Tomáš Neugebauer Základní povinnosti krizového managemnetu nejen ve vazbě na BOZP a PO

Základní povinnosti krizového managemnetu nejen ve vazbě na BOZP a PO

Mezi základní povinnosti v oblasti krizového managementu, které z právních předpisů však nevyplývají každému zaměstnavateli, patří:

  • při záchranných nebo likvidačních pracích poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na výzvu velitele zásahu nebo starosty obce, případně prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“),
  • strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky a do staveb a též použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, odstranění staveb či porostů atd.,
  • strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na svých nemovitostech a umožnit k nim přístup oprávněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
  • došlo-li k havárii, neprodleně provést záchranné a likvidační práce, havárii ohlásit operačnímu středisko IZS (hasiči) a bezprostředně ohroženým obcím; veliteli zásahu poskytnout informace o skutečnostech, které mohou ohrozit zasahující nebo ostatní osoby, spolupracovat při jejím odstranění a při zpracování dokumentace o záchranných pracích; zabezpečit asanační práce, likvidaci odpadů atd.,
  • k plnění úkolů v krizových situacích je možné si zřídit zařízení civilní ochrany,
  • na výzvu příslušného orgánu krizového řízení se podílet na zpracování krizových plánů,
  • pokud firma zajišťuje plnění opatření vyplývajícího z krizového plánu, zpracovat plán krizové připravenosti (upravuje přípravu k řešení),
  • pokud je zahrnuta v krizovém plánu, je povinna poskytnout a aktualizovat informace o kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, předmětu a rozsahu činnosti v oblasti výroby a služeb, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců ve výrobních provozech, počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie, uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích či skladování materiálů CO, o výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhů a počtů chovaných zemědělských zvířat atd.,
  • na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení poskytovat věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace,
  • za stavu nebezpečí dodržet uložená regulační opatření (například dodávky výrobků, skladování materiálu, přemístění zásob),
  • na výzvu vojenské správy nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností poskytovat určené movité a nemovité věci, zvířectvo a ptactvo nebo služby pro potřeby obrany státu, strpět činnosti spojené s výběrem, dodáváním a kontrolou těchto věcí a uposlechnout výzvy k jejich dodání,
  • na žádost příslušných správních úřadů poskytovat údaje a informace pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu,
  • poskytovat pracovní volno zaměstnancům, kteří byli povolani k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu.

Školská, zdravotnická, sociální a obdobná zařízení jsou navíc povinna vytvořit podmínky pro výdej ochranných masek, dětských ochranných vaků, dětských ochranných kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla a dalších ochranných prostředků. Provozovatel televizního a rozhlasového vysílání je povinen neprodleně bez náhrady nákladů a bez úpravy obsahu a smyslu na žádost orgánu krizového řízení uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových situacích.

Většinou do oblasti krizového managementu bývá zařazena ochrana a ostraha objektů, včetně vstupu osob. Jedná se o značně širokou oblast, z které zaměstnavateli vyplývá široké spektrum povinností spojených například s evidencí a označováním osob, osobními prohlídkami osob, ochranou osobních údajů atd.

2017-01-20

 

 

o uroven vyse

Print Friendly, PDF & Email

vas_nazor_6