specialista bezpečnosti práce a požární ochrany

Použití širokoúhlého monitoru při administrativní práci

Některá kancelářská pracoviště jsou vybavována monitory o velikosti minimálně 19″ v provedení poměru stran 16 : 10, tzv. širokoúhlé. To znamená, že zobrazovací plocha monitoru má šířku cca 44 cm. Jsou z hlediska zajištění BOZP tyto monitory vhodné na kancelářský stůl, tedy do vzdálenosti maximálně 70 cm od očí? Jsou vhodné pro provádění běžné kancelářské práce na počítači po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní směnu?

Při hledání odpovědí je nutné si uvědomit, že na uvedenou vzdálenost není dost dobře možné sledovat celou šíři obrazovky, což mimo jiné vede k zvýšení námahy zraku.

O odborné stanovisko jsem požádal Státní zdravotní ústav v Praze. Z odpovědi MUDr. Jany Hlávkové vybírám:

„K problematice je nutno říci, že k problematice širokoúhlých velkých monitorů není dosud mnoho informací. Je však jednoznačné, že volba monitoru pro trvalou práci s počítačem by měla být vždy řešena v souvislosti s charakterem prováděné práce a ergonomickým uspořádáním pracovního místa a pracoviště. Práce s většími monitory vyžaduje vždy změnu ergonomického uspořádání pracovního místa zejména s ohledem na úpravu pozorovací vzdálenosti obrazovky. Vzdálenost obrazovky od očí závisí na velikosti monitoru, velikosti zobrazovaných znaků a stavu zraku pracovníka. Vzdálenost obrazovky od očí při trvalé práci s počítačem má být v rozmezí 40–70 cm, přičemž 40 cm je minimální vzdálenost, 70 cm pak maximální. Pozorovací vzdálenost nižší než 40 cm namáhá svaly ovládající konvergenci očí a svaly nitrooční. Velká pozorovací vzdálenost vede ke zvýšení napětí jak vnitroočních tak vnějších svalů.

Obrazovky s úhlopříčkou 17″–21″ vyžadují vždy větší odstup od obrazovky, tzn. při umístění takového monitoru je vždy třeba řešit komplexně celou ergonomii pracoviště z hlediska možnosti inidividuálního nastavení pracovního místa. Problematiku ergonomických požadavků na kancelářské práce se zobrazovacími jednotkami komplexně řeší ČSN EN ISO 9241. Vhodnost velikosti a umístění monitorů je řešena v části 5 v kap. 5. 4. 3, která uvádí, že úhel pohledu (optimálně 0°) by neměl přesáhnout v kterékoli aktivní oblasti monitoru 40°. Uvádí dále, že zrakové úhly a zraková vzdálenost by měla být v relaci k požadavkům úkolu, aby umožnily normální pracovní polohu. Norma dále říká, že pozorovací vzdálenost v doporučovaném rozsahu vyžaduje výšku znaků 20´–22´. Vzhledem k tomu, že úhel pohledu 40° je jediné kritérium, které máme k dispozici, nechala jsem zpracovat problém v ergonomickém softwaru JACK. Výsledky přikládám.

Jak je zřejmé z výsledků, pozorovací vzdálenost na Vámi uváděný typ monitoru, aby bylo splněno toto kritérium, by musela být kolem 80 cm, což je pravděpodobně vzhledem k charakteru práce nereálné. Navíc velká pozorovací vzdálenost s sebou nese vyšší zatížení očních svalů. S ohledem na výše uvedené uvádím, že Vámi popisované typy monitorů nejsou pro běžnou trvalou kancelářskou práci vhodné.“

Jak vyplývá z názoru MUDr. Hlávkové ze Státního zdravotnického ústavu v Praze a jak dokazuje výsledek výpočtu ergonomického softwaru JACK jsou monitory o velikosti 19″ a větší s poměrem stran 16 : 10 nevhodné pro trvalou běžnou kancelářskou práci (po dobu delší než čtyři hodiny a pro umístění na kancelářský stůl).

Na závěr doplňuji, že podle § 4 zákona č. 309/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen zajistit, aby technická zařízení byla vybavena nebo upravena tak, aby odpovídala ergonomickým požadavkům, a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek.

2017-01-19

 

Vyhledávání