![\"klin\"](\"http:\/\/bozppo-neu.cz\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/klin-212x300.jpg\")
<\/p>\nV\u00fdkon jak\u00e9koliv pracovn\u00ed \u010dinnosti byl v\u017edy spojen s\u00a0ur\u010ditou m\u00edrou pravd\u011bpodobnosti vzniku \u00farazu nebo jin\u00e9ho po\u0161kozen\u00ed zdrav\u00ed. Snahy toto nebezpe\u010d\u00ed omezit nejsou ni\u010d\u00edm nov\u00fdm, jak by se mohlo zd\u00e1t. Dokonce nejsou v\u00fddobytkem pr\u016fmyslov\u00e9 revoluce, jak by mo\u017en\u00e1 n\u011bkoho napadlo, ale jejich n\u00e1znaky je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt ji\u017e v\u00a0mnohem, mnohem star\u0161\u00ed dob\u011b.<\/p>\n
Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee ji\u017e v\u00a0dob\u011b kamenn\u00e9 si lid\u00e9 p\u0159i v\u00fdrob\u011b kamenn\u00fdch n\u00e1stroj\u016f uv\u011bdomovali pot\u0159ebu ochrany p\u0159ed vznikem \u00farazu. V\u00fdroba symetrick\u00fdch p\u011bstn\u00edch kl\u00edn\u016f p\u0159edpokl\u00e1dala nejen zru\u010dnost, ale i jist\u00e9 znalosti, fyzickou s\u00edlu a psychick\u00e9 schopnosti. Lze tedy dovodit, \u017ee ji\u017e tito lid\u00e9, kte\u0159\u00ed si uv\u011bdomovali ur\u010dit\u00fd technologick\u00fd postup, kter\u00fdm je pot\u0159eba se \u0159\u00eddit, si t\u00e9\u017e uv\u011bdomovali pot\u0159ebu dodr\u017een\u00ed ur\u010dit\u00fdch pravidel ochra\u0148uj\u00edc\u00edch jejich zdrav\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm ochranu dlan\u011b a stehna, kter\u00e9 jsou p\u0159i v\u00fdrob\u011b p\u011bstn\u00edch kl\u00edn\u016f zvl\u00e1\u0161t\u011b ohro\u017eeny.<\/p>\n
Ur\u010dit\u00e9 prvky, kter\u00e9 do jist\u00e9 m\u00edry souvis\u00ed s BOZP, je mo\u017en\u00e9 naj\u00edt ji\u017e v\u00a0tzv. Chammurapiho z\u00e1kon\u00edku<\/strong><\/a> (1686 p\u0159. n. l.). Bl\u00ed\u017ee po\u017eadavk\u016fm na zaji\u0161t\u011bn\u00ed BOZP je text z P\u00e1t\u00e9 knihy Moj\u017e\u00ed\u0161ovi: \u201eKdy\u017e vystav\u00ed\u0161 nov\u00fd d\u016fm, ud\u011bl\u00e1\u0161 na st\u0159e\u0161e z\u00e1bradl\u00ed. Neuval\u00ed\u0161 na sv\u016fj d\u016fm vinu za prolitou krev, kdyby z\u00a0n\u011bho n\u011bkdo spadl\u201c, jako\u017e i v\u00a0dal\u0161\u00ed Moj\u017e\u00ed\u0161ov\u011b knize: \u201eKdy\u017e n\u011bkdo odkryje nebo vyhloub\u00ed studnu a nep\u0159ikryje ji, tak\u017ee do n\u00ed spadne b\u00fdk nebo osel, majitel studny poskytne jeho majiteli n\u00e1hradu ve st\u0159\u00edb\u0159e a mrtv\u00e9 zv\u00ed\u0159e bude pat\u0159it jemu\u201c. V\u00a0obou p\u0159\u00edpadech je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt po\u017eadavek na prost\u0159edek kolektivn\u00ed ochrany, v\u00a0druh\u00e9m je nav\u00edc uveden postih za jeho nezaji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n Tak\u00e9 ve starov\u011bk\u00e9m Egypt\u011b je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt stopy po snaze omezit mo\u017enost vzniku po\u0161kozen\u00ed zdrav\u00ed z\u00a0d\u016fvodu v\u00fdkonu pr\u00e1ce. I kdy\u017e se jist\u011b nejedn\u00e1 o soci\u00e1ln\u00ed prvek, ale snaha z\u00a0jin\u00fdch d\u016fvod\u016f zde je. Pro d\u011bln\u00edky na stavb\u00e1ch pyramid, s\u00a0kter\u00fdmi je uzav\u0159ena jak\u00e1 si kolektivn\u00ed smlouva (byli to svobodn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed za pr\u00e1ci dost\u00e1vali mzdu v natur\u00e1li\u00edch), je zaji\u0161t\u011bna strava (dost\u00e1vali i maso), a to v\u010detn\u011b speci\u00e1ln\u00ed \u2013 hojnost cibule a \u010desneku (posiluj\u00edc\u00ed i l\u00e9\u010debn\u00fd \u00fa\u010dinek).<\/p>\n V\u00a0d\u016fsledku v\u00fdkonu pr\u00e1ce, stavba pyramidy trvala cca 30 let, m\u011bli d\u011bln\u00edci zdravotn\u00ed po\u0161kozen\u00ed zad. Zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de jim byla dostupn\u00e1 (je dokonce dolo\u017eena operace hlavy, po kter\u00e9 d\u011bln\u00edk je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dva roky \u017eil, tedy p\u00e9\u010de byla vysoce kvalitn\u00ed). V\u00a0lomech a na stavb\u00e1ch ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdch d\u011bl je za vl\u00e1dy Ramsese III. pro d\u011bln\u00edky zaji\u0161t\u011bna zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de.<\/p>\n Vydatn\u00e1 a pro \u201epr\u00e1ci\u201c specializovan\u00e1 strava je ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b poskytov\u00e1na gladi\u00e1tor\u016fm (mnoz\u00ed byli dobrovoln\u00edci pob\u00edraj\u00edc\u00ed za to mzdu). Jedli p\u0159edev\u0161\u00edm fazole a je\u010dmen, d\u00edky kter\u00e9mu se jim vytv\u00e1\u0159ela siln\u00e1 vrstva tuku chr\u00e1n\u00edc\u00ed p\u0159ed v\u00e1\u017en\u00fdmi zran\u011bn\u00edmi. T\u00e9\u017e jim byla poskytov\u00e1na kvalitn\u00ed zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de, v\u010detn\u011b zaji\u0161t\u011bn\u00ed mas\u00e9r\u016f.<\/p>\n Tak\u00e9 ochrana proti po\u017e\u00e1r\u016fm m\u00e1 sv\u00e9 po\u010d\u00e1tky ve starov\u011bku. V\u00a0roce 330 p\u0159. n. l m\u011bli v\u00a0Ath\u00e9n\u00e1ch stavebn\u00ed \u0159\u00e1d, kter\u00fd stanovil pravidla protipo\u017e\u00e1rn\u00ed ochrany staveb. Ve star\u00e9m Egypt\u011b (roku 250 p\u0159. n. l) zhotovil Ctesibius z\u00a0Alexandrie prvn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dku k\u00a0ha\u0161en\u00ed po\u017e\u00e1ru (\u010derpadlo s\u00a0dv\u011bma v\u00e1lci). Tu v\u00a0prv\u00e9m stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu zdokonalil \u0159eck\u00fd matematik a technik H\u00e9r\u00f3n Alexandrijsk\u00fd a vytvo\u0159il tak mobiln\u00ed vodn\u00ed pumpu na ha\u0161en\u00ed po\u017e\u00e1r\u016f.<\/p>\n Prvn\u00ed pravidla, kter\u00e1 se ji\u017e v\u00edce p\u0159ibli\u017euj\u00ed zaji\u0161t\u011bn\u00ed BOZP se objevovala ji\u017e ve st\u0159edov\u011bku, a to u jednotliv\u00fdch cechovn\u00edch organizac\u00ed, organizac\u00ed tovary\u0161\u016f apod. jako sou\u010d\u00e1st intern\u00edch pravidel jejich existence (zabezpe\u010den\u00ed star\u00fdch a zmrza\u010den\u00fdch \u0159emesln\u00edk\u016f, jako\u017e i sirotk\u016f a vdov, vymezen\u00ed pracovn\u00ed doby). Platilo to zvl\u00e1\u0161t\u011b v kamenick\u00fdch hut\u00edch, kde byly \u0159e\u0161eny i soci\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zky (stravov\u00e1n\u00ed [sn\u00eddan\u011b, sva\u010dina, ob\u011bd], v\u00fd\u0161e mzdy, d\u00e9lka pracovn\u00ed doby, a to v\u00a0z\u00e1vislosti na ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed [a\u017e 15 hodin]). Z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed pozd\u011bji, a to a\u017e s\u00a0pr\u016fmyslovou revoluc\u00ed.<\/p>\n Ji\u017e v\u00a0letech 1300 a\u017e 1305 vydal kr\u00e1l V\u00e1clav\u00a0II. z\u00e1kon\u00edk \u201eIus Regale Montanorum\u201c (Pr\u00e1vo horn\u00edho reg\u00e1lu). Z\u00e1kon\u00edk mimo jin\u00e9 obsahoval pravidla k\u00a0zaji\u0161t\u011bn\u00ed bezpe\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce (odvod\u0148ov\u00e1n\u00ed a v\u011btr\u00e1n\u00ed \u0161achet, po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed horn\u00edk\u016f p\u0159ed a po\u00a0ka\u017ed\u00e9 sm\u011bn\u011b) a d\u00e9lku pracovn\u00ed doby (sm\u011bna\u00a0v d\u00e9lce\u00a0\u0161esti hodin).<\/p>\n O\u00a0bezpe\u010dnost stavby se podle z\u00e1kon\u00edku starali tesa\u0159i, kte\u0159\u00ed m\u011bli na\u00a0starost v\u00fdd\u0159evu \u0161achet. Pravd\u011bpodobn\u011b se jedn\u00e1 o\u00a0nejstar\u0161\u00ed pr\u00e1vo na sv\u011bt\u011b se soci\u00e1ln\u00edmi a pracovn\u011b-pr\u00e1vn\u00edmi p\u0159edpisy. Z\u00e1kon\u00edk s\u00a0\u00fapravami platil a\u017e do\u00a01.\u00a0listopadu 1854, tedy p\u0159ibli\u017en\u011b 550 let.<\/p>\n V\u00a0roce 1518 byl vyd\u00e1n J\u00e1chymovsk\u00fd horn\u00ed \u0159\u00e1d \u0160t\u011bp\u00e1na \u0160lika, jen\u017e byl zpracov\u00e1n podle sask\u00fdch hornick\u00fdch zvyklost\u00ed.<\/p>\n V\u00a0n\u011bm je poprv\u00e9 zohledn\u011bn pracovn\u00ed \u00faraz. V\u00a0\u010dl\u00e1nku 105 bylo snad poprv\u00e9 pr\u00e1vn\u00edm p\u0159edpisem \u0159e\u0161eno vypl\u00e1cen\u00ed n\u00e1hrady p\u0159i vzniku pracovn\u00edho \u00farazu. Mimo jin\u00e9 se v\u00a0n\u011bm uv\u00e1d\u00ed: \u201eKdy\u017e d\u011bln\u00edk nebo horn\u00edk utrp\u00ed v\u00a0dolech p\u0159i pr\u00e1ci \u00faraz, zlomeninu ruky nebo nohy nebo jin\u00e9 zran\u011bn\u00ed, m\u00e1 mu b\u00fdt vyplacena u\u0161l\u00e1 mzda a pen\u00edze na o\u0161et\u0159en\u00ed u l\u00e9ka\u0159e, a to v\u00a0dolech, v\u00a0nich se pracuje se ziskem, po dobu osmi t\u00fddn\u016f, v\u00a0jin\u00fdch, kde se pracuje s\u00a0cupusem a nen\u00ed ruda, se m\u00e1 vypl\u00e1cet mzda a pen\u00edze na l\u00e9ka\u0159e po dobu \u010dty\u0159 t\u00fddn\u016f\u201c.<\/p>\n \u0158\u00e1d t\u00e9\u017e ur\u010doval d\u00e9lku pracovn\u00ed doby na osm hodin a omezen\u00ed pr\u00e1ce v druh\u00e9 sm\u011bn\u011b.<\/p>\n V ostatn\u00edch oblastech v\u00a0t\u00e9 dob\u011b neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00e1vazn\u00e1 pravidla. A\u017e v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 17. stolet\u00ed byly v\u00a0r\u00e1mci robotn\u00edch patent\u016f tak\u00e9 \u0159e\u0161eny pracovn\u00ed podm\u00ednky poddan\u00fdch. Prvn\u00ed patent, vydan\u00fd 28. \u010dervna 1680 v\u00a0Pardubic\u00edch c\u00edsa\u0159em Leopoldem I., stanovil maxim\u00e1ln\u00ed m\u00edru robotn\u00ed povinnosti na t\u0159i dny v\u00a0t\u00fddnu (vyjma sezonn\u00edch prac\u00ed). Posledn\u00ed terezi\u00e1nsk\u00fd patent, vydan\u00fd 13. srpna 1775 pro \u010cechy a 7. z\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9ho\u017e roku pro Moravu, upravil d\u00e9lku robotn\u00edho pracovn\u00edho dne v\u00a0zim\u011b na osm hodin a v\u00a0l\u00e9t\u011b na dvan\u00e1ct hodin v\u010detn\u011b p\u0159est\u00e1vky na ob\u011bd a na cestu do pr\u00e1ce a z pr\u00e1ce.<\/p>\n V\u00a0t\u00e9to dob\u011b doch\u00e1z\u00ed k\u00a0prvn\u00edm pokus\u016fm zjistit maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00fd v\u00fdkon \u010dlov\u011bka p\u0159i pr\u00e1ci. Stavitel pevnost\u00ed a pozd\u011bji gener\u00e1ln\u00ed inspektor francouzsk\u00fdch pevnost\u00ed mar\u0161\u00e1l Vauban (1663\u20131707) dosp\u00edv\u00e1 k\u00a0z\u00e1v\u011bru, \u017ee v\u00a0l\u00e9t\u011b m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk pracovat deset hodin, zat\u00edmco v\u00a0zim\u011b pouze sedm hodin. V\u00a0roce 1785 fyzik Charles Augustin Coulomb ur\u010duje maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017enou pracovn\u00ed dobu na osm hodin denn\u011b a zji\u0161\u0165uje, \u017ee pr\u016fm\u011brn\u00fd \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee un\u00e9st 62,7 kg do vzd\u00e1lenosti 17 km. Je prvn\u00ed, kdo spo\u010d\u00edtal pracovn\u00ed v\u00fdkon podle mno\u017estv\u00ed spot\u0159ebovan\u00e9ho kysl\u00edku.<\/p>\n Dvac\u00e1t\u00e9ho p\u00e1t\u00e9ho \u010dervence 1785 vydal Josef II. pro kraje \u010cesk\u00e9 zem\u011b \u0158\u00e1d k ha\u0161en\u00ed ohn\u011b. Jak v n\u011bm bylo uvedeno, m\u011bl slou\u017eit k zamezen\u00ed, \u010dasn\u00e9mu vyjeven\u00ed, sp\u011b\u0161n\u00e9mu ha\u0161en\u00ed oh\u0148\u016f a k opatrnosti proti n\u00e1sledk\u016fm, je\u017etoby pro uha\u0161en\u00ed ohni se ud\u00e1ti mohli. Ji\u017e nap\u0159\u00edklad \u0159e\u0161il odstupov\u00e9 vzd\u00e1lenosti budov, um\u00edst\u011bn\u00ed hasiva (vody) v objektech, n\u00e1sledn\u00fd dozor na po\u017e\u00e1\u0159i\u0161ti po uha\u0161en\u00ed ohn\u011b atd. Tak\u00e9 uv\u00e1d\u011bl: \u201eDom\u00e1c\u00ed hospod\u00e1\u0159ov\u00e9 maj\u00ed sv\u00fdm man\u017eelk\u00e1m, dcer\u00e1m a d\u011bve\u010dk\u00e1m p\u0159\u00edsn\u011b p\u0159ik\u00e1zati, by p\u0159i va\u0159en\u00ed s m\u00e1slem opatrn\u011b a pozorn\u011b zach\u00e1zely, a zvl\u00e1\u0161t\u011b kdyby ho\u0159eti po\u010dalo, vody do n\u011bho nelily\u201c.<\/p>\n V listopadu\u00a01786 byl vyd\u00e1n dvorsk\u00fd dekret, v\u00a0kter\u00e9m byly stanoveny z\u00e1kladn\u00ed po\u017eadavky hygieny pro pr\u00e1ci d\u011bt\u00ed (v\u00a0manufakturn\u00edch ubytovn\u00e1ch chlapci a d\u011bv\u010data mus\u00ed b\u00fdt ubytov\u00e1n\u00ed odd\u011blen\u011b, na ka\u017ed\u00e9m l\u016f\u017eku m\u00e1 sp\u00e1t pouze jedno d\u00edt\u011b, d\u011bti maj\u00ed b\u00fdt alespo\u0148 jedenkr\u00e1t t\u00fddn\u011b umyty a u\u010des\u00e1ny a ka\u017ed\u00fd osm\u00fd den maj\u00ed dostat \u010dist\u00e9 pr\u00e1dlo).<\/p>\n Tak\u00e9 v\u00a0jin\u00fdch zem\u00edch doch\u00e1z\u00ed k\u00a0\u00faprav\u011b pracovn\u00edch podm\u00ednek. V\u00a0Anglii byla v\u00a0roce 1802 omezena d\u00e9lka pracovn\u00ed doby u\u010dedn\u00edk\u016f na dvan\u00e1ct hodin denn\u011b, v\u00a0roce 1833 byl stanoven z\u00e1kaz pr\u00e1ce d\u011bt\u00ed do v\u011bku dev\u00edti let v\u00a0textiln\u00edm pr\u016fmyslu a u d\u011bt\u00ed ve v\u011bku dev\u011bt a\u017e t\u0159in\u00e1ct let byla pracovn\u00ed doba omezena na t\u0159in\u00e1ct hodin denn\u011b a v roce 1842 byl vyd\u00e1n z\u00e1kaz pr\u00e1ce v\u00a0dolech \u017een\u00e1m a d\u011btem mlad\u0161\u00edch deseti let. Ve Francii bylo v\u00a0t\u00e9m\u017ee roce zak\u00e1z\u00e1no zam\u011bstn\u00e1vat d\u011bti mlad\u0161\u00ed osmy let. V\u00a0N\u011bmecku byl v\u00a0roce 1869 vyd\u00e1n \u017divnostensk\u00fd \u0159\u00e1d a letech 1883\u20131889 bylo schv\u00e1leno tzv. soci\u00e1ln\u00ed z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed \u2013 z\u00e1kon o nemocensk\u00e9m poji\u0161t\u011bn\u00ed (1883), z\u00e1kon o \u00farazov\u00e9m poji\u0161t\u011bn\u00ed (1884), z\u00e1kon o invalidn\u00edm a starobn\u00edm poji\u0161t\u011bn\u00ed (1889).<\/p>\n Robertem Owenem v roce 1800 ve sv\u00e9 skotsk\u00e9 p\u0159\u00e1deln\u011b bavlny v\u00a0New Lamarku zkr\u00e1til pracovn\u00ed dobu na deset a p\u016fl hodiny, zak\u00e1zal pr\u00e1ci d\u011bt\u00ed ve v\u011bku do des\u00edti let a z\u0159\u00eddil vzorov\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b a obchody s\u00a0levn\u00fdm zbo\u017e\u00edm pro tov\u00e1rn\u00ed d\u011bln\u00edky. Tak\u00e9 inicioval vznik z\u00e1kon\u016f na ochranu pracuj\u00edc\u00edch. V\u00a0roce 1804 vyd\u00e1v\u00e1 Napoleon Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk, kter\u00fd mimo jin\u00e9 odstra\u0148uje cechovou z\u00e1vislost.<\/p>\n Vra\u0165me se do Rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed. V\u0161eobecn\u00fd ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk \u010d. 946 \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku (ve zkratce: ABGB) z\u00a0roku 1811 zam\u011bstnavatel\u016fm ukl\u00e1dal povinnost pe\u010dovat o zdrav\u00ed a \u017eivot zam\u011bstnance. Tak\u00e9 upravoval povinnosti zam\u011bstnavatele p\u0159i pracovn\u00ed neschopnosti. Tento z\u00e1kon\u00edk je prvn\u00ed obecn\u011bj\u0161\u00ed \u00fapravou modern\u00edch pracovn\u011bpr\u00e1vn\u00edch vztah\u016f.<\/p>\n Obdobn\u00e1 povinnost a nav\u00edc i sankce za nepln\u011bn\u00ed byla stanovena v\u00a0trestn\u00edm z\u00e1kon\u011b \u010d. 117 \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku z\u00a0roku 1852. V \u00a7 336 bylo uvedeno, \u017ee se za provin\u011bn\u00ed mimo jin\u00e9 pova\u017euje \u201ekdy\u017e se nezachov\u00e1vaj\u00ed p\u0159edpisov\u00e9, vydan\u00ed v\u00a0p\u0159\u00ed\u010din\u011b parn\u00edch lod\u00ed, parn\u00edch stroj\u016f a parn\u00edch kotl\u016f nebo jin\u00e9 pot\u0159ebn\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed opatrnosti\u201c, jako\u017e i \u201ekdy\u017e se ne\u0161et\u0159\u00ed opatrnost\u00ed, p\u0159i provozov\u00e1n\u00ed hornictv\u00ed p\u0159edepsan\u00fdch\u201c. Z\u00e1kon stanovil i sankce pro p\u0159\u00edpad z\u0159\u00edcen\u00ed le\u0161en\u00ed (\u00a7 383). Stalo-li se to poprv\u00e9, m\u011bl b\u00fdt mistr stavitelsk\u00fd potrest\u00e1n pokutou dvaceti p\u011bti a\u017e dv\u011bma sty zlat\u00fdmi. Podruh\u00e9, krom\u011b pokuty, bude muset poka\u017ed\u00e9 ke sv\u00fdm stavb\u00e1m br\u00e1t k\u00a0pomoci jin\u00e9ho mistra stavitelsk\u00e9ho. Dojde-li k\u00a0usmrcen\u00ed, bude mu zak\u00e1z\u00e1no veden\u00ed stavby.<\/p>\n V\u00a0\u010dervnu 1884 je vyd\u00e1n z\u00e1kon o\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lce pracovn\u00ed doby (v\u00a0hornictv\u00ed stanovena na\u00a010 hodin denn\u011b, v\u00a0podnic\u00edch s\u00a0v\u00edce ne\u017e 20 zam\u011bstnanci na\u00a011 hodin, v\u00a0malov\u00fdrob\u011b nebyla regulov\u00e1na). O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji byl p\u0159ijat z\u00e1kon o\u00a0\u00farazov\u00e9m poji\u0161t\u011bn\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f a v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce z\u00e1kon o\u00a0nemocensk\u00e9m poji\u0161t\u011bn\u00ed. V\u00a0t\u00e9to dob\u011b se Rakousko-Uhersko dost\u00e1v\u00e1 na \u0161pici v\u00a0oblasti soci\u00e1ln\u00edch reforem.<\/p>\n V prosinci 1859 byl vyd\u00e1n \u017divnostensk\u00fd \u0159\u00e1d (C\u00edsa\u0159sk\u00fd patent 227\/1859 \u0159.z.). \u0158\u00e1d byl mnohokr\u00e1t novelizov\u00e1n a byl zru\u0161en a\u017e z\u00e1kon\u00edkem pr\u00e1ce \u010d. 65\/1965 Sb. Dne 11. b\u0159ezna 1885 byla vyd\u00e1na jeho novela \u010d. 22\/1885 \u0159.z. (tzv. d\u011blnick\u00e1 novela), kter\u00e1 uv\u00e1d\u011bla n\u011bkter\u00e9 po\u017eadavky, je\u017e se t\u00fdkaly zaji\u0161t\u011bn\u00ed bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce (vymezila pojem a postaven\u00ed pomocn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f v\u00a0\u017eivnostech mezi kter\u00e9 byli zahrnuti i tov\u00e1rn\u00ed d\u011bln\u00edci a u\u010dedn\u00edci) a stanovila maxim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lku pracovn\u00ed doby v\u00a0podnic\u00edch po tov\u00e1rnicku provozovan\u00fdch na jeden\u00e1ct hodin (uv\u00e1d\u00ed se v\u0161ak, \u017ee v praxi b\u00fdvala krat\u0161\u00ed).<\/p>\n V\u00a0\u00a7\u00a074 bylo uvedeno: \u201eMajitel \u017eivnosti m\u00e1 zvl\u00e1\u0161t\u011b pe\u010dovati, aby stroje, za\u0159\u00edzen\u00ed z\u00e1vodn\u00ed a jejich \u010d\u00e1sti, jako setrva\u010dn\u00edky, p\u0159en\u00e1\u0161ky (transmisse), lo\u017eiska h\u0159\u00eddel\u016f, zdvihadla, k\u00e1d\u011b, kotly, p\u00e1nve a pod. tak byly ohra\u017eeny nebo takov\u00fdmi \u00fapravami ochrann\u00fdmi opat\u0159eny, aby d\u011bln\u00edci, konaj\u00edce obez\u0159ele svou pr\u00e1ci, nemohli snadn\u011b b\u00fdti ohro\u017eeni\u201c. Ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m paragrafu byly t\u00e9\u017e uvedeny po\u017eadavky na \u010distotu pracovn\u00edch prostor, v\u00fdm\u011bnu vzduchu, osv\u011btlen\u00ed atd. Po majitel\u00edch \u017eivnosti bylo po\u017eadov\u00e1no, \u201eaby p\u0159i zam\u011bstn\u00e1n\u00ed pomocn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f a\u017e do dokonan\u00e9ho 18. roku a v\u016fbec \u017eensk\u00fdch osob co nejv\u00edce mo\u017en\u00e1 m\u011bli z\u0159etel k\u00a0mravnosti, jeho\u017e vy\u017eaduje v\u011bk nebo pohlav\u00ed pracovn\u00edk\u016f takov\u00fdch\u201c.<\/p>\n Novela \u017divnostensk\u00e9ho \u0159\u00e1du upravovala i dal\u0161\u00ed oblasti, je\u017e bychom dnes za\u0159adili do BOZP, nap\u0159\u00edklad p\u0159est\u00e1vky v\u00a0pr\u00e1ci, z\u00e1kaz v\u00fdkonu pr\u00e1ce \u0161estined\u011blek.<\/p>\n V\u00a0n\u011bkolika paragrafech \u0159e\u0161ila pr\u00e1ci d\u011bt\u00ed: \u201eD\u011bti p\u0159ed dokonan\u00fdm 12. rokem nesm\u00ed se u\u017e\u00edvati ku pravideln\u00e9mu \u017eivnostensk\u00e9mu zam\u011bstn\u00e1n\u00ed\u201c (ve v\u011bku dvan\u00e1ct a\u017e \u010dtrn\u00e1ct let se jich sm\u011blo u\u017e\u00edvat k\u00a0pravideln\u00e9mu \u017eivnostensk\u00e9mu zam\u011bstn\u00e1n\u00ed nanejv\u00fd\u0161e na osm hodin denn\u011b, a to pouze v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, pokud takov\u00e1 pr\u00e1ce nebyla na \u00fajmu jejich zdrav\u00ed nebo na p\u0159ek\u00e1\u017eku jejich t\u011blesn\u00e9mu v\u00fdvoji a povinn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0161koln\u00ed \u2013 \u00a7 94). V\u00a0tov\u00e1rn\u00edch podnic\u00edch d\u011bti mlad\u0161\u00ed \u010dtrn\u00e1cti let nesm\u011bly pracovat v\u016fbec. Ve v\u011bku \u010dtrn\u00e1ct a\u017e \u0161estn\u00e1ct let mohly b\u00fdt zam\u011bstn\u00e1v\u00e1ny \u201ejen ku prac\u00edm leh\u010d\u00edm, kter\u00e9 nejsou na \u00fajmu zdrav\u00ed t\u011bchto pracovn\u00edk\u016f pomocn\u00fdch a nep\u0159ek\u00e1\u017eej\u00ed t\u011blesn\u00e9mu v\u00fdvoji jejich\u201c (\u00a7 96b). No\u010dn\u00ed pr\u00e1ce \u017een v\u00a0tov\u00e1rn\u00edch podnic\u00edch byla zak\u00e1z\u00e1na.<\/p>\n Tak\u00e9 dozor nad dodr\u017eov\u00e1n\u00edm bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce m\u00e1 pom\u011brn\u011b hlubokou tradici. V\u00a0jist\u00e9 form\u011b tov\u00e1rn\u00ed inspekce existovala ji\u017e v\u00a0letech 1790 a\u017e 1825. Z\u00e1konem \u010d. 112\/1871 \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku, jen\u017e se t\u00fd\u010de zkou\u0161en\u00ed a periodick\u00e9ho vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed parn\u00edch kotl\u016f, byly uz\u00e1kon\u011bny kontroly parn\u00edch stroj\u016f st\u00e1tn\u00edm komisa\u0159em nebo komisa\u0159em Spole\u010dnosti u\u017eivatel\u016f parn\u00edch kotl\u016f.<\/p>\n \u010cinnost inspekce byla obnovena v\u00a0\u010dervnu 1883 z\u00e1konem \u010d. 117 \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku, o z\u0159izov\u00e1n\u00ed dozorc\u016f \u017eivnostensk\u00fdch. Byli ustanoveni \u017eivnosten\u0161t\u00ed inspekto\u0159i, kte\u0159\u00ed sv\u00fdm postaven\u00edm byli st\u00e1tn\u00edmi \u00fa\u0159edn\u00edky a kontrolovali \u017eivnostensk\u00e9 podniky ve stanoven\u00fdch okresech. M\u011bli zejm\u00e9na doz\u00edrat na dodr\u017eov\u00e1n\u00ed \u017eivnostensk\u00fdch p\u0159edpis\u016f v\u00a0oblasti p\u00e9\u010de o zdrav\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f, pracovn\u00ed doby a mezd. Inspekto\u0159i m\u011bli pr\u00e1vo \u201evstupovati do m\u00edstnost\u00ed pracovn\u00edch i d\u011blnick\u00fdch p\u0159\u00edbytk\u016f poskytovan\u00fdch zam\u011bstnavatelem\u201c. Zji\u0161t\u011bn\u00e9 z\u00e1vady oznamovali zam\u011bstnavatel\u016fm s\u00a0v\u00fdzvou, aby je odstranili. Nestalo-li se tak, m\u011bli to ozn\u00e1mit p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9mu \u017eivnostensk\u00e9mu \u00fa\u0159adu.<\/p>\n V\u00a0USA v roce 1881 zavedl Frederick Winslow Taylor metodu zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed v\u00fdkonu (odstranil zbyte\u010dn\u00e9 pohyby p\u0159i pr\u00e1ci na b\u011b\u017e\u00edc\u00edm p\u00e1su). Je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele v\u011bdeck\u00e9ho rozboru pr\u00e1ce (d\u011bln\u00edk nen\u00ed p\u0159i pr\u00e1ci dostate\u010dn\u011b vyu\u017eit a je nutn\u00e9 hledat zp\u016fsoby, jak dos\u00e1hnout lep\u0161\u00edch v\u00fdsledk\u016f).<\/p>\n Jeho zp\u016fsob anal\u00fdzy pr\u00e1ce (rozbor pracovn\u00edch pohyb\u016f, uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed pracovi\u0161t\u011b, pracovn\u00edch metod, syst\u00e9my evidence a kontroly atd.) byl nejen velk\u00fdm p\u0159\u00ednosem, ale i p\u0159\u00edkladem. Nerespektoval v\u0161ak fyziologick\u00e9, anatomick\u00e9 a psychologick\u00e9 poznatky o \u010dlov\u011bku atd.<\/p>\n Z\u00e1konem \u010d. 57\/1903 \u0159. z. byly v\u00a0\u010cech\u00e1ch z\u0159\u00edzeny zprost\u0159edkovatelny pr\u00e1ce. Jejich \u010dinnost zaji\u0161\u0165ovaly samostatn\u00e9 \u00fastavy pro bezplatn\u00e9 zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed prac\u00ed a slu\u017eeb a stravovny (jejich p\u016fvodn\u00edm \u00fakolem bylo poskytovat nezam\u011bstnan\u00fdm ubytov\u00e1n\u00ed a stravu).<\/p>\n V\u00a0roce 1905 bylo vyd\u00e1no na\u0159\u00edzen\u00ed \u010d. 176\/1905 \u0159. z. ministra obchodu o v\u0161eobecn\u00fdch p\u0159edpisech na ochranu \u017eivota a zdrav\u00ed pomocn\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f v\u00a0\u017eivnostensk\u00fdch z\u00e1vodech a o p\u011bt let pozd\u011bji z\u00e1kon o obchodn\u00edch pomocn\u00edc\u00edch (\u010d. 20\/1910 \u0159. z.), jen\u017e mimo jin\u00e9 upravoval ochranu jejich bezpe\u010dnosti a zdrav\u00ed.<\/p>\n Nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9 \u010ceskoslovensko p\u0159evzalo \u017eivnostensk\u00e9 z\u00e1kony Rakouska-Uherska. Kr\u00e1tce po vzniku republiky byl vyd\u00e1n z\u00e1kon o osmihodinov\u00e9 pracovn\u00ed dob\u011b (\u010d. 91\/1918 Sb.), jen\u017e byl opravdu pr\u016fkopnick\u00fd. \u010ceskoslovensko se tak stalo prvn\u00ed zem\u00ed, v\u00a0kter\u00e9 byla zavedena osmihodinov\u00e1 pracovn\u00ed doba.<\/p>\n P\u0159esto\u017ee, z\u00e1kon p\u0159ipou\u0161t\u011bl, \u017ee t\u00fddenn\u00ed osma\u010dty\u0159icetihodinov\u00e1 pracovn\u00ed doba m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00a0jednotliv\u00fdch dnech rozvr\u017eena nerovnom\u011brn\u011b, tedy mohla \u010dinit v\u00edce ne\u017e osm hodin, jednalo se o v\u00fdznamn\u00fd po\u010din.<\/p>\n Z\u00e1kon tak\u00e9 \u0159e\u0161il pracovn\u00ed p\u0159est\u00e1vku v\u00a0pr\u016fb\u011bhu pracovn\u00ed sm\u011bny, t\u00fddenn\u00ed p\u0159est\u00e1vku (pro \u017eeny zam\u011bstnan\u00e9 v\u00a0tov\u00e1rn\u00e1ch bylo stanoveno, \u017ee mus\u00ed zapo\u010d\u00edst nejpozd\u011bji v\u00a0sobotu o druh\u00e9 hodin\u011b odpoledn\u00ed), pr\u00e1ci p\u0159es\u010das a pr\u00e1ci no\u010dn\u00ed (od 22. h do 5. h n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne). Z\u00a0d\u016fvodu zkr\u00e1cen\u00ed pracovn\u00ed doby nesm\u011bla b\u00fdt sn\u00ed\u017eena mzda.<\/p>\n T\u00e9\u017e byla \u0159e\u0161ena pr\u00e1ce mladistv\u00fdch. Byl stanoven z\u00e1kaz zam\u011bstn\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 neukon\u010dily povinnou \u0161koln\u00ed doch\u00e1zku a nedos\u00e1hly v\u011bku 14 let (v roce 1922 byla ratifikov\u00e1na Washingtonsk\u00e1 \u00famluva o stanoven\u00ed minim\u00e1ln\u00edho st\u00e1\u0159\u00ed d\u011bt\u00ed pro p\u0159ipu\u0161t\u011bn\u00ed k\u00a0pr\u016fmyslov\u00fdm prac\u00edm). Chlapci do v\u011bku 16 let a d\u011bv\u010data do v\u011bku 18 let sm\u011bli b\u00fdt u\u017e\u00edv\u00e1ni jen k\u00a0prac\u00edm lehk\u00fdm, kter\u00e9 nejsou na \u00fajmu jejich zdrav\u00ed a nep\u0159ek\u00e1\u017eej\u00ed jejich t\u011blesn\u00e9mu v\u00fdvoji.<\/p>\n Inspekce byla pod\u0159\u00edzena Ministerstvu soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de. Z\u00e1konem \u010d. 330\/1921 Sb. z. a n. byly pov\u011b\u0159eny z\u00e1vodn\u00ed v\u00fdbory, aby doz\u00edraly na dodr\u017eov\u00e1n\u00ed z\u00e1konn\u00fdch ustanoven\u00ed o ochran\u011b zam\u011bstnanc\u016f proti \u00faraz\u016fm a zdravotn\u00edch opat\u0159en\u00ed v\u00a0podnic\u00edch. D\u00e1le byly vyd\u00e1ny na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d. 53\/1931 Sb., o ochran\u011b zdrav\u00ed a \u017eivota d\u011bln\u00edk\u016f p\u0159i \u017eivnostensk\u00e9m prov\u00e1d\u011bn\u00ed staveb a na\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d. 41\/1938 Sb., j\u00edm\u017e se vyd\u00e1vaj\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 p\u0159edpisy na ochranu \u017eivota a zdrav\u00ed pomocn\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f.<\/p>\n Kr\u00e1tce po vzniku republiky (1921) byl zalo\u017een \u00dast\u0159edn\u00ed psychotechnick\u00fd \u00fastav, kter\u00fd vykon\u00e1val poradn\u00ed \u010dinnosti pro r\u016fzn\u00e9 z\u00e1vody a podniky v\u00a0oblasti psychologie pr\u00e1ce. Krom\u011b n\u011bj byly postupn\u011b v\u00a0n\u011bkter\u00fdch z\u00e1vodech vybudov\u00e1ny psychologick\u00e9 laborato\u0159e. V\u00a0roce 1939 byl \u00fastav p\u0159ejmenov\u00e1n na \u00dastav lidsk\u00e9 pr\u00e1ce, jen\u017e m\u011bl slou\u017eit k\u00a0b\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u00a0oboru psychologie, fyziologie a sociologie pr\u00e1ce. V\u00a0roce 1945 byl nahrazen \u010ceskoslovensk\u00fdm \u00fastavem pr\u00e1ce. Orientace psychologick\u00fdch odd\u011blen\u00ed \u00fastavu byla ur\u010dov\u00e1na poradensk\u00fdmi po\u017eadavky podnikatel\u016f na rozmis\u0165ov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edk\u016f a snahou systematizovat poradenskou p\u00e9\u010di p\u0159ed volbou povol\u00e1n\u00ed. \u00dastav tak\u00e9 zkvalit\u0148oval u\u010d\u0148ovsk\u00e9 odborn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, vytv\u00e1\u0159en\u00ed optim\u00e1ln\u00edho pracovn\u00edho re\u017eimu, optim\u00e1ln\u00edch pracovn\u00edch podm\u00ednek atd. Z\u00a0mal\u00e9ho odd\u011blen\u00ed bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce tohoto \u00fastavu p\u0159e\u0161li v\u00a0roce 1951 jeho pracovn\u00edci do \u00dast\u0159edn\u00ed radou odbor\u016f z\u0159\u00edzen\u00e9ho nov\u00e9ho \u00dastavu bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce.<\/p>\n Dne 5. \u00fanora 1936 m\u011bl premi\u00e9ru film \u201eModern\u00ed doba\u201c<\/a><\/strong>.<\/p>\n V roce 1942 bylo vyd\u00e1no vl\u00e1dn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1dy \u010d. 235\/1942 Sb., o technick\u00e9m dozoru, ve kter\u00e9m byly stanoveny podm\u00ednky, jim\u017e mus\u00ed vyhovovat parn\u00ed kotle a jin\u00e1 technick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed, aby neohro\u017eovala ve\u0159ejnou bezpe\u010dnost. Sou\u010dasn\u011b bylo na\u0159\u00edzeno, \u017ee tato za\u0159\u00edzen\u00ed podl\u00e9haj\u00ed st\u00e1l\u00e9mu technick\u00e9mu dozoru nebo ob\u010dasn\u00fdm zkou\u0161k\u00e1m. Prov\u00e1d\u011bn\u00edm dozoru a zkou\u0161ek stanoven\u00fdch dosud platn\u00fdmi p\u0159edpisy nebo podle tohoto na\u0159\u00edzen\u00ed byl pov\u011b\u0159en Technick\u00fd dozor\u010d\u00ed spolek Praha. Spolek byl pod\u0159\u00edzen Ministerstvu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a pr\u00e1ce.<\/p>\n Prov\u00e1d\u011bn\u00ed dozoru a zkou\u0161ek na drah\u00e1ch (\u017eelezni\u010dn\u00edch) p\u0159\u00edslu\u0161elo \u017eelezni\u010dn\u00edmu spr\u00e1vn\u00edmu \u00fa\u0159adu podle p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch p\u0159edpis\u016f.<\/p>\n V\u00a0roce 1948 byla \u010dinnost \u017eivnostensk\u00e9 inspekce p\u0159evedena do tehdej\u0161\u00edch odbor\u016f pr\u00e1ce a soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de Krajsk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdbor\u016f. V\u00a0z\u00e1vodech byly zakl\u00e1d\u00e1ny komise ochrany bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce Revolu\u010dn\u00edho odborov\u00e9ho hnut\u00ed. Ty se staly poradn\u00edm org\u00e1nem tehdej\u0161\u00edch z\u00e1vodn\u00edch a d\u00edlensk\u00fdch rad. Zejm\u00e9na sledovaly stav pracovn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a dbaly na dodr\u017eov\u00e1n\u00ed pracovn\u011bpr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpis\u016f.<\/p>\n Z\u00e1kon \u010d. 67\/1951 Sb., z\u00e1kon o bezpe\u010dnosti p\u0159i pr\u00e1ci, se vztahoval na podniky a zam\u011bstnance v\u0161ech ekonomick\u00fdch odv\u011btv\u00ed v\u010detn\u011b v\u00fdrobn\u00edch dru\u017estev. Stanovil, \u017ee \u201eveden\u00ed podniku zodpov\u00edd\u00e1 za zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed bezpe\u010dn\u00e9 a zdrav\u00e9 pr\u00e1ce\u201c.<\/p>\n Ministerstvo pracovn\u00edch sil vydalo vyhl\u00e1\u0161ku \u010d. 206\/1952 \u00da. l., o provozn\u011b bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eb\u011b v\u00a0podnic\u00edch. Zde se objevil pojem \u201ebezpe\u010dnostn\u00ed technik<\/a>\u201c<\/strong>. Vyhl\u00e1\u0161ka stanovila, \u017ee odpov\u011bdnost vedouc\u00edch zam\u011bstnanc\u016f za pln\u011bn\u00ed \u00fakol\u016f zam\u011bstnavatele v\u00a0BOZP nen\u00ed ustanoven\u00edm bezpe\u010dnostn\u00edho technika dot\u010dena a nem\u016f\u017ee b\u00fdt na n\u011bj p\u0159enesena.<\/p>\n Pro oblast zem\u011bd\u011blstv\u00ed byl v\u00a0roce 1954 vyd\u00e1n z\u00e1kon \u010d. 51\/1954 Sb., o bezpe\u010dnosti p\u0159i pr\u00e1ci v\u00a0jednotn\u00fdch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch dru\u017estvech a u jednotliv\u011b hospoda\u0159\u00edc\u00edch roln\u00edk\u016f, kter\u00fd zam\u011bstnance, v\u010detn\u011b u\u010d\u0148\u016f, jednotn\u00fdch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch dru\u017estev, jako\u017e i jednotliv\u011b hospoda\u0159\u00edc\u00ed roln\u00edky vy\u0148al z\u00a0p\u016fsobnosti z\u00e1kona \u010d. 67\/1951 Sb. V\u00a0t\u00e9m\u017ee roce vznikl z\u00a0\u00dastavu bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce ROH s pobo\u010dkou na Slovensku.<\/p>\nBezpe\u010dnost pr\u00e1ce ve st\u0159edov\u011bku<\/h4>\n
Prvn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed \u00faprava na na\u0161em \u00fazem\u00ed<\/h4>\n
Prvn\u00ed zohledn\u011bn\u00ed pracovn\u00edho \u00farazu<\/h4>\n
Jak to bylo mimo hornictv\u00ed<\/h4>\n
Po\u017e\u00e1rn\u00ed ochrana<\/h4>\n
Pr\u00e1ce d\u011bt\u00ed<\/h4>\n
Jak to vypad\u00e1 v zahrani\u010d\u00ed<\/h4>\n
A co nov\u00e9ho doma?<\/h4>\n
Dozor nad dodr\u017eov\u00e1n\u00edm bezpe\u010dnosti pr\u00e1ce<\/h4>\n
Pod\u00edvejme se znovu do zahrani\u010d\u00ed<\/h4>\n
Ke zm\u011bn\u00e1m doch\u00e1z\u00ed i v Rakousku-Uhersku<\/h4>\n
Nov\u00e1 republika se stav\u00ed na \u0161pici v\u00fdvoje<\/h4>\n
Bezpe\u010dnost pr\u00e1ce se dost\u00e1v\u00e1 do filmu<\/h4>\n
Ani za II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se na bezpe\u010dnost pr\u00e1ce nezapom\u00edn\u00e1<\/h4>\n
BOZP v dob\u011b budov\u00e1n\u00ed socialismu<\/h4>\n
![\"image023\"](\"http:\/\/bozppo-neu.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/12\/image023-222x300.jpg\")
<\/h4>\n