskách.

vyhlášení radiačního poplachu

vyhlášení vzdušného poplachu

Varovné signály, i když jiné, mají své opodstatnění i dnes. Bohužel mnoho lidí je nezná. Seznamte se s nimi, a s jejich významem, na stránce Hasičského záchranného sboru České republiky „Jednotný systém varování“ (kliknete-li na výraz „Ukázka“ pod jednotlivými signály, můžete si je i poslechnout).

▬▬▬▬▬

Zedník uklouzne a padá z lešení. Kolega na něho křičí: „Franto, dej si ruce ven z kapes, aby to vypadalo jako pracovní úraz!“

▬▬▬▬▬

Pokud chcete vidět, jak před více než osmdesáti lety dělníci stavěli mrakodrapy, stačí kliknout.

▬▬▬▬▬

A na závěr ještě jedna pěkná animace.

2016-12-17

 

 

Vyhledávání