V BOZP jsou v rámci managementu rizik při práci prováděna dvě základní posouzení rizik – pro oblast bezpečnosti práce (BOZP) a pro oblast ochrany zdraví při práci (BOZP), tedy zjednodušeně pro oblast hygieny práce. První, vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, vyplývá z § 102 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Druhé, kategorizace prací, z § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
Pro kategorizaci prací právní předpisy přesně stanovují způsob jejího provedení, jakož i metody. Parametry kategorizace prací jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Hodnocení jednotlivých rizik je popsáno v nařízeních vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Nařízení vlády též stanovují minimální ochranná opatření. To však neznamená, že si zaměstnavatel nemůže stanovit svá opatření nad rámec těch minimálních.
Zařazení do kategorie
Všechny vykonávané práce je nutné posoudit, tzn. provést měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek, a vyhodnotit u nich působení rizikových faktorů (prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření a magnetické pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu). Na základě získaných údajů z měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek se musí práce zařadit podle kritérií stanovených ve vyhlášce do jedné ze čtyřech kategorií. O zařazení do třetí a čtvrté kategorie zaměstnavatel žádá orgán ochrany veřejného zdraví (hygienickou stanici). Do druhé kategorie zařazuje práce zaměstnavatel sám. Je však povinen oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví, které práce do této kategorie zařadil, včetně údajů rozhodných pro toto zařazení a protokolů o provedených měřeních. Ostatní práce jsou automaticky zařazeny do první kategorie. Práce, kterou orgán ochrany veřejného zdraví zařadil do třetí nebo čtvrté kategorie, je automaticky rizikovou prací. Mezi rizikové práce může být dále zahrnuta i práce zařazená do druhé kategorie, pokud tak rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví.
Zařazení je vhodné provést komisionelně. Komisi by měli tvořit odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, lékař, který zaměstnavateli poskytuje pracovnělékařské služby, a vedoucí zaměstnanec pracoviště, kde je posuzovaná práce vykonávána, případně i zástupce zaměstnanců (tím není myšlen zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, ale zástupce zaměstnanců posuzovaného pracoviště).
Protokol o kategorizaci prací
U kategorizace prací není stanovena podoba protokolu o zařazení do kategorie. Jeho možné provedení můžete nalézt zde. Jako jeho přílohy se uvedou protokoly o provedených měřeních apod. Protokoly prácí, které se navrhují k zařazení do třetí nebo čtvrté kategorie, se vyhotoví ve dvou výtiscích a jeden z nich se odešle orgánu ochrany veřejného zdraví k vyjádření.
Kategorizace prací musí odpovídat aktuálnímu stavu, a proto je potřeba ji aktualizovat v závislosti na měnících se podmínkách. Z tohoto důvodu je výhodné mít kategorizaci provedenu po jednotlivých listech pro každou vykonávanou práci, nikoliv v jedné tabulce.
Zjišťování a kontrola hodnot rizikových faktorů
Problematiku rizikových faktorů pracovních podmínek též v § 7 řeší zákon č. 309/2006 Sb. Stanovuje, že pokud se na pracovištích vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je zaměstnavatel povinen postupovat podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
2017-01-31
