Současné pojetí BOZP je velice široké. Existuje mnoho faktorů, které ji ovlivňují, a naopak které ovlivňuje ona. Jedním ze zásadních faktorů, které významně ovlivňují její úroveň, je firemní kultura.
Firemní kulturou je myšlena soustava sdíleného přesvědčení, postojů, domněnek, norem a hodnot existujících ve firmě, případně společnosti. Není tím myšleno jen pouhé stanovení pravidel jednotné formální podoby korespondence či vnitřní značení v budovách společnosti nebo styl oblékání zaměstnanců (dress code), jak by se mohlo zdát. Jedná se o mnohem více. Jedná se o vnitřní vnímání a postoje zaměstnanců firmy nebo společnosti ke všem skutečnostem, které se dotýkají chodu a existence firmy. Nejedná se tedy pouze o psaná pravidla, ale i o nepsaná; o pravidla zjevná (etický kodex, symboly, vybavení pracovišť, oblečení zaměstnanců, společenské akce firmy atd.) i více či méně skrytá (hodnotové preference, pravidla pracovní morálky, vztahy k obchodním partnerům, specifický [slangový] interní jazyk firmy, její zvyky a rituály, historky a mýty, firemní hrdinové).
Firemní kultura by měla být cílená, tzn. tvořena od shora, od vrcholného managementu. Jinak na různých úrovních vznikají subkultury a pakultury. Například za firemního hrdinu může být považován (je tak zaměstnanci firmy vnímán) člověk, který se při práci ve výšce nepřipoutává, nebo elektrikář, který zkouší zásuvky tím, že do ní strčí dva nasliněné prsty. Proto je důležité, aby vrcholný management korigoval tvorbu firemní kultury i v její „neoficiální“ části. Pokud je součástí firemní kultury názor, že „zajištění BOZP je problémem bezpečáka“, tak v této firmě není naděje na zajištění potřebné úrovně BOZP.
V České republice je asi ze 70 % příčinou proč lidé pracují nebezpečně jejich neochota bezpečně pracovat. Také v Německu a Rakousku existují zaměstnanci, kteří nejsou ochotni bezpečně pracovat, avšak jejich podíl je výrazně nižší. Důvodem toho je mimo jiné firemní kultura, ke které se velmi významně přidružují kultura dané profese a národní kultura. Proto i ve firmách se zahraničním managementem na území České republiky je vyšší předpoklad vzniku pracovních úrazů, než v jiných zemích, kde firmy působí, z důvodu, že zaměstnanci nejsou ochotni pracovat bezpečně. Proto tyto firmy musí v České republice vytvářet mnohem vyšší tlak na dodržování jejich firemní kultury, aby byly eliminovány důsledky působení národní kultury (za první porušení, například nenošení ochranné přilby nebo požívání alkoholu na pracovišti, výstraha, za druhé porušení, rozvázání pracovního poměru).
Z předcházejícího textu jasně vyplývá, že při zajišťování a především při snaze o zvýšení úrovně BOZP je nutné mít na zřeteli i úroveň firemní kultury firmy nebo společnosti, včetně potřeby jejího zvýšení. Firemní kultura může mít výrazný vliv například na to, že zaměstnanci si neodnesou domu montérky a mýdlo, které jim zaměstnavatel poskytl jako OOPP a mycí prostředek, že jejich účast na školení BOZP budou vnímat jako svou pracovní povinnost vůči firmě, jež jim poskytuje obživu, která jim navíc poskytne důležité informace k ochraně jejich zdraví, a že hlášení skoronehod budou vnímat jako ochranu svého zdraví, nikoliv jako něčí výmysl, natož jako zbytečnou buzeraci (podtrhuji slovo vnímat, tzn. být o tom přesvědčen). Významný vliv má též na pracovní úrazovost.
Z uvedeného je zřejmé, že k zajištění BOZP nestačí vhodné technické zabezpečení a ani dostatečné individuální proškolení, ale že je potřeba vytvořit kolektivní vnímání potřeby zajištění BOZP ve firmě nebo společnosti. Ještě lépe v celém státě.
2017-02-01
